Zimní pneumatiky jsou od 1. listopadu na sněhu povinností

První listopad je dnem, kdy začínají být v Česku povinné zimní pneumatiky a to až do 31. března následujícího roku, tedy na dlouhých pět měsíců. Jak ovšem víte z našeho loňského zimního speciálu Auto a zima, zejména pak z článku Zimní pneumatiky - dříve luxus, nyní povinnost, toto nařízení neplatí obecně, ale jen za určitých podmínek.

Takže pokud bezmezně toužíte po sáhodlouhých diskuzích s nejistým výsledkem s policisty při silniční kontrole nebo hůř, při dopravní nehodě, pak byste měli vědět, že jsou povinné pouze v případě, pokud je na silnici souvislá vrstva sněhu a ledu, nebo lze takovou skutečnost předpokládat.

A právě ten předpoklad situace bývá kamenem úrazu, protože jak z naší legislativy víme, řidič musí předpokládat skoro vše, počasí je opravdu to nejmenší. Pak je tu ovšem i nekompromisní značka Zimní výbava, která zdobila i dálnici D1, a na úsecích s tímto značením prostě ve výše zmíněném období zimní pneumatiky mít musíte, i kdyby bylo počasí na koupání.

Toto kompromisní řešení mezi zastánci a odpůrci povinného zimních obutí v podmínkách středoevropského mírného podnebného pásu má svůj smysl, protože jak víme, naše zimy nepřinášejí obrovská kvanta sněhu, většinou spíš prší nebo je sucho a teploty se nezřídka pohybují nad 6 stupni Celsia, což je teplota, do které by měly mít vlastnosti zimních dezénů a směsí navrch. Český hydrometeorologický ústav nicméně říká, že průměrná teplota u nás klesá pod 7 stupňů od začátku října do konce března!

Zatímco pokud jde o chování na suchu a mokru, i v zimním období mohou mít za určitých podmínek (tedy zejména při vyšších teplotách) lepší vlastnosti pneumatiky letní, na sněhu, náledí, ale i sněhové břečce se vlastnosti "zimáků" od letních plášťů liší naprosto diametrálně. Jak uvádí ve svém aktuálním zimním bulletinu automobilka Škoda, která aktuálně nabízí nejen kompletní sady zimních kol, ale i příslušenství v podobě řetězů, lopat na sníh nebo nosičů lyží, na sněhu zastaví auto se zimním obutím z padesátky na 35 metrech, s letním ale potřebuje 43 metrů.

Ačkoli se také s oblibou říká, že na ledu je jedno, jaké má auto pneumatiky, není tomu tak. Zastavení z rychlosti 30 km/h zvládnou zimní pneumatiky v průměru na 57 metrech, letní ale potřebují 68 m. A ani za sucha neznamenají v mrazech letní pláště výhodu. Při teplotě 0 stupňů Celsia zastaví auto s letním obutím z rychlosti 60 km/h o 3 m později, při -10 stupních činí rozdíl už 7 metrů a při -20 je to až 12 m.

Dbát bychom ale měli i na hloubku dezénu zimních pneumatik. Nové bychom měli koupit, pokud se dostaneme na 4 mm. S tímto vzorkem se nám na sněhu prodlouží brzdná dráha oproti novému obutí (s 8 mm hloubky) o polovinu a současně nás při naměření pod touto hranicí může čekat od policie pokuta až 2500 korun. Jen pro výstrahu - při 2mm vzorku se dráha prodlužuje až o 70 %, naopak šestimilimetrový vzorek přináší zhoršení oproti nové pneu jen 20 %.

Letos nám také naše starostlivá EU zavedla pro lepší(?) orientaci v nabídce pneumatik takzvané štítkování, které nám na sedmistupňové škále ukazuje valivý odpor pneumatik a tím pádem i spotřebu paliva, přičemž třídy se od sebe liší o přibližně 0,1 l na 100 km. Další sledovanou oblastí je délka brzdné dráhy na mokru. Jednotlivé třídy dělí při brzdění na mokru 3-6 metrů. Výrobci musí také uvádět vnější hluk pneumatik. Takže teď asi budeme při výběru nových pneumatik sledovat nejen výsledky testů, ale i štítky.