TEST Škoda Superb Combi 1.4 TSI ACT – Bude stačit motorový základ?
Úvod
Základní benzinový motor. Tohle slovní spojení má v mysli automobilových fanoušků jistou pachuť, kdy automaticky čekají líný, hlučný a pod zátěží ne zrovna úsporný agregát, který si lidé kupují kvůli „ceně od“ nebo jako „poskakovadlo“ po městě. V nižší střední třídě se může jednat o tříválce, ve třídě střední, kde vozy již atakují pětimetrovou délku, pak jde kupříkladu o šestnáctistovku bez turba (Avensis) či litrový přeplňovaný tříválec (Mondeo).
Škoda se však u nového Superbu rozhodla jít trochu jinou cestou, alespoň tedy na našem trhu. Základ tak tvoří přeplňovaný čtyřválec sice nevelkého objemu 1.4 litru, který má ale slušný výkon 110 kW a točivý moment 250 N.m. To znamená, že i když máte vpravdě veliké Combi (jako v našem případě), stále se jedná o automobil schopný zrychlit z klidu na sto kilometrů v hodině za 8,7 sekund a rozjede se až na 218 km/h. To je na danou třídu opravdu solidní základ.
Čísla na papíře však mohou o reálné dynamice v mnohém lhát, jak jsme se přesvědčili již mnohokrát. Pojďme tedy vyzkoušet základní Superb jak ve městě, tak na dálnici včetně plného obsazení.
skoda superb testy strednitrida
K testu jsme dostali kombi v zajímavé šedé barvě Quartz a na osmnáctipalcových kolech Pegasus. To nám přišlo jako zatím nejpřitažlivější kombinace, protože barva se dokáže se světlem zajímavě měnit, na slunci až do zelena, a disky s vrtulovým designem se nám jednoduše líbí. Celkově je Superb pohledným kombi, byť s naším názorem jistě nemusí každý souhlasit.
Uvnitř chvíli trvá, než si člověk najde onu ideální pozici za volantem, nám se to však nakonec téměř podařilo. Výtky směřují již skoro tradičně ke strohým výplním dveří, pochválit naopak musíme rostoucí kvalitu zpracování ve srovnání s dříve testovanými variantami. Palubní deska je přehledná, ovládání snadné a celkově se uvnitř rychle cítíte příjemně.
Jen pro shrnutí si připomeňme ještě hlavní atributy vozu, kterými jsou skvělá prostornost, zejména na zadních sedadlech, velký zavazadlový prostor a pohodlí i na delších cestách.
S přibývajícími kilometry za volantem Superbu se objevují nové poznatky. Kupříkladu příplatkové adaptivní xenonové světlomety by mohly mít lepší intenzitu světla, v tomto se nám předchůdce zdá být o chlup povedenější.
Motor
Žádná brzda
Přeplňovaná čtrnáctistovka TSI s vypínáním dvou válců ACT není v koncernových vozidlech žádnou novinkou, u Škody se však poprvé objevuje až u Superbu. Chápeme, že mnozí potenciální zájemci mohou mít obavy z takto malého agregátu ve velkém automobilu, je však nutno říci, že jednotka má i pozitivní stránky.
V prvé řadě se jedná o opravdu velmi kultivovaný a příkladně odhlučněný motor. Zejména na volnoběh je agregát natolik tichý a vibrací prostý, že ani netušíte, jestli jej zrovna systém stop-start vypnul, či ne. I v otáčkách pak slyšíte pouze jemné vzdálené hučení. Je nabíledni, že takovéto odhlučnění dostala čtrnáctistovka zejména proto, aby co nejlépe zamaskovala okamžik přepnutí na dva válce, což se také ve většině případů daří. Pouze ve středních otáčkách může citlivé ucho zaslechnout větší dunění s typickým zvukem dvou válců, to se však stane pouze výjimečně. Jindy se na změnu musíte vyloženě zaměřit a navíc sledovat ikonku na palubním počítači, jinak o ní nevíte.
Dalším plusem agregátu je silný zátah již z nízkých otáček. Jednotka se výrazně probudí okolo 1500 ot/min, takže v běžném městském provozu nemusíte ani překračovat 2000 otáček, abyste drželi krok s ostatními. Má to však dvě „ale“. V nízkých otáčkách se citelně projevuje prodleva turbodmychadla a motor je navíc typicky bezcharakterní – jednoduše dole zatáhne a pak až do šesti a půl tisíce táhne tak nějak pořád stejně, bez jakékoliv gradace. Rozpětí je to široké a zátah na tak malý motor slušný, takže rozhodně nejde o pomalý stroj, ale nijak si to neužijete. Je to značný rozdíl zejména ve srovnání se silnější osmnáctistovkou, která má menší prodlevu turba a pořádně se rozjede až ve vysokých otáčkách.
skoda superb testy strednitrida
Na druhou stranu spíše „spodové“ naladění čtrnáctistovky pomáhá potlačovat nevýhody plynoucí z malého objemu, takže je motor překvapivě pružný i na vyšší stupně, nemá problém se na šestku odrazit třeba z rychlosti 70 km/h a citelně vyrazit vpřed, zatímco běžně bychom při podobném manévru čekali naprostou apatii. Podobně i na dálnici vůz pěkně zrychluje na vyšší stupně a do kopce mu stačí plyn pro udržení rychlosti jen lehce sešlápnutý, takže nemáte pocit, že sedíte ve voze, který musíte neustále trápit, držet plný plyn a tlačit jej vpřed, což je u základní benzinové motorizace rozhodně úspěch. A to se bavíme o situaci se čtyřmi dospělými na palubě. Podřazením pak zátah zlepšíte jen trochu, ale jako brzda provozu si rozhodně připadat nebudete, k maximální rychlosti Superb šplhá srdnatě.
