ZiL slaví 100 let. Připomeňte si nejvybranější kousky jeho historie

Letošní rok je pro ruské automobilky jubilejní. AvtoVAZ vyrábějící vozy značky Lada slaví 50 let od svého vzniku, od popisu dohody mezi sovětskou vládou a italským Fiatem o výstavbě nové automobilky. ZiL pak slaví kulatých 100 let, což z ní dělá nejstarší ruskou automobilku.

Když se však vrátíme do doby před 100 lety, ještě do éry ruského carství, nemluvíme o ZiLu, ale o AMO. Právě pod názvem Avtomobilnoje Moskovskoje Obšestvo (Moskevská automobilová společnost) byla firma 2. srpna 1916 založena, a to přímo ruským carem Mikulášem II. Nově založená automobilka měla vyrábět nákladní vozidla pro potřeby ruské armády, kterými díky licenční dohodě měly být Fiaty F-15.

Velká říjnová revoluce a následná občanská válka ale zahájení výroby pozdržely až do 1. listopadu 1924. I v té době se však licenční fiat, alias AMO F-15, stal vůbec prvním masově vyráběným nákladním vozem v Rusku (tehdy už Sovětském svazu).

Luxusní vozy, kterými se automobilka proslavila přece jen nejvíce, přišly až v druhé polovině třicátých let. Nejprve podnik nakrátko převzal výrobu luxusního vozu L-1, tehdy vyráběného v Leningradě (dnešní Petrohrad), aby následně bylo rozhodnuto o produkci vlastního reprezentativního automobilu. V té době se však už nejedná o automobilku AMO, ale ZiS (Zavod imeni Stalina). K přejmenování na počest nechvalně proslulého diktátora došlo v roce 1931 v rámci znovuotevření továrny po její rekonstrukci. Už první vzniklý model – ZiS 101 – se inspiroval americkými vozidly, jmenovitě těmi značky Packard. To bylo jednak dáno tím, že Stalin, tehdejší vládce SSSR, americké vozy miloval, jednak tím, že vývoj skutečně probíhal ve spolupráci s americkými automobilkami, ne však s Packardem, ale s koncernem GM a Buickem, který už spolupracoval na vzniku Leningradu L-1.

ZiS 101 byl poháněn 5,8litrovým řadovým osmiválcem kombinovaným s třístupňovou manuální převodovkou. Výroba byla zahájena v roce 1936 a trvala až do roku 1941. Tehdy je produkce osobních aut v ZiSu zastavena, závod se kvůli probíhající druhé světové válce přeorientuje na výrobu armádní techniky. Vedle nákladních vozidel podnik vyrábí i transportéry, obojživelná vozidla nebo speciální motorové saně.

Po válce však výroba osobních aut opět nabíhá, v roce 1946 se začíná vyrábět ZiS 110. Ten se opět inspiruje packardy, přičemž vedle sedanu vzniká i jako sanitka a kabriolet. Šest metrů dlouhý vůz poháněný šestilitrovým osmilitrovým často sloužil jako dárek pro další komunistické vládce, 110 dostal čínský Mao Ce-tung nebo korejský Kim Ir-Sen.

Čtyři roky po smrti Stalina nastává v roce 1956 odhalení kultu jeho osobnosti, spolu s čímž souviselo i přejmenování moskevské automobilky. Ze ZiSu se tak stává ZiL (Zavod imeni Lichačeva), a to na počest dlouholetého ředitele závodu Ivana Alexejeviče Lichačeva, který v témže roce zemřel.

