Rally Australia - preview

29. 10. 2002 • 13:00

31. října - 03. listopadu 2002

povrch šotolina

Jedinečná soutěž, která si hned po svém vzniku vysloužila oblibu pro náročnost i taktické manévry. Trať rally vede v malebné australské buši a přívětivost místních domorodců je pověstná. Zvláštní šotolina, na které se vůz chová jako na zamrzlém jezeře, se skládá z drobných kamínků které až neuvěřitelně kloužou. To dělá problémy hlavně prvním jezdcům, kteří tak působí v roli "zametačů". První jezdci pohyblivou vrstvu vyhážou a ostatní vozy mohou tak jet rychleji. Platí tedy, že je lépe startovat v druhé desítce. Dalším specifikem rally je vhodná volba pneumatik.

První ročník rally, který se jel jako zkušební, se jel v roce 1988 a tedy historicky prvním vítězem se stal I. Carlsson se spolujezdcem P. Carlssonem (S) s vozem Mazda 343 4WD Turbo. Po prvním zkušebním ročníku se jel ostrý start MS po necelých jedenácti měsících. Od roku 1989 se stala soutěž pevnou součástí MS rally. V roce 1994 byla soutěž zařazena do šampionátu F2. Nejúspěšnějším jezdcem je J. Kankkunen, který soutěž vyhrál celkem čtyřikrát! Úspěšný tu byl třikrát v letech 1989-1991 kdy tu zajel "čistý hattrick" a po čtvrté roce 1993. Poprvé J. Kankkunen vyhrál s vozem Toyota Celica GT4 St 165, pak byl v letech 1990-91 úspěšný s vozem Lancia Delta HF Integrale 16V, v roce 1993 Vyhrál s vozem Toyota Celica Turbo 4WD St 185. V roce 1992 vyhrál D. Auriol s vozem Lancia Delta HF Integrale. Dvakrát tu byl úspěšný C. McRae a to v roce 1994 na Subaru Impreza 555 WRX v kategorii F2 a v roce 1997 s vozem Subaru Impreza WRC 97. Dvakrát uspěl i T. Mäkinen v roce1996 vozem Mitsubishi Lancer EVO III a v roce 1998 s vozem Mitsubishi Lancer EVO V. Třetí úspěch T. Mäkinena v roce 2001 byl zmařen diskvalifikací s přehmatem s turbem. Jednou vyhrál K. Eriksson v roce 1995 s vozem Mitsubishi Lancer EVO III a v roce 1999 vyhrál Australskou rally R. Burns na voze Subaru Impreza WRC 99. V letech 2000 -01 je úspěšný M. Grönholm s vozy Peugeot 206 WRC a mohl by v letošní sezóně zajet hattrick.

Hned v prvním ročníku 1989 tu zažil malou blamáž K. Eriksson se svou Toyotou, která nechtěla jet a K. Eriksson byl nucen tlačit Toyotu ze servisu do parkoviště. Ráno se všichni přítomní přišli podívat, jak Toyotu bude tlačit zpět z uzavřeného parkoviště do servisu. Příčinu problému mechanici přísně tajili, ale zlí jazykové tvrdili že v motoru zapomněli hadr. Hrůznou havárii tu zažil na Toyotě C. Sainz, který tu po drobné chybě převedl několik kotoulů. Posádka však byla naštěstí nezraněna. Průměrná rychlost vozů je něco málo pře sto kilometrů za hodinu.

11. ROČNÍK RALLY AUSTRALIA 1998

Celková délka soutěže 1 408,22 km 24 RZ (404,69 km).

