Packard – americký Rolls-Royce (2. díl – po válce)

Packard – americký Rolls-Royce (2. díl – po válce)

 
 

Po druhé světové válce se Packard vrátil k výrobě automobilů modelem Clipper. Packardy se vyráběly také v Rusku pod názvem ZIS-110. Modely 55 a 56 nesplnily očekávání. Nepomohlo ani spojení se značkou Studebaker, a tak Packard v roce 1958 skončil.

Po ukončení druhé světové války v roce 1945 se Packard vrátil k výrobě automobilů. Díky ziskům z válečné výroby byla firma ve výtečné finanční kondici. První poválečné Packardy začaly opouštět výrobní haly v říjnu 1945.

Je celkem pochopitelné, že se začalo tím, čím se kvůli válce skončilo – modelem Clipper z roku 1941. Ostatně, podobně postupovaly i jiné americké automobilky. Velký, pohodlný Clipper dělal čest svému jménu (nazývaly se tak rychlé vícestěžňové plachetnice). Byl skoro dva metry široký a tudíž širší než činila jeho výška. Kromě obvyklého čtyřdveřového provedení se dvěma nebo třemi bočními okny se dodával i v dvoudveřové verzi. Od modelu 1941 se zvenku lišil jen protažením vodorovných lišt přední masky až k podběhům předních kol. Příď některých modelů zdobila soška labutě (nebo to byl pelikán?) se skloněnou hlavou, používaná už před válkou.

Clipper poháněl řadový osmiválec s objemem 4620 cm3 a výkonem 125 koní (tedy o pět více než předválečný One Twenty). Brzy jej doplnil menší šestiválec 4015 cm3 a silnější osmiválec 5834 cm3 (121 kW/165 k). V důsledku obrovské vlny stávek se Clipperů vyrobilo v modelovém roce 1946 jen něco málo přes 30 tisíc a o mnoho lepší to nebylo ani v následujícím roce.

Ruské Packardy

Po válce získal Sovětský svaz v rámci poválečné pomoci od vlády USA výrobní zařízení modelu Packard Super Eight z roku 1942. Továrna ZIS (Zavod Imeni Stalina) vyráběla už před válkou luxusní limuzíny po vzoru amerického Buicku a později Packardu. Sám J. V. Stalin si Packardy oblíbil a několik jich vlastnil. V roce 1946 byla v továrně ZIS zahájena na této lince výroba modelu ZIS-110, poháněného šestilitrovým osmiválcem s výkonem 104 kW (141 k). Velké a těžké sedany a kabriolety, dlouhé 6 m a široké skoro dva metry, dosahovaly rychlosti 140 km/h a vyráběly se až do roku 1958.

Od začátku padesátých let byl ve službách československého ministerstva obrany ZIS-110, používaný při slavnostních vojenských přehlídkách. Využívali jej také prezidenti Gottwald a Zápotocký k vítání zahraničních hostů a při státních oslavách.

Dvacátá druhá a dvacátá třetí série

Packard tradičně čísloval svoje modely už od založení firmy a v roce 1948 přišla řada na 22. sérii, která nahrazovala Clipper. I když Packard proklamoval, že jde o zcela nový vůz, šlo ve skutečnosti jen o přestylizovaný Clipper. Tehdejší prezident společnosti George Christopher prosadil zaměření Packardu na výrobu levnějších modelů, zatímco dlouhodobý soupeř Cadillac okupoval nejvyšší třídu. Zakulacená karoserie Packardu Eight (model 2211) dostala brzy přezdívku obrácená koupací vana.

Dvoudveřové kabriolety (na obrázku zdraví davy prezidentský kandidát Dewey s manželkou) ani čtyřdveřové sedany (rozvor 127 palců, výkon 150 koní) nezískaly v konkurenci ostatních amerických značek dostatečný počet zákazníků. Packard proto představil už v květnu 1949 faceliftované modely 23. série, kterými zároveň oslavil padesát let své činnosti. Změny se týkaly především přední části, která dostala masivní chromované nárazníky a bohatěji zamřížovanou masku chladiče. Sedany měly zvětšené zadní okno a motory modelů Eight a Super Eight o pět koní navíc. Nechyběl pochopitelně kabriolet a nabídku modelů doplňoval Station Sedan s dřevěným obložením na bocích.

Nový design

Aby udržel své zákazníky, představil Packard v srpnu 1950 nové modely další, 24. série. Jejich tvary, navržené Johnem Reinhardem, se výrazně lišily od předcházejících Packardů především bohatě chromovanou přední maskou a vysokými boky. Maska sice naznačovala původní tvar, byla ale roztažená na celou šířku vozu. Novinkou bylo také nedělené přední okno a vystouplé zadní blatníky, téměř zakrývající zadní kola. Pro modelový rok 1951 připravil Packard celou řadu, začínající typy 200 a 250 se dvěma nebo čtyřmi dveřmi a pokračující modely 300400, které měly odlišně řešené zadní okno, rozdělené na tři části. Samozřejmostí byl také dvoudveřový kabriolet.