Prvním novým osobním ZiLem se v roce 1958 stal model 111. Ten pokračoval v trendu amerického stylu, což v tomto případě znamenalo ploutve na zádi. O pohon se pak staral mohutný šestilitrový osmiválec spárovaný s dvoustupňovým automatem. Automobil byl dostupný výhradně pro členy politbyra (vedení komunistické strany), samozřejmě s výjimkou speciálních osob, jako byl třeba Fidel Castro. Přes šest metrů dlouhý vůz byl vyráběn až do roku 1967, poslední roky se vyráběl v modernizované podobě s přepracovaným vzhledem. Celkem bylo postaveno jen 112 exemplářů, mezi nimiž vedle sedanů byla i kabria. Stejnou platformu využil i „vícemístný osobní automobil“ ZiL 118 Junosť (Mladost) pro přepravu méně důležitých členů delegací.

Nástupcem 111 se v roce 1967 stává přísně hranatá 114. Auto vyrostlo na 6,3 metru, pod kapotu se usadil ještě větší, sedmilitrový osmiválec o výsledku 221 kW, což ve výsledku znamenalo hmotnost přes tři tuny. Od sedmimístného sedanu byla odvozena ještě kratší varianta (117) a přehlídkový kabriolet (117V). O výrobě každého z exemplářů osobně rozhodoval nejvyšší představitel Sovětského svazu, u nás se dostalo cti používat tento zil třeba předsedovi federální vlády Lubomíru Štrougalovi a šéfovi československé komunistické strany (a pozdějšímu prezidentovi) Gustavu Husákovi.

Následný ZiL 115 z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let je známější spíše jako ZiL 4104. Později byl nahrazen modernizovanou verzí 41047, která ve výrobě vydržela až do roku 2002. Sedmimístný model s rozvorem 3.880 mm opět doplnily další karosářské verze – kratší sedan s rozvorem 3.300 mm (41041), pohřební vůz (41042) nebo kabriolet (41044).

Díky záběrům z vojenských přehlídek jsou nejvíce známé osobní zily, v průběhu let však automobilka nadále produkovala i nákladní vozidla (ZiS-150, ZiL-157 nebo ZiL-131) nebo autobusy (ZiS-127). Nákladní vozy přitom byly oceňovány pro svoji výdrž i v extrémních podmínkách. V šedesátých letech byl postaven také třeba sporťák ZiL-112 Sport, roadster poháněný šestilitrovým osmiválcem však vznikl v pouhých dvou kusech. Doplňková produkce navíc čítala i jízdní kola, ledničky a další spotřební elektroniku.

V období po rozpadu SSSR automobilka začala strádat. Privatizace se nepovedla, stejně tak hledání strategického partnera nedopadlo, a tak ZiL zůstává do dnešních dnů v rukou státu. Tomu se však nepodařilo najíst finance na modernizaci závodu a vývoj nových produktů, a tak se stávající vozidla stávaly stále více zastaralými. Navíc i ruští pohlaváři přesedli do aut západních značek, hlavně do mercedesů.

V roce 2010 sice ruská vláda vypsala soutěž na vznik nové státnické limuzíny, automobilu jsme se ale zatím nedočkali. Projekt Cortege (pohřební průvod) má být podle posledních zpráv oficiálně odhalen v roce 2018, a to při příležitosti prezidentských voleb, které se za dva roky budou v Rusku konat. Projekt má za cíl navrhnout platformu, na jejímž základě bude vedle reprezentativního sedanu postaveno i SUV a minibus, zkrátka vozy, které se v průvodech objevují.

Vedle toho ZiL v roce 2014 představil prototyp vozidla určeného pro speciální jednotky. ZiL Kat, jak se dílo jmenuje, vznikl ve spolupráci s ruskou armádou a výrobcem nákladních vozidel a autobusů Kamaz, jehož techniku využívá. O pohon 6,3 metru dlouhého speciálu se původně staral čtyřválec Cummins se skromnými 100 kW, který však později nahradil osmiválec od Kamazu s 515 kW.

Co se týče výroby nákladních vozidel, tak jediným vyráběným modelem je ZiL 432776T, jehož produkce byla zahájena v prosinci 2015. Produkce však neprobíhá v moskevské továrně, která je postupně demolována a nahrazována novými budovami, ale v závodě ve Smolensku, který funguje od čtyřicátých let.