Od první RZ nabízela Australská rally dramatickou soutěž. Ve hře byli čtyři kandidáti na titul MS a boj o vteřiny začal. Všem hned v úvodu ukázal svoje záda kolega T. Mäkinena R. Burns jedoucí na Mitsubishi. Na druhém místě se držel D. Auriol, pronásledovaný J. Kankunenem a F. Loixem. Teprve za F. Loixem byl první kandidát na titul C. Sainz a C. McRae. T. Mäkinen byl až osmý, když poškodil závěs kola a po opravě se dostal ještě 1: 20 min penalizaci. C. Sainz ke konci první etapy zpomalil, aby nemusel startovat z předních pozic. Druhá etapa byla ve znamení T. Mäkinena, který vyhrával jednu zkoušku za druhou, a dostal se o na druhou pozici za vedoucího C. Sainze. R. Burns udělal kotrmelec a ztratil přes půl minuty, pro technické potíže se propadl i C. McRae, na třetím místě jel D. Auriol. V poslední rychlostní zkoušce odstartoval T. Mäkinen o 0: 04 vteřiny dříve a dostal minutovou penalizaci. K údivu všech se T. Mäkinen odvolal a protest byl uznán a čas opraven. Do třetí etapy tedy startoval jako první C. Sainz v roli zametače a na druhého T. Mäkinena ztrácel. Mužem dne byl C. McRae, který mohutně stahoval náskok a v polovině třetího dne byl ve vedení. Dvě RZ před cílem však zažili zklamání oba Britové. C. McRaeho zradilo turbo a propadl se na čtvrtou pozici, R. Burns šel znovu přes "boudu" a dojel pouze do cíle RZ. Z vítězství se tedy radoval T. Mäkinen, druhý byl C. Sainz a třetí D. Auriol. Za zmínku stojí páté místo nestárnoucího J. Kankkunena.

1. T. Mäkinen - R. Mannisenmäki	(Fin)	Mitsubishi Lancer EVO V	03: 52.48,7
2. C. Sainz - L. Moya	(E)	Toyota Corolla WRC	+0: 16,5
3. D. Auriol - D. Giraudet	(F)	Toyota Corolla WRC	+0: 25,0
4. C. McRae - N. Grist	(GB)	Subaru Impreza WRC	+0: 31,6
5. J. Kankkunen - J. Repo	(SF)	Ford Escort WRC	+0: 56,1
6. F. Loix - S. Smeets	(B)	Toyota Corolla WRC	+03: 54,2

12. ROČNÍK RALLY AUSTRALIA 1999

Celková délka soutěže 1.423,83 km 23 RZ (398,61km) 89 posádek na startu, 49 v cíli.

Předposlední závod ročníku 1999 nabízel zajímavý souboj. Po vítězství T. Mäkinena se

souboj o Mistra Světa zdramatizoval. T. Mäkinen měl na svém kontě 58 bodů a D. Auriol 52 bodů, ze všech sil se snažil D. Auriol zvítězit v předposledním závodě MS 1999. Do celkového pořadí chtěl promluvit i C. Sainz a J. Kankkunen, ukázat své umění se snažil i "mladíček" R. Burns.

Soutěž rozjel skvěle D. Auriol. Podle předpokladu vedl od druhé RZ, první vyhrál C. McRae a T. Mäkinen byl třetí. T. Mäkinen se dopředou se moc nehnal, spíše taktizoval. Největšími soupeři Toyoty tedy byl C. McRae na Fordu a R. Burns na Subaru. Konec nadějí pro D. Auriola znamenala šestá RZ, kdy po startu Auriol "trefil" strom a byl konec nadějí na přední umístění, později se v servisu ukázalo, že poškození je většího rozsahu (motor) a to znamenalo konec v soutěži. T. Mäkinenovi tedy stačilo k titulu dokončit soutěž na třetím místě. Ve vedení byl C. McRae, který toužil po dalším vítězství, na druhém místě jel T. Mäkinen a třetí byl R. Burns. C. Sainz, který chtěl také vyhrát byl na čtvrtém místě. V deváté RZ došlo ke změně ve vedení. C. McRae dojel v RZ až na devátém místě a v průběžném pořadí se propadl na třetí místo za vedoucího C. Sainze a R. Burnse. V první RZ druhého dne havaroval C. McRae, když v jednom z úseků byl příliš rychlí a se štěstím narazil do stromů, které tentokráte náraz ztlumili, ale vozu chyběla celá přední část. Do celkového pořadí o prvenství místo se prodral R. Burns, který vedl před C. Sainzem o pouhé čtyři vteřiny. V pohodě jel na třetím místě T. Mäkinen, v celku nikým neohrožován vstříc titulu MS, čtvrtý byl navíc týmový kolega F. Loix, na pátém, místě Radström s Fordem a na šestém místě M. Grönholm na Peugeotu. Zajímavá byla i třetí etapa. C. Sainz se nechtěl smířit s druhou pozicí a vyhrával jednu RZ za druhou. Naděloval svému soupeři však pouhé desetinky vteřin. Ve 21. rychlostní zkoušce porazil R. Burns C. Sainze o deset vteřin (+10,8) a bylo rozhodnuto. Pro vítězství si dojel R. Burns, druhý C. Sainz a s přehledem pro titul MS si dojel na třetím místě T. Mäkinen se ztrátou čtyř a půl minuty (+4: 24,9), čtvrtý dojel F. Loix a pátý M. Grönholm. Body si připsal pro sebe i Seat H. Rovanpera za šesté místo. T. Mäkinen získal tak svůj čtvrtý titul MS v řadě.

