Bezpečnost vozidel - první díl

Vše začíná již při vývoji

Automobil ve své konečně podobě je jakýsi soubor kompromisů a ústupků z požadavků různých stran. Moderní automobil je složitý komplex, který v sobě spojuje myšlenky designérů, motorářů, elektrotechniků a mnoha dalších vývojových pracovníků. Své slovo má ovšem i marketing s požadavky trhu a samozřejmě i cena budoucího vozu na trhu. Konstruktér se tak musí pohybovat ve své tvůrčí činnosti mezi jistými mantinely a hledat taková řešení, která budou vyhovovat všem požadavkům. Cesta od první myšlenky ke skutečnému vozu je dlouhá a provází jí někdy i řada zklamaní. Naopak mnohdy jsou nalezena nová konstrukční řešení, která se uplatní i u jiných vozů. Na vývoji vozu pracuje paralelně několik skupin, které mezi sebou vzájemně komunikují, hledají optimální řešení problémů a předávají si výsledky z vývojových zkoušek.

Lepší je nehodě zabránit

Zabránit vlastní nehodě je úkol pro prvky aktivní bezpečnosti. To vyplývá i z definice tohoto termínu, která říká, že do této skupiny zahrnujeme technické prvky, zařízení a vlastnosti vozu, které dokáží předejít nebo zabránit havárii. Každého nejspíš napadne, že nejdůležitějším prvkem jsou kvalitní brzdy. Ovšem také současné nejmodernější elektronické systémy podvozku jsou výbornými pomocníky pro řešení kritických situací. Vozy vybavené systémem ABS, brzdovým asistentem, protiskluzovými systémy (ASR, TC atd.) a systémy jízdní stability, jako je ESP a jeho u různých automobilek používané ekvivalenty, jsou z hlediska aktivní bezpečnosti výrazně před konkurenty bez těchto systémů. Také statistiky z dopravních nehod a výsledky různých testů ukazují, že například ESP dokáže zabránit přibližně desetině všech nehod vozů s tímto systémem. Podobně je na tom ABS, brzdový asistent a ostatní protiskluzové systémy, kde je sice procento zabráněných nehod nižší, ale i tak je to z hlediska dalších následků zajímavé číslo.

Poměrně málo lidí ví, že i zdánlivé maličkosti, jako je pohodlný posed řidiče, jeho dobrý výhled do všech stran, snadná dosažitelnost všech potřebných ovladačů a prostředí uvnitř prostoru pro cestující, jsou z hlediska aktivní bezpečnosti také důležité. Vezmeme-li v úvahu regulaci teploty uvnitř vozu, tak lze jednoznačně prohlásit, že správně zvolená teplota zabraňuje únavě a tím i snížení ostražitosti řidiče. Řidič tak může lépe reagovat na vzniklou situaci. Pokud si kupující kupuje vůz s klimatizací, pořizuje si tak vlastně vůz s vyšší mírou aktivní bezpečnosti. Obdobně je to s autorádiem, které se mnohdy stává jediným společníkem na cestách a se správně zvolenou hudbou tak opět drží řidiče v jisté pozornosti. Zde je ovšem nutné připomenout, že i běžná obsluha či výměna kazety nebo CD může být příčinou dopravní nehody, a to z důvodu přenesení pozornosti ze sledování dopravní situace k ovládacímu panelu rádia. Ovládání rádia by tak mělo probíhat v klidu nebo pomocí snadno dosažitelných ovladačů na multifunkčním volantu nebo pod volantem. To platí i pro mobilní telefon, který by měl být integrován ve voze a jeho ovládání by mělo být značně zjednodušeno.

Z hlediska jízdních a dynamických vlastností je za nejbezpečnější vozidlo považováno to, které je za všech okolností snadno a předvídatelně řiditelné, poslušně reaguje na pokyny řidiče a snadno překonává nerovnosti vozovky, bezpečně zrychlí a zpomalí nebo zastaví v kritických situacích. Svoji úlohu má i správná funkce předepsaného vnějšího a vnitřního osvětlení vozu, kterou nejlépe vyzdvihuje známe rčení "vidět a být viděn".

