Kde jsou silnice nejbezpečnější? Skandinávie na vrcholu, Česko v průměru
Podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy mají nejbezpečnější silnice v Evropě v Norsku. Nejhůře je na tom naopak Balkán.
Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) pravidelně uděluje ocenění Road Safety Performance Index (PIN) Award za bezpečnost na silnicích. Letošním vítězem se stalo Norsko za jeho dlouhodobé a systematické úsilí v oblasti zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Tahle nádherná země na západě Skandinávského poloostrova loni na silnicích zaznamenala pouze 16 mrtvých na milion obyvatel, což je nejnižší hodnota mezi 32 státy sledovanými v rámci programu PIN.
Norové si k tomuto číslu pomohli mimo jiné důsledným uplatňováním přístupu „Safe System“ (bezpečný systém), jehož součástí je například národní akční plán pro bezpečnost silničního provozu s názvem Na cestě k vizi nula, který zahrnuje 179 opatření v 15 prioritních oblastech. Cílem je méně než 50 úmrtí ročně do roku 2030 a úplná eliminace smrtelných nehod do roku 2050. Od roku 2020 jsou navíc v Norsku povinné podrobné vyšetřování všech smrtelných nehod i pitvy, které napomáhají analýze příčin. Nezapomíná se ani na mladé řidiče, kteří procházejí přísnějším výcvikem, systémem dvojnásobných trestných bodů a cílených kampaní.
Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu uvádí: „Česká republika zaznamenala v roce 2024 celkem 45 obětí dopravních nehod na milion obyvatel, čímž se zařadila na průměr mezi státy Evropské unie. V porovnání se státy Visegrádské čtyřky (V4) si vedla lépe než Slovensko (48 obětí) i Polsko a Maďarsko (shodně 52 obětí). Pozitivní zprávou je, že Česká republika od roku 2019 zaznamenala nadprůměrné snížení počtu usmrcených na silnicích o 19,9 %, zatímco v celé Evropské unii činil pokles pouze 12,3 %. Největší zlepšení v rámci V4 zaznamenalo Polsko, kde počet obětí klesl o 34,8 %, následované Maďarskem s poklesem o 17,4 %. Naopak Slovensko vykázalo pouze 6,9% zlepšení.“
Zajímavá je situace ve Švýcarsku, které je známé přísnými pokutami a tresty za překročení rychlostního limitu. V alpské zemi mezi lety 2019 až 2024 vzrostl počet úmrtí na silnicích o 33,7 %, v EU přitom v daném období čísla klesla o dvanáct procent.
V rámci loňského roku dosahuje počet mrtvých na českých silnicích v přepočtu na počet obyvatel průměru Evropské unie. Nejlépe jsou na tom ve Švédsku s 20 oběťmi, nejhůře naopak v Bulharsko a Rumunsku.
Počet usmrcených při dopravních nehodách na milion obvytale v zemích EU (2024) | ||
Pořadí | Stát | Počet usmrcených na milion obyvatel |
1. | Švédsko | 20 |
2. | Malta | 21 |
3. | Dánsko | 24 |
4. | Lucembursko | 27 |
5. | Finsko | 31 |
6.-7. | Irsko | 32 |
6.-7. | Slovinsko | 32 |
8. | Německo | 33 |
9. | Španělsko | 36 |
10.-11. | Nizozemsko | 38 |
10.-11. | Rakousko | 38 |
12. | Belgie | 40 |
13.-14. | Kypr | 42 |
13.-14. | Litva | 42 