1. R. Burns - R. Reid	(GB)	Subaru Impreza WRC	+3: 44.31,5
2. C. Sainz - N. Moya	(E)	Toyota Corolla WRC	+11,6
3. T. Mäkinen - R. Mannisenmaki	(Fin)	Mitsubishi Lancer EVO VI	+4: 32,1
4. F. Loix - S. Smeets	(B)	Mitsubishi Carisma GT EVO VI	+7: 32,5
5. M. Grönholm - T. Rautianen	(SF)	Peugeot 206 WRC	+8: 01,9
6. H. Rovanperä - R. Pietiläinen	(SF)	Seat Cordoba WRC	+8: 12,8

13. ROČNÍK RALLY AUSTRALIA 2000

Celková délka soutěže 1 283,23 km 21 RZ (391,7 km) 83 posádek na startu, 50 v cíli.

Letošní ročník se vyznačoval vrcholem taktičnosti a diskvalifikací (T. Mäkinen, C. Sainz), ale také oslavou, když Colin McRae jel v Austrálii svůj stý závod seriálu MS. Na startu chyběl pouze tovární tým Škoda, který se připravoval na závěrečný podnik MS anglickou rally.

První diváckou RZ která měřila pouhých 2,2, km vyhrává M. Grönholm, závodit se začíná od druhé RZ. M. Grönholm vyhrává i druhou RZ a jde do vedení. Překvapením prvních RZ je K. Eriksson na Hyundai, který dojíždí druhý. Smůlu má naopak F. Loix, kterému přestane fungovat převodovka a v následující RZ končí, odpadl i M. Märtin pro požár převodovky. Dopředu se dere J. Kankkunen a F. Delecour, problémy se svým Seatem má D. Auriol, kterému nefunguje na autě skoro nic. Ve vedení je M. Grönholm, druhý jede T. Mäkinen, a třetí C. Sainz, který se přetahuje o třetí místo s F. Delecourem. Pro poruchu motoru odstupuje v 6. RZ C. McRae. Předposlední 9. RZ prvního dne se stává velkým manévrem, nikdo nechce vyhrát a druhý den "čistit trat’" na trati se tak zpomaluje, aby si jezdci připsali ztrátu a do druhého dne startovali pokud možno z lepší pozice. Poslední 10. RZ prvního dne již nic nezměnila na pořadí po první etapě: 1. J. Kankkunen Subaru, F. Delecour Peugeot +09.6, 3. T. Mäkinen Mitsubishi +13.7, 4. R. Burns Subaru +21.5, 5. M. Grönholm Peugeot +23.5. Večer při zasedání sportovních komisařů byl vyloučen C. Sainz, který zůstal stát v zakázaném prostoru mezi návěstím a letmým cílem když se snažil nabrat ztrátu do druhého dne.

