ODS chce na části dálnic zvýšit rychlost na 150 km/h

Občanská demokratická stana navrhuje zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů v hodině ze současných 130 km/h a zároveň zpřísnit postihy pro řidiče, kteří by jí nedodržovali. Podle dopravních expertů jde ale o nebezpečný návrh, který by mohl mít za následek nárůst závažných dopravních nehod.

Podle prorektora pražské ČVUT a experta na dopravu Petra Moose to není dobrý nápad a doufá, že jde jen o typický předvolební slib. Dálniční tělesa jsou podle něj konstruována pro rychlost 130 kilometrů v hodině. Jsou sice úseky, kde by parametry umožňovaly rychlejší jízdu, ale jen za předpokladu ukázněné jízdy. To ale zkušenosti s ukázněností českých řidičů vylučují a navíc je takovýchto míst velmi málo, míní.

Zvyšování rychlosti by navíc bylo nebezpečné i kvůli průměrnému stáří vozidlového parku, který v Česku dosahuje 14 let. Vlastnosti takto starých aut už zdaleka neodpovídají novým vozidlům a zejména mladší nezkušení řidiči by mohli přecenit nejen své schopnosti, ale i možnosti vozidla, dodal Moos s tím, že se obává, aby povolení rychlejší jízdy nezvýšilo množství dopravních nehod s fatálními následky.

Stejný názor zastává i František Lehovec ze stavební fakulty ČVUT, podle kterého není k navyšování rychlosti důvod. S výjimkou Německa, kde navíc neomezené rychlostní limity platí jen na části dálniční sítě, není v Evropě žádný jiný stát, který by vyšší rychlost než 130 kilometrů v hodině zavedl. Zvýšení rychlosti v Česku by navíc při relativně krátké délce dálniční sítě nepřineslo výraznou časovou úsporu, která by mohla vyvážit možná rizika s tím spojená.

Zvýšením rychlosti na silnicích odpovídajících parametry dálnicím se zabývalo ministerstvo dopravy za působení bývalého ministra Zbyňka Stanjury (ODS). Tehdy ale šlo o možnost zvýšit rychlost na silnicích prvních tříd, které mají oddělené jízdní pruhy a i dalšími parametry odpovídají dálnicím ze současných 90 kilometrů na 130 kilometrů v hodině. Uvažovalo se například o spojení mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Příslušnou novelu zákona o pozemních komunikacích ale nestihla Poslanecká sněmovna před svým rozpuštěním odhlasovat.