Možná v tom všem čekáte nějaký háček. A máte pravdu. Jde o spotřebu, podobný problém se však nevyhne většině podobných malých přeplňovaných motorů ve velkém autě. Ano, spotřeba je holt značně závislá na jízdním stylu. Jezdíte klidně? Pak nemějte obavy – se studeným autem se ve městě vejdete do osmi litrů, mimo město počítejte se šesti a na dálnici s necelými sedmi. Lehce svižnější jízda s prázdným vozem s rovným podílem všech tří typů provozu (město, mimo město, dálnice) znamenala sedmilitrový průměr. Jak ale po voze začnete chtít více, třeba svižnější jízdu po dálnici, podívá se apetit motoru k devíti až desíti litrům.
Čtrnáctistovka byla spojena se šestistupňovou manuální převodovkou, přičemž zejména nižší stupně jsou vzhledem k charakteru motoru poměrně dlouhé. Samotné řazení se nám zdálo o kousek méně hladké, než jsme u koncernových převodovek zvyklí, zároveň je však mechaničtější a stále přesné s jasnými drahami.
Jízdní vlastnosti, závěr
Combi to ladí lépe
Testovaný kus byl opět vybaven adaptivními tlumiči, které zlepšují komfort vozu. Znovu se pak potvrdilo, že oproti liftbacku je kombi naladěno lépe, a to zejména v režimu comfort a normal. Podle našich informací však bude liftback v tomto ohledu přeladěn, pokud se tak již nestalo.
V režimu comfort je Superb Combi stále plavným a houpavým strojem, který na poměry třídy velmi dobře filtruje nerovnosti. Už však natolik nehrozí naprostá ztráta kontroly nad pohyby karoserie. Režim normal se nyní stal takovým optimem pro každou situaci – vůz je příkladně pohodlný, ale stále stabilní i ve vysokých rychlostech. Sport pak přináší skvělou kontrolu pohybů karoserie a vzhledem k délce a koncepci vozu i překvapivě dobrou ovladatelnost, na nerovnostech se však začíná více ozývat dunění od náprav a auto již má problém s tlumením větších nerovností.
Přepínáme tedy na normal, což je režim, ve kterém bude vůz jezdit pravděpodobně nejčastěji. Při instalaci tlumících hmot se naštěstí nemyslelo pouze na motor, ale Superb je dobře odhlučněn tak nějak celkově, ať už jde o práci podvozku či valivý hluk kol. Na dlouhých cestách tak největší Škoda nepůsobí únavně, naopak je poměrně příjemným společníkem.
skoda superb testy strednitrida
Když přijde na zatáčky, nechá se největší Škoda vodit slušnými rychlostmi. Nedělá to s nadšením, ale když už to po ní chcete, svou práci neodflákne. Jen kdyby šlo i u běžných variant s pohonem předních kol přepnout ESP alespoň do režimu ESP Sport, jak to jde u čtyřkolek. Takto elektronika zasahuje do řízení zbytečně brzy a docela často. To se umocňuje na sněhu, který jsme již v horských oblastech potkali. Vůz je pak špatně čitelný a zásahy elektroniky fungují spíše proti řidiči, než aby mu pomáhaly.
V rámci běžné střední třídy se však Superb pohybuje po silnicích velmi vyváženě. Nabídne jak komfort, tak dobré – jisté a poměrně obratné – chování v zatáčkách. Nadšení řidiči možná zvolí raději kupříkladu Mazdu 6, Superb ale rozhodně není zklamáním.
Závěr
Ze základní varianty Superbu jsme původně měli strach, malé motory ve velkých autech obvykle nefungují, ale čtrnáctistovka se 110 kW se nenechala zahanbit. Dynamika je zcela dostatečná, byť nejde o jednotku se zajímavým projevem, spotřeba se pak odvíjí od stylu jízdy. Motor je to navíc velmi kultivovaný, se slušnými reakcemi a dobře táhne již v nízkých otáčkách.
Superb celkově je pak automobil, který se může měřit s těmi nejlepšími ve třídě. Kromě skvělé prostornosti nabízí i komfortní jízdu, odhlučnění na úrovni či uživatelsky přívětivý interiér. Základní čtrnáctistovka jistě nebude nejprodávanější motorizací, stydět se za ni však rozhodně nemusíte.
skoda superb testy strednitrida
Nejlevnější verze modelu | 644.900 Kč (Active 1.4 TSI ACT/110 kW) |
Základ s testovaným motorem | 644.900 Kč (Active 1.4 TSI ACT/110 kW) |
Testovaný vůz bez příplatků | 761.900 Kč (Style 1.4 TSI ACT/110 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.010.500 Kč(Style 1.4 TSI ACT/110 kW) |
Plusy
- Kultivovaný motor
- Nadprůměrná dynamika
- Komfort podvozku
- Prostornost kabiny
- Chytré detaily ve voze
Minusy
- Levnější výplně dveří
- Prodleva turbodmychadla v nízkých otáčkách
- Vyšší spotřeba pod zátěží
Foto: Petr Homolka