Rozhovor s hokejistou Jiřím Novotným: Jel jsem 290 km/h, ale neřeknu kde

17. 5. 2015 • 14:06

Reprezentační hokejista Jiří Novotný upínal tento týden všechny síly na boj o medaili z mistrovství světa v Praze. Po něm může dojít na jeho lásku: silné vozy.

Nabitý program českých hráčů neměl v průběhu hokejového šampionátu v Praze mnoho časových skulin. Všichni se soustředili na vrcholící boje o cenné kovy, které po nich národ na domácím šampionátu žádal. Přesto si forvard našel pro Svět motorů čas na rozhovor o autech.

Jaký jste řidič?

Řídím od osmnácti, tedy čtrnáct let. Takže už to nijak zvlášť neprožívám. Řízení auta považuji za věc, která k mému každodennímu životu patří.

Kterými vozy jste dosud jezdil?

V devatenácti jsem odešel do Spojených států a tam si pořídil X5. Následovalo Maserati GT Sport, Audi Q7, které jsem mezitím prodal. Zamilovali jsme se do Porsche: manželka dostala cayenne a já si koupil panameru.

Samá obří vozidla!

Kdepak. Nedávno jsem si pořídil skútr Vespa – a úplně si ho zamiloval!

Které vymoženosti současných vozů vám sedí?

Zamlouvá se mi klimatizace, ale nikdy jsem se například neskamarádil s tempomatem. Nevyužívám ho ani při delších cestách, zkrátka jsem mu nepřišel na chuť. Naše panamera, kterou teď jezdí žena více než já, má snad všechno, co může současné auto mít. Nepovažuji se za velkého odborníka přes techniku, a tak se v ovládacích prvcích na přístrojovce moc nehrabu. To nechávám na manželce, která se v tom lépe vyzná.

Volíte automatickou, nebo manuální převodovku?

První variantu. Premiérově jsem tenhle mechanismus vyzkoušel v roce 2002 při svých začátcích v USA a od té doby na ni nedám dopustit. O jiné verzi nepřemýšlím.

Musíte pokaždé řídit?

V žádném případě. Manželka říká, že se jí při mém způsobu řízení dělá v autě špatně. Takže pokud jedeme delší štreku, spím na sedadle spolujezdce. Jestliže nesedím za volantem, dělám to při jejím řízení moc rád.

Hrál jste hokej v USA i Rusku. Kde vás řízení bavilo? A v které zemi byste si ho naopak nechtěl zopakovat?

Začnu tím nejhorším, co jsem jako řidič zažil: Moskva! Tam si všichni jezdí, jak chtějí. Nejhorší jsou znalci místních zkratek, dělají si z ulic doslova závodní dráhu. Naopak třeba v Kazachstánu to bylo báječné. Velká země, málo lidí, široké silnice a málo aut.

Jak jste byl spokojený v USA?

Pro řidičské začátky to byla příjemná zkušenost. Všude hodně místa, žádná velká rychlost. K dopravním zácpám docházelo, ale nikdy nic dramatického.

Jste příznivcem rychlosti?

Auty, které doma máme, se nedá jezdit příliš pomalu. Ale nikdy to nepřeháním.

Opravdu?

Jedinou výjimkou je rychlost 290 km/h, které jsem dosáhl v maserati, ale raději neřeknu kde.

Jste hokejovým útočníkem, který má být ofenzivní. Promítá se to do vašeho způsobu řízení?

Nejsem impulzivní, ale nejezdím nijak divoce ani neblázním. Nespěchám, když to jinak nejde, nepředjíždím na dvojité ani v nepřehledných místech.

To raději vyjedu dříve, abych měl časovou rezervu.

Hodně dobře jste mluvil o manželce. Co obecně říkáte ženám za volantem?

Čas od času zažiju, že se nějakému šoférovi něco na silnici nepovede. Nemusím se přitom ani koukat za sklo, aby mi došlo, že sedí za volantem žena. Nechci něžné pohlaví podceňovat, moje manželka je výjimkou. Myslím si však, že muži jsou lepšími řidiči.

NEJ na ledě a v autě

Maximální rychlost

Za volantem bylo zmíněných 290 rozhodně příjemnějších než padnout do dráhy vystřeleného puku. Ten létá rychlostí 140-150 km/h.

Nejdelší cesta

Za hokejem to bylo určitě do Chabarovska, což s přestupem dělalo jedenáct hodin. Soukromě jsme nejdéle letěli na dovolenou na Mauricius. Pokud jde o auto, bylo to nějakých deset jedenáct hodin, ale už si nevzpomenu kam.

Největší jízda

Bez debat titul mistra světa v Německu 2010, kdy jsme měli mužstvo, které každý podceňoval. Nám se ovšem nám podařilo vyhrát pět zápasů během posledních sedmi dnů turnaje a porazit ve finále i tehdy mimořádně silné Rusy. A jako řidič bych za největší jízdu zařadil dopravu v Moskvě.

Nejvyšší pokuta

Několikrát za rychlost a za parkování, ale nikdy to nebylo nic mimořádného. V hokeji mě ještě žádný finanční trest nepostihl.

Nejvíce bodů

Ještě v dorosteneckém hokeji se mi jich povedlo zaznamenat šest za góly a přihrávky v jednom utkání. Na silnicích mám horší bilanci a občas dostanu dva nebo tři.

Nejlepší hala a silnice

Madison Square Garden v New Yorku, ale v tomto případě nejde ani tak o kvalitu jako o genius loci. Nejlepší silnice jsem zažil v USA a Dubaji, rozhodně ne v České republice.

Nejoblíbenější barva

Na automobilech se mi vždycky líbila černá a obě porsche v naší rodině jsou taková. V případě dresů to neřeším, ani nebývám pověrčivý.