V roce 1952 vznikla šestice speciálních výstavních modelů sportovních otevřených vozů Packard Pan American, postavená na upraveném podvozku kabrioletu 250 a poháněná osmiválcem 5370 cm3 s výkonem 185 koní. Vozy byly postaveny u firmy Henney podle návrhu Richarda Arbiba. Pan American měl snížený podvozek, velký nasávací otvor na kapotě a na zádi bylo v krytu umístěno náhradní kolo. Sportovní dojem zvyšovala kola s drátovým výpletem. V březnu 1952 byl vůz vystaven na mezinárodní výstavě sportovních vozů v New Yorku a získal ocenění za mimořádný design a pokročilou techniku.

Levnější modely se svými tvary jen málo lišily od dražších a luxusnějších Packardů a proto nový prezident společnosti James J. Nance prosadil pro modelový rok 1953 přejmenování řady 200 a 250 staronovým názvem Clipper. K oživení poptávky byla spuštěna velkolepá reklamní kampaň, vedená pod heslem nový vůz se starým jménem.

Nance chtěl původně uvést středně drahý Clipper jako samostatnou značku, aby se nesnižovalo image drahých a luxusních Packardů. To se ale pranic nelíbilo dealerům, a tak dál zůstalo u jména Packard Clipper ve verzích Special a Deluxe. Větší a dražší modely se odlišovaly jen množstvím chromovaných dílů, tvarem zadních světel a názvy – Cavalier, Mayfair, Caribbean a Patrician. V roce 1953 koupil Chrysler firmu Briggs Manufacturing, ve které se vyráběly karoserie Packardů. Po marném hledání náhrady uzavřel Packard dohodu s Chryslerem na dodávkách karoserií. Finanční situace Packardu se stále zhoršovala a v roce 1954 prodal jen kolem 38 tisíc vozů. Aby obstál v konkurenci výrobců Velké trojky (GM, Ford, Chrysler), spojil se Packard s automobilkou Studebaker a stal se součástí nově vzniklé společnosti Studebaker-Packard Corporation.

Poslední pokus

Skomírající automobilka se naposledy pokusila o úspěch v roce 1955, kdy uvedla zcela nové modely s motory V8 ve dvou objemových verzích, 5237 cm3 (168 kW) a 5773 cm3 (182 kW). Karoserie nových Packardů s délkou skoro 5,5 m a šířkou blížící se dvěma metrům byly skutečnými křižníky silnic. Panoramatickými čelními skly a módními stříškami nad světlomety se podobaly ostatním americkým vozům z poloviny padesátých let. Základem nabídky byl opět čtyřdveřový Packard Clipper a od něj odvozený dvoudveřový hardtop Constellation. Kabriolety Caribbean ročníku 55 měly navíc efektní vzduchové otvory na kapotě a odlišně řešená koncová světla. Majestátní dojem podtrhovaly antény na zádi. Model Patrician se lišil od Clipperu jen v detailech karoserie (odlišný tvar zadních blatníků a bočních lišt).

V modelovém roce 1956 se konečně splnil sen Jamese Nanceho a Clipper se stal samostatnou značkou, vyráběnou a prodávanou divizí Packard-Clipper, která ovšem patřila do koncernu Studebaker-Packard Corporation. Od modelů 1955 se Clipper lišil maskou chladiče, bočními chromovanými lištami a hlavně zadními koncovými světly, stylově navazujícími na zadní nárazník. Nový znak ve tvaru lodního kormidlového kola zdobil příď i záď vozu (vzadu sloužil zároveň k otevírání zavazadlového prostoru). Clipper se dodával ve třech výkonově odlišných verzích, z nichž nejvíce koní měl Custom (275), zatímco Super a Deluxe měly o 35 koní méně. Převodovka Ultramatic měla na přání elektrické ovládání tlačítky.

Pod značkou Packard se v roce 1956 prodávaly dvoudveřovéčtyřdveřové modely 400 a luxusnější Patrician s rozvorem 127 palců (3226 mm). Oba měly motory V8 s výkonem 213 kW (290 k), špičkový Caribbean měl ještě o 20 koní více. Krátce se vyráběla také chudší verze Patricianu, nazvaná Packard Executive.

Přes existenční potíže se v roce 1956 ještě zrodil zajímavý koncept, nazvaný Packard Predictor, který měl ukázat, jakým směrem by se Packard ubíral v budoucnu, kdyby mu bylo dopřáno dál vyrábět auta. Karoserie byla postavena v turínské karosárně Ghia podle návrhů designerů Packardu Schmidta a Teague. Vůz měl řadu zajímavých detailů, jako výklopné dvojité světlomety a shrnovací střešní panely, usnadňující nastupování do nízkého vozu. K pohonu sloužil vidlicový osmiválec s výkonem 300 koní, takže koncept byl plně funkční.

Převlečený Studebaker

V létě 1956 se společnost Studebaker-Packard dostala do vážných finančních problémů, neboť Packardy a Clippery se neprodávaly nejlépe, Studebaker na tom byl stejně a banky už odmítaly poskytovat úvěry. Packard ještě chvíli prodával motory a převodovky nově vzniklé automobilce American Motors, ale konec slavné automobilky se neodvratně blížil. Koncem června 1956 vyjely z továrny na Conner Avenue v Detroitu poslední čistokrevné Packardy. Nance opustil firmu a ta se dostala pod správu výrobce letadel Curtiss-Wright.

V roce 1957 se na trhu ještě objevil model Packard Clipper, ale to už byl jen kosmeticky upravený Studebaker President a velkého úspěchu se na trhu nedočkal. Zákazníci se už báli kupovat značku, jejíž konec všichni očekávali. Posledním modelem s nápisem PACKARD na přídi byl v roce 1958 Packard Hawk, což byl opět jen mírně upravený Studebaker Hawk s širokou a nízkou mřížkou chladiče vpředu a velkými ploutvemi a krytem náhradního kola vzadu. Tak skončila značka, která byla před válkou největším výrobcem luxusních vozů v USA.

Spolupracujeme s TipCars.com
 

Tapety

Packard Custom Eight 1949 Packard Custom Eight 1949
Packard Predictor 1956 Packard Predictor 1956
Packard Patrician 1955 Packard Patrician 1955
Packard Clipper 1947 Packard Clipper 1947
 







Doporučujeme
Špatné držení volantu vás může přijít draho. Podívejte se, jak je to správně! Špatné držení volantu vás může přijít draho. Podívejte se, jak je to správně!

Správné držení volantu je pro bezpečné řízení automobilu…

Vodík kontra akumulátor: Proč je vodík na ústupu? Vodík kontra akumulátor: Proč je vodík na ústupu?

Ještě před deseti lety byl vodík coby palivo v kurzu.…

 

AutoRevue
Auta a film: Zde je přehled 30 nejznámějších spojení Auta a film: Zde je přehled 30 nejznámějších spojení

Také letos se do kin dostává řada filmů, kde se děj více…

BMW řady 8 je oficiálně venku! Kupé mísí sport, modernu i luxus BMW řady 8 je oficiálně venku! Kupé mísí sport, modernu i luxus

Mnichovská automobilka oficiálně představila BMW řady 8,…

 






 
Rozhovor s Mattiasem Ekströmem: Nejvšestrannější pilot na světě?

Rozhovor s Mattiasem Ekströmem: Nejvšestrannější pilot na světě?

Dnes 11:24

Švédský závodník je (nejen) úřadujícím mistrem světa v rallyekrosu.




Blesk.cz

Vratislav (19) při nehodě zabil Šimonka (†9): Po maturitě jde do basy!

Vratislav (19) při nehodě zabil Šimonka (†9): Po…

Za smrt malého chlapečka 16 měsíců za mřížemi! Vratislav (19), který loni v září smetl babičku s vnoučaty a…

Přes 100 mrtvých v turistickém ráji Čechů. Na Srí Lance zabíjejí živly

Přes 100 mrtvých v turistickém ráji Čechů. Na Srí…

Na Srí Lance řádí monzunové lijáky. Ty vyvolaly záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly už 100 obětí, dalších…

 

iSport.cz

Házenkářští mistři Petržala, Kotrč, Kastner: Nechtěli nám připravit oslavná trička

Házenkářští mistři Petržala, Kotrč, Kastner:…

Jde z nich respekt. První vám neuhne, ani když proti němu běžíte s míčem a nataženou rukou, ti dva zase mají…

Straka o MS: Že přijel Pastrňák bez smlouvy? Zbytečný humbuk

Straka o MS: Že přijel Pastrňák bez smlouvy? Zbytečný humbuk

Ve zlaté éře českého hokeje patřil mezi nejvýraznější osobnosti. Majitel Plzně a její trenér Martin Straka proto…

 

Reflex.cz

A kde je ta bílkovina? Jídlo musí obsahovat živiny, jinak nemá smysl

A kde je ta bílkovina? Jídlo musí obsahovat živiny,…

Při pohledu do talíře obvykle zažívám slastné pocity, těším se na chutě, na konejšivý pocit zasycení, na to, jak…

Zemřel divadelní režisér Alexandr Burdonskij. Vnuk Josifa Stalina

Zemřel divadelní režisér Alexandr Burdonskij. Vnuk…

Světová i česká média informovala o smrti uznávaného sedmasedmdesátiletého ruského divadelního režiséra Alexandr…