Ojetý Renault Clio III – Nereznoucí za hubičku. Ale diesel nebrat!
Clio III je alternativou k dvojkové fabii. Proti ní ušetří nějakou kačku při nákupu, a hlavně nabídne i velmi spolehlivé a servisně nenáročné benzinové motorizace. Naopak s dieselem to je horší.
Když se v roce 1990 představil první Renault Clio, okamžitě uchvátil trh. Než v roce 1993 dorazil Fiat Punto první generace, clio de facto nemělo žádného vážného soupeře. Původně mělo nahradit druhou generaci Renaultu 5 (tzv. supercinq), ale nakonec oba modely nějaký čas koexistovaly. O úspěchu clia svědčí i titul Evropské auto roku 1990. Druhá generace přišla o osm let později a vsadila spíše na evoluci než revoluci, což se projevilo i menším nadšením veřejnosti. Přesto byla technicky zajímavá: zadní nápravu s torzními tyčemi a nezávislým zavěšením kol nahradila jednodušší, ale odolnější zkrutná příčka s vinutými pružinami. Prodeje byly dobré a modernizovaná fáze II přinesla další zlepšení v kvalitě
Třetí generace, kterou si dnes rozebereme, dorazila v roce 2005. Technicky šla opět výrazně kupředu, ač z dnešního pohledu už neměla tak průkopnický charakter jako originál. Tentokrát šlo o zcela nový vůz postavený na platformě B, vyvinuté v rámci aliance s Nissanem. Díky tomu dosáhlo clio špičkové pasivní bezpečnosti, což potvrdil i Euro NCAP pětihvězdičkovým výsledkem.
Zásadním tahákem třetího clia je vynikající antikorozní ochrana – rám motoru je kompletně pozinkovaný, duté části jsou ošetřeny voskem, výfuk je z nerezové oceli a přední blatníky plastové. Výsledkem byla dvanáctiletá záruka na neprorezavění a desetiletá životnost výfukového systému. Pozor jen na poškození plynoucí z nízké světlé výšky (120 mm). Zejména u plně naložených vozů dochází ke škrtání výfuku a podvozkových částí o překážky.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
