Vzácný Cadillac Eldorado Brougham od Pinin Fariny jde do dražby za 1,6 milionu korun

Kdybychom hledali nejproslulejší Cadillac Eldorado modelového ročníku 1959, určitě bychom nesměli minout slavný růžový exemplář kabrioletu Biarritz hollywoodských filmových studií, který si zahrál na stříbrném plátně opravdu hodněkrát. Sanitka Krotitelů duchů pochází také ze stejného ročníku, protože má koncové světlomety inspirované raketovým věkem. Jiný model než '59, který patřil do třetí generace vozů tohoto jména, je neměl.

Opravdu luxusní sedan Eldorado Brougham je však postrádal, stejně jako okázalé ploutve. Cadillac také opustil tradiční označování sérií 60, 62, 70 a 75, nahradily je čtyřmístné kódy. Čtyřdveřový Brougham patřil do série 6900. Šasi mělo rozvor 3302 mm a vnější rozměry vozu byly typicky americké: délka 5715 mm, šířka 2037 mm a výška 1427 mm, vidlicový osmiválec OHV narostl z necelých šesti litrů na 6,38 l a dával 257 kW (350 k), byl spojen se čtyřstupňovou samočinnou převodovkou Hydra-Matic. Její volič se nacházel na klasickém místě – sloupku řízení, tedy pod tenkým volantem s nezbytným prstencem houkačky.

Nutno dodat, že tenhle koráb vážil 2,4 tuny. Ale ta výbava! Kromě posilovače řízení a brzd měl vzduchové odpružení (pravda, potýkalo se s nespolehlivostí), dvourychlostní stěrače, elektrická okna, přední sedačky i dveřní zámky, mlhovky, rádio, dálkové ovládání víka kufru, klimatizaci a tempomat. Za astronomických 13.075 dolarů, kolik stál nový, aby ne! Mimochodem, za předchůdce ročníku 1957 zaplatil zájemce o dolar méně. Pro lepší představu: britský aristokrat Rolls-Royce Silver Cloud byl levnější!

Čtyřdveřový sedan, tradičně bez středních sloupků měl diskrétní úzká svislá zadní světla v mnohem skromnějších ocasních plochách, než byly více než metrové ploutve ostatních sourozenců. Dostal také dopředu skloněné A-sloupky a hranatou střechu. Čelní okno je opravdu obří, jedno z největších, jaké kdy auta měla.

Eldorada 1959 sice navrhl stylista GM Chuck Jordan, ale Brougham byl prací karosárny Pinin Farina, kde se také stroje kompletovaly. Samozřejmě převážně ručně. Jen finální práce dělala divize Fleetwood za mořem, sídlila ve stejnojmenném městě v Pensylvánii. Turínskou firmu, kterou založil Giovanni Battista „Pinin“ Farina, převzal v témže roce jeho syn Sergio. Broughamů vznikla stovka, jeden vůz byl zničen při převozu, proto se uvádí 99 postavených kusů.

To z nich dělá poměrně velkou vzácnost. Jeden z nich vydraží síň RM Sotheby's na aukci Auburn Fall. Ta se koná v Auburnu ve státě Michigan od 30. srpna do 2 září. Auto v černé barvě Ebony s modrošedým látkovým interiérem je v naprosto špičkové kondici. Před několika lety prošlo lehkou renovací, při lakování dobovým katalogovým odstínem byl dodržen i původní postup. Současný stav tedy odpovídá tomu, ve kterém se z něj těšil první vlastník. Jen vzduchové odpružení zadní nápravy nahradily konvenčnější a mnohem spolehlivější vinuté pružiny. Což nebyla žádná výjimka, dělali to i majitelé starších Broughamů. Kompresor ale pod kapotou vpředu zůstal.

Karoserie je poseta patřičnými emblémy, na prazích nechybí logo Fleetwoodu. Zajímavým detailem v kabině jsou analogové hodiny na přístrojové desce vpravo a také bezpečnostní pásy... Pneumatiky s bílými pásky na bocích byly tehdy (a ještě dlouho potom) v USA v módě. Pochází ze sbírky Calumet, Dosud ujelo 52.148 mil, tedy 82.924 km, což není mnoho. A ještě jedna zajímavost: překvapivě nestojí zas až tak moc, akční síň stanovila rozmezí 75-100 tisíc, tedy 1,64-2,18 milionu korun. Samozřejmě mu nechybí dokumentace.

Starší cadillacy, pokud nejsou po někom slavném, se dají pořídit za rozumné peníze – a o výsledku jedné z mnoha mezikontinentálních spoluprací to platí taktéž. Pravda, tenhle černý „caddy“ vypadá, jako kdyby opustil garáž mafiánského bosse, i ta mrtvola do kufru se vejde vedle rezervy úplně v pohodě...

Foto: Robin Adams/RM Sotheby's