Rozhovor s Richardem Nedvědem: Za volantem nejsem žádný kouzelník

19. 4. 2015 • 12:36

Richard Nedvěd je známý jako komik, který si ze sebe dělá legraci. Coby řidič je spíše klidný až plachý a nemá problém o tom mluvit.

Dvaatřicetiletý kouzelnický mág je prvním českým propagátorem zábavy, která bývá v zahraničí označovaná stand-up comedy. Jedná se o americký styl propojení triků iluzionisty, zábavy a gagů. Tohle všechno předvádí na svých vystoupeních Richard Nedvěd.

Do jaké kategorie řidičů se řadíte?

Nikdy jsem nepatřil k těm, kteří se o auta zvlášť zajímali. Zatímco kluci kolem mě řešili všechno možné kolem motorů a volantu, listovali různými

časopisy, mně se to nikdy netýkalo. Až do sedmadvaceti let jsem žádný automobil nevlastnil, a ani proto neměl řidičák.

Proč tak dlouho?

Nelákalo mě mít papíry a nemít s čím jezdit. Řekl jsem si, že až bude možnost pořídit si auto, udělám si řidičák.

Zvládl jste to bez problémů?

Měl jsem dva měsíce na jízdy, ale instruktor mě už po měsíci poslal na závěrečné zkoušky. Testy dopadly na výbornou, jízdy taky, ale nevím, jestli bych to dnes zopakoval.

Žádné mladické automobilové zážitky tedy nemáte?

To ano. Táta měl sedmatřicet let bílý wartburg kombi. Pokud si pamatuji, nikdy nás nepotkal žádný zásadní technický problém. A mám zkušenosti s trabanty.

V jaké smyslu?

Kamarád jich má doma sedm. Pořád se o ně stará, šlechtí je a občas se na ně jedu podívat.

Jak dlouho jste aktivním šoférem?

Šestým rokem. Mám spočítáno, že jsem najezdil sto deset tisíc kilometrů.

Čím právě jezdíte?

Pořídil jsem si za vlastní vydělané peníze benzinovou bílou Škodu Octavia a jsem s ní náramně spokojený. Taky se mi do zavazadelníku vejde velký kouzelnický kufr, což nebývá u každého vozu obvyklé.

Které sedačce dáváte přednost?

Více času trávím na pravém předním sedadle, ale nebývám dobrý spolujezdec. Často mívám poznámky k tomu, co všechno dělá šofér a co vidím kolem, občas to lidi štve. A já se jim nedivím.

Co máte jako řidič nejraději?

Brázdím naší krásnou zemí bez ohledu na počasí.

Jak to řešíte?

Když mám dva tři dny volna, udělám si výlet. Do navigace zadám trasu a vyberu si nejsložitější variantu. Jezdím vesnicemi, někdy i po polních cestách a z podvozku slyším, jak mi auto nadává. Ale neřeším to.

Co děláte nejčastěji, když řídíte?

V autě mám rád klid. Když jedu sám, občas zastavím. Projdu se, natrhám si kytky, udělám pár fotek a zase jedu dál.

Působíte dojmem kliďase. Je to jen zdání?

Není, za volantem se vážně nikdy nerozčiluju. A to ani na dálnici D1. Dokonce mám pocit, že se provoz na ní v posledních měsících trochu zlepšil.

Napadají vás při řízení nápady na kouzelnické triky?

Když jedu na konkrétní vystoupení, potřebuju mít klid a procházím si všechno, co mě čeká. Pokud si chystám něco nového, musím zastavit. Jakmile mě totiž cokoliv napadne, hned si zapíšu poznámky.

Jakou roli hrají vozy při vaší profesi?

Před čtyřmi roky jsem na jedné firemní akci nechal za pomoci kamerového triku zmizet automobil. Byl to jeden z mých nejlepších kousků. Ovšem tím, jak autům nerozumím, si už nepamatuji značku ani typ vozu.

Co byste jako kouzelník autům nejraději přičaroval?

Krásnou dívku. Uznejte, že na oktávku se nějaká taková atraktivní žena těžko chytí. Aby mi padla kolem krku, musel bych mít ferrari, ale to by zase

bylo hodně laciné.

Které technické vymoženosti v automobilech vás oslovují?

Používám klasickou manuální převodovku. Baví mě řadit a mám pocit, že auto je více pod kontrolou. Na dálnici rád používám tempomat, neustále však zápolím s klimatizací. Patřím k lidem, kteří ke své práci potřebují hlas. A ten může kvůli ní trpět. V létě si ji nastavuji na šestadvacet stupňů, což je určitý kompromis, aby mi nenastydly hlasivky. Když mě někdo veze a v autě je zima, nadávám, ale většinou mi to není nic platné.

Měl jste někdy nehodu?

Jenom jednou jsem před pár roky ťukl zezadu pána na křižovatce. Zabrzdil, když dával přednost chodci, a já to nečekal. Jinak ale naštěstí nic dramatického.

Máte řidičské zkušenosti ze zahraničí?

Strávil jsem několik dní v Irsku a bylo to příjemné. Když v půjčovně zjistili, odkud jsem, dali mi oktávku. Z Dublinu jsem se jízdou vlevo vymotal poměrně bez problémů, pak vyjel na dálnici a už to bylo v klidu. Šlo to dobře, jenom si člověk musel neustále dávat pozor na zrcátka. Z jízdy vpravo jsme totiž zvyklí na něco jiného.

Kolik jste jel nejrychleji?

Loni na podzim jsem dostal ke svezení Audi A6, kterým jsem jel v noci 224 km/h. Pak se bohužel objevila značka omezující rychlost. Umím si představit, že bych byl ještě rychlejší, ale nechci to pokoušet za každou cenu.

Platíte pokuty?

Před dvěma měsíci jsem na pražském Barradovském mostě vjel do pruhu určeného pro autobusy městské hromadné dopravy. Příslušníkům, kteří mě zastavili, jsem dal doklady, jeden z nich se za chvíli vrátil se slovy, že mi zkoušel vyčarovat pokutu. Prý se to nepovedlo, tak ať jedu dál.

Existuje něco, co byste si chtěl za volantem splnit?

Nejsem náročný. Navíc můj švagr má na starosti vozový park jednoho velkého dealerství automobilky Škoda, takže by asi nebyl problém něco si půjčit. Nemám v tomto směru žádné zvláštní požadavky. Možná že až za pár let budu potřebovat obnovit vozový park, nechám si poradit.