Ve druhé etapě pokračovala taktická bitva. V čele se držel R. Burns, který měl okolo 23 vteřin náskok, ale ten byl do poslední etapy nedostatečný a Subaru začalo taktizovat, R. Burns zpomalil. V 16. RZ ze soutěže odstupuje A. McRae, který poškodil vůz, pro havárii odstupuje J. Kankkunen, a technické potíže se částečně podařili odstranit D. Auriolovi, který v této RZ zajel druhý čas a v následující RZ třetí nejlepší čas. Z taktických manévrů prozatím profituje K. Eriksson, ten vítězí v 16 RZ, a pořadí před 17. RZ tzv. superspeciálkou je po druhé etapě následující: 1. T. Mäkinen, 2. M. Grönholm, 3. R. Burns, 4. F. Delecour, 5. K. Eriksson, 6. T. Gardemeister.

Třetí den byl ve znamení útoku T. Mäkinena, který v konečné fázi vlastně nic neznamenal.

T. Mäkinen využívá čistou trat’, když dostává deseti vteřinovou penalizaci za předčasný start do 16 RZ, čímž se dostal na třetí pozici. Zajímavý je souboj o druhé místo mezi M. Grönholmem a R. Burnsem. T. Mäkinen vyhrává dvě RZ a v poslední RZ je třetí. To znamená celkové prvenství v Australské rally 2000. Druhý dojíždí M. Grönholm, který si udržel náskok před třetím R. Burnsem o neuvěřitelné 2,7 vteřiny. Radost T. Mäkinena, který vyhrál po jedenácti podnicích MS, netrvala dlouho. Techničtí komisaři shledávají rozdíl mezi vymontovaným turbem vozu T. Mäkinena a homologovaným a Tommi Mäkinen je diskvalifikován. Za povšimnutí stojí čtvrté místo K. Erikssona, stejně tak jako jediného zástupce Fordu T. Laukkanena a šesté místo končícího týmu Seat T. Gardemeistera, jeho týmový kolega D Auriol dokončil na osmém místě.

1. M. Grönholm - T. Rautianen	(SF)	Peugeot 206 WRC	3h 43m 57.2
2. R. Burns - R. Reid	(GB)	Subaru Impreza WRC	+ 2.7
3. F. Delecour - D. Grataloup	(F)	Peugeot 206 WRC	+1: 32,9
4. K. Eriksson - S. Parmander	(S)	Hyundai Accent WRC	+02: 20.6
5. T. Laukkanen - K. Lindström	(FIN)	Ford Focus WRC	+02: 30.9
6. T. Gardemeister- P. Lunkander	(FIN)	SEAT Cordoba WRC	+02: 49.3

14. ROČNÍK RALLY AUSTRALIA 2001

Celková délka soutěže 1402,07 km, 21. RZ (396,77 km) 73 posádek na startu, 52 v cíli.

Předposlední závod ročníku 2001 nabídl několik zajímavostí. V pořadí jezdců mohlo o titul bojovat i teoreticky celkem šest jezdců a titul ve značkách mohli získat čtyři automobilky. D. Auriola nahradil H. Rovanpera (pro tovární body) a spolujezdce T. Mäkinena R. Mannisenmakiho (zraněný na Tour de Corse) nahradil T. Hantunen a poslední závod s Fordem tu jel F. Delecour.

