Silnice smrti v ČR ukazuje nová mapa

Nejvíce nebezpečných silnic je ve Středočeském kraji, Olomouckém kraji a na severu Čech. Vyplývá to z mapy rizikových silnic, jejíž nejnovější verzi zveřejnila společnost AF-Cityplan zabývající se dopravním inženýrstvím. Spolupracoval na ní i Ústřední Automotoklub ČR.

Riziková mapa vznikla v rámci projektu EuroRAP, zmapovány byly pouze dálnice a silnice I. třídy o celkové délce 6.500 kilometrů. Nebezpečnost silnic byla vypočítána na základě statistik nehodovosti na tom daném úseku a hustotě provozu z třech po sobě jdoucích let, aby byl snížen vliv extrémních čísel.

Míra rizika havárie s tragickými následky nebo vážným zraněním je vyznačena pěti různými barvami. Ty nejnebezpečnější jsou černé – takových silnic je dle mapy 20 o celkové délce 390 kilometrů. Patří mezi ně I/43 u Lanškrouna, část I/46 na okraji Olomouckého kraje nebo I/14 z Trutnova k Náchodu.

Naopak mezi nejbezpečnější silnice (značené zelenou barvou) patří převážně rychlostní silnice a dálnice, a to včetně úseků na obávané dálnici D1. Pokud se započte množství projíždějících vozidel, připadá na ně 4,5krát méně nehod než na silnicích I. třídy.

Technický ředitel společnosti AF-Cityplan Jiří Landa tvrdí, že nebezpečné úseky mají mnoho společného. Jedná se o křivolaké silnice s ostrými zatáčkami, problémem jsou i nepřehledné křižovatky bez odbočovacích pruhů, nově vysazované stromy podél cest nebo zastaralá svodidla.

Landa upozorňuje na to, že mapa je pouze orientační. Například na Slovensku nebo Řecku probíhá mnohem podrobnější mapování rizikových silnic.

Počet mrtvých na českých silnicích klesá – loni během dopravních nehod v ČR zahynulo 681 lidí, o 12 procent méně než v roce 2011, na tuzemských silnicích je ale stále co zlepšovat. Řešením by byly například silnice I. třídy rozšířené na střídavou jízdu ve dvou a jednom jízdním pruhu jako v Německu. Na takových silnicích řidiči bezpečněji předjíždí, protože si počkají, až se jejich směr rozšíří na dva pruhy. Problémem jsou ale samozřejmě finance.