Když již k nehodě dojde...

Pokud již k vlastní nehodě dojde přicházejí na řadu prvky pasivní bezpečnosti, které mají minimalizovat následky pro posádku a ostatní účastníky nehody. Základem pasivní bezpečnosti automobilu je bezpečná konstrukce karoserie, jejíž úkolem je pohltit při nárazu největší část deformační energie. Toho lze dosáhnout použitím její programovatelné struktury. V praxi to znamená, že na jednotlivé části karosérie jsou použity plechy různé tloušťky a v kritických místech karosérie jsou použity tuhé a pevné podélné a příčné nosníky, profily a vyztuženy jsou i sloupky. Při nárazu se tak karosérie deformuje a pohlcuje velkou část deformační energie s cílem uchovat prostor pro cestující bez výrazných změn.

Stejný význam má i použití airbagů, které mají zabránit kontaktu těla s částmi uvnitř vozu. Jejich funkce musí být přesná a odpovídat zvoleným airbagem nejlepší ochraně cestujících. Protože doba funkce airbagu se měří řádově na tisíciny sekundy, je jejich nastavení během vývoje značně náročné a vyžaduje velké množství zkoušek. Tyto zkoušky mají za úkol eliminovat některé nežádoucí vlastnosti po spuštění airbagu, jako je například špatná součinnost s bezpečnostním pásem. Opět je třeba připomenout, že vlastní airbag má minimalizovat následky pro posádku a hlavně zachránit životy lidí. Protože není všemocný, nedokáže někdy zachránit zdraví a občas se objevily i případy, kdy více ublížil než pomohl. Samozřejmě i to se může stát, ale mnoho takovýchto případů vznikne z nedbalosti, kdy je zcela opomíjen bezpečnostní pás nebo povinná základní údržba systému airbagů. Bezpečnostní pás je prvkem pasivní bezpečnosti u většiny vozidel. Také jeho technický stav by měl být v pořádku. To platí i pro jeho doplňky, kterými jsou předpínač (zabrání výraznému pohybu těla při nárazu) a omezovač síly (zabraňuje poranění hrudníku vlivem velké přítažné síly v bezpečnostním pásu).

Pro nejmenší pasažéry jsou určeny odpovídající dětské sedačky. Ty by měly být ve voze řádně uchyceny a v žádné případě by neměly být na místě s aktivním airbagem. Z hlediska pasivní bezpečnosti jsou důležité i ostatní prvky, které jsou ve vozidle. Bezpečnostní sloupek volantu, který se po nárazu částečně zasune, minimalizuje riziko poranění hrudníku řidiče. Poranění chodidel řidiče zabraňuje bezpečné zavěšení pedálů a opěrky hlavy na všech místech mají zabránit poranění krční páteře cestujících. Nezbytnou součástí moderních automobilů jsou protipožární a výstražné systémy, které po nárazu uzavřou vývody paliva z nádrže, vypnou palivové čerpadlo a elektrické okruhy. Na vzniklou nehodu upozorní pak samočinně zapnuté varovné blikače a osvětlení interiéru.

Nic by se nemělo podcenit

Mnoho řidičů přeceňuje své schopnosti a staví se do pozice jakýchsi supermanů silnic. Některé situace pak jednoduše nezvládají a díky neúprosným fyzikálním zákonům je již nemohou zvládnout ani žádné prvky aktivní bezpečnosti. Dalším často pozorovaným jevem je nedůvěra v záchytné systémy. Ty také nemohou zaručit stoprocentní úspěšnost (je třeba si uvědomit, že nic z lidských rukou není stoprocentní), ale mohou alespoň pomoci zachránit život a často i zdraví. Zvyšování bezpečnosti vozidel je neustálý a složitý proces, který bude pokračovat i nadále, aby počty dopravních nehod a jejich důsledky zůstaly na přijatelné úrovni.

O úrovni pasivní bezpečnosti konkrétních typů automobilů se můžete přesvědčit v rubrice CRASHTESTCrashtesty, kde najdete výsledky více než 90 vozů!