Po loňských taktických manévrech si letos favorité vybírali startovní pozice. Do role zametačů se tak dostali jezdci továrního týmu Hyundai. Tradiční čtvrteční superspeciálku vyhrál C. Sainz a D. Auriol, kteří zajeli shodný čas. Zajímavá byla také sedmá pozice, kterou dokonce obsadili ve shodném čase tři jezdci: Panizzi (F), Bourne (NZ) a Bates (AUS). Ve druhé RZ byl nejúspěšnější M. Grönholm, který se dostal do čela průběžného pořadí, druhý byl H. Rovanpera a třetí C. McRae. Na nový vůz si stěžoval T. Mäkinen (6), hlavně na jeho délku, když se mu záď vozu dostávala do hluboké šotoliny a to ho zpomalovalo. Špatně si nevedl ani C. Sainz, který ve čtvrté RZ zajel druhý nejlepší čas, ale v následující RZ poškodil závěs zadního kola a do servisní zóny dojel za doprovodu přihlížejících policistů. Dostal několik penalizací a propadl se na patnáctou pozici. Tím přišel i o naději získat celkově třetí titul MS. Smolně se vyvíjela soutěž pro F. Delecoura, kterého trápili technické problémy. V polovině první ho dne se tedy v čele ocitl C. McRae, pronásledovaný M. Grönholmem a R. Burnsem. C. McRaemu však vedení nevydrželo dlouho, a v následující RZ se před něj dostal M. Grönholm a R. Burns, a po deváté RZ se před C. McRaeho dostal ještě D. Auriol. Pátý byl H. Rovanpera a šestý T. Mäkinen.

Druhá etapa začala dramaticky ještě večer. C. McRae se dostavil o několik málo okamžiků pozdě na výběr startovních pozic, a tak startoval v druhé etapě jako první v roli zametače. Po taktické poradě u Fordu se rozhodl tým obětovat F. Delecoura a ten si nechal nadělit tolik penalizace, že se dostal před C. McRae a startoval jako první. Přesto však bylo jasné, že C. McRae svou pozici jen těžko uhájí, navíc ve 13. RZ F. Delecour havaroval. Za F. Delecourem vystartoval C. McRae který zastavil ostatní jezdce a společnými silami zorganizovali pomoc pro zraněného spolujezdce Grataloupa. Po zdržení se pokračovalo dále, ale to C. McRae byl již v roli zametače osamocen. Ke konci druhé etapy ztrátu zmírnil déšť! V čele zůstal M. Grönholm, který neustále zvyšoval svůj náskok před pronásledovateli, R. Burns ztrácel okolo třiceti vteřin (+34,3) a D. Auriolem téměř minutu (+54,2), čtvrtý byl H. Rovanpera a pátý C. McRae šestou příčku držel T. Mäkinen.

Třetí etapa měla pouze zápletku v prvních dvou RZ. R. Burns otestoval vedoucího M. Grönholma, ale ten byl zpět pouze o několik desetinek vteřin, zvolnil a držel si jistotu druhé příčky. Skvěle jel D. Auriol, který dokončil australskou rally na třetím místě a Peugeot mohl jen litovat, že D. Auriol nebodoval pro značku. Pro Peugeot bodoval na čtvrtém místě H. Rovanpera a pátý dokončil C. McRae. Ten se dlouho nemohl smířit s tím, za co ho pořadatelé potrestali. Závěr MS ročníku 2001 se tak hodně zdramatizoval a rozhodnutí musel přinést až poslední závod v Anglii.

1. M. Grönholm - T. Rautianen	(SF)	Peugeot 206 WRC	3: 17: 01,3
2. R. Burns - R. Reid	(GB)	Subaru Impreza WRC	+ 40.4
3. D. Auriol - D. Giraudet	(F)	Peugeot 206 WRC E3	+01: 20,1
4. H. Rovanperä - R. Pietiläinen	(SF)	Peugeot 206 WRC E3	+01: 30,1
5. C. McRae - N. Grist	(GB)	Ford Focus RS WRC	+01: 40,0
6. T. Mäkinen - T. Hantunen	(Fin)	Mitsubishi Lancer WRC	+03: 02,7

15. ROČNÍK RALLY AUSTRALIA 2002

Oblíbená soutěž mezi jezdci je však díky svému povrchu náročná. V buši se jede ve svižném tempu a znevýhodněni jsou jezdci na předních místech. Rozdíl se tu smaže pouze když začne pršet, na druhou stranu tu prší v době konání soutěže málo. Přes vymoženost možnosti si vybrat startovní pozici odpadlo velké taktizování, malé však zůstalo.

Pomalu nabírá na dramatičnosti i přestupní kolotoč do kterého se už naplno zapojil i tým Škoda. Potvrdilo se to, co bylo veřejným tajemstvím a o kterém nevěděl pouze tovární tým a lidé kteří se o rally nezajímají! Tovární tým Škody tedy podepsal na příští sezónu smlouvu s D. Auriolem. Ten by mohl vytvořit kompaktní dvojici s T. Gardemeisterem, spolu už jezdili za továrními vozy Seat a byla z nich poměrně úspěšná dvojice. Otázkou však zůstane, jestli tým Škoda bude naslouchat případným požadavkům na zlepšení vozu.

Hledat favorita soutěže je poněkud složité. O hattrick se pokusí M. Grönholm, který má jistý titul MS. Paradoxně tak působí zpráva, že R. Burns minulý týden v tréninku na Australskou rally zničil vůz, který byl připraven po G. Panizziho. To údajně způsobilo fakt, že Panizzi nemůže v Australské rally startovat (údajně mechanici nedokáži opravit vůz). Spekulativně se tedy dá říct, že by mohl mít obavy o své umístění R. Burns (2) má na svém kontě 34 bodů a G. Panizzi 31 bodů (4). Za zmínku stojí ještě fakt, že G. Panizzi v roce 2000 "vyštípal" z týmu Peugeot F. Delecoura. Navíc na rozdíl od R. Burnse dokázal G. Panizzi letos zvítězit ve třech závodech, na Korsice, ve Španělsku a Itálii, a slušné umístění zajel i v závodech s jiným než asfaltovým povrchem (Safari 6. Místo) a to ještě v polotovárním týmu.

Zajímavý bude i souboj mezi R. Burnsem a C. McRaem. C. McRae (3) 31 bodů má možnost potvrdit, že je lepší jezdec než R. Burns. Změnil po dlouhodobé spolupráci spolujezdce, a vrátil se tak k D. Ringerovi, se kterým získal titul MS. Loňské soupeření však pro sebe rozhodl R. Burns ziskem titulu MS. V klidu tedy může být H. Rovanpera (6), který může překvapit a dalo by se od něj očekávat umístění v bodující šestce. C. Sainz (5) může jet v klidu, ikyž podle posledních zpráv ještě nemá jasno o svém příštím působení, ale s největší pravděpodobností zůstane u Fordu. Mohl by se pohybovat okolo čtvrtého až šestého místa. Dařit by se mohlo i M. Martinovi (10), který se neustále zlepšuje a mohl by opět dojet na bodované pozici v letošní sezóně nedokončil pouze Švédskou a Novozélandskou rally. Subaru v letošním ročníku jede pouze se dvěma vozy T. Mäkinen (8) pojede na body, vytáhnout se bude chtít P. Solberg (7), který se bude snažit udržet svého týmového kolegu za sebou. K. Eriksson (17) a T. Gardemeister (15) pojedou na body do celkového Šampionátu značek, a T. Gardemeister by mohl dosáhnut i na bod v klasifikaci jezdců. Mitsubishi jak se zdá se podařilo vylepšit vůz, v posledním závodě sice nebodoval žádný vůz Mitsubishi, ale bude se chtít alespoň udržet na čtvrtém místě. F. Delecour by mohl přinést body do celkového hodnocení týmu ale body do klasifikace jezdců asi nezíská. A. McRae stejně tak jako v minulém závodě nebude startovat a nahradí jej Jani Paasonen ten se v minulém závodě držel až do havárie na skvělém pozici. Velkou neznámou bude A. Schwarze který tu dlouho nestartoval a v letošním roce se trápí. F. Loix na těžkém terénu moc nevyniká, ale mohl by se umístit do osmého místa, stejně tak jako na Novém Zélandu může překvapit. Překvapit by mohl i J. Kankkunen, který překvapivě bodoval na Novém Zélandu a pomohl tak výrazně se týmu Hyundai dostat před tým Škoda a navíc šotolinový povrch mu sedí.

Každopádně nás čeká velmi zajímavá soutěž, ve které vypadá že ještě půjde o hodně.