Příběh tanku Škoda LT vzor 35: Velký návrat otloukánka

Vypadá tak nenápadně. Přitom jde o nejcennější exponát neuvěřitelně rozsáhlé sbírky Vojenského historického ústavu umístěné v technickém muzeu v Lešanech u Týnce nad Sázavou. Z více než tří set vyrobených tanků, které tvořily páteř československých jednotek útočné vozby v roce 1938, se dochovalo pět. Po jednom vraku v Bulharsku, Rumunsku, bývalé Jugoslávii a USA, původní stroj zalitý asfaltem odpočívá u našich východních sousedů v útrobách pancéřovaného vagonu ze Slovenského národního povstání. Alespoň o jeden z nich usilovalo několik generací pracovníků muzea téměř půl století. Když se to na podzim 2008 povedlo, vrátila se domů nejvzdálenější a nejhůře dostupná škodovka, vystavená za oceánem v americkém Aberdeenu. Sice dorazila s ucházejícím makeupem, ale uvnitř zbídačená a rozpadlá na prach. Renovace byla zatím nejsložitějším projektem, do kterého se Vojenský opravárenský podnik ve spolupráci s Motorářskou strojírnou Pavla Šercla pustil. Chyběla technická dokumentace, pamětníci či jiné berličky pro práci. Zprovoznění trvalo neskutečné čtyři roky mravenčí práce! Než se s lehkým tankem na straně 32 svezeme, pojďme se vrátit do roku 1935 a připomenout si osud zajímavého stroje od začátku.

Tank cestovatel

Zakázku na výrobu lehkých tanků dostala v roce 1935 plzeňská Škoda, nákladná produkce ale z časových důvodů probíhala na dvou místech současně: v Plzni a konkurenčním ČKD Praha, kde se narodil i náš navrácený synek pod číslem 10 112. Armáda jej odebrala v roce 1937, prošel jednotkami ve Vyškově, na jihu Čech a později na Slovensku.

V březnu 1939 byl zabaven Němci a od té doby sloužil wehrmachtu, který jej nešetřil. Do Plzně se kvůli větším opravám vrátil hned čtyřikrát. Na sklonku druhé světové války opět nedobrovolně měnil majitele. Ukořistila jej americká armáda, takže putoval za Velkou louži, kde zůstal až do roku 2008 – 19. září se tank v Baltimoru nalodil k cestě domů. Američané nakonec svolili k jeho navrácení v rámci vyjednávání o umístění radarové základny na našem území.

Trpěl jako zvíře

Dalo se očekávat, že Američané se svou kořistí nezacházeli v rukavičkách a zajímala je odolnost konkurenční techniky. A tak se na škodovce vyřádili. Střílelo se do ní, testovaly se schopnosti a vrcholem byla zkouška odolnosti motoru. Olej i chladicí kapalina byly vypuštěny a agregát se spustil na plný výkon. Když se zadřel, nechal se vychladnout - a znovu. „Celkem jsme napočítali neskutečné trojí zadření, než to motor úplně vzdal,“ vzpomíná Pavel Šercl na okamžik, kdy pohonnou jednotku ve své jizerskohorské strojírně rozebral. „Mnoho dílů jsme vyráběli znovu – písty, ložiska klikové hřídele, lopatky ventilátoru, nemluvě o neskutečně komplikovaném rozvodu pneumatického ovládání. Nejdřív jsme museli zhotovit nástroje a formy, teprve potom samotné komponenty,“ popisuje renovaci Šercl.

Barevný šok

Práce na tanku byly soustavou překvapení a šoků. Jeden z mnoha přišel ve fázi lakování. Jak má vlastně vypadat? Nikdo nevěděl. Zásadní zlom

nastal s průzkumnou výpravou Roty Nazdar, klubu vojenské historie. Ti se vypravili do útrob zmiňovaného slovenského vagonu, kde odebrali vzorky

z původního, ale do pancíře zavařeného tanku. Restaurátorské oddělení Národní galerie pak uskutečnilo chemický rozbor a navrhlo finální barevnou kombinaci. „O věrohodnosti odstínů nemůže být pochyb, křiklavá zeleň nás ale opravdu šokovala,“ přiznává vedoucí muzea Michal Burian.

Nezůstane sám

Ideovým nástupcem pětatřicítky byla o tři roky mladší Praga LTP – pravý opak škodovky. Jednoduchý, snadno opravitelný stroj. Ani ten nebylo snadné do sbírky získat, ale jeden kus nedávno přicestoval z Peru a právě jeho renovace je nyní v pořadí. Pokud byste chtěli Škodu LT vzor 35

vidět, je k dispozici ve Vojenském technickém muzeu Lešany od června do září zcela zdarma! Při Tankových dnech konaných na stejném místě vždy první zářijovou sobotu pak lze tento skvost vidět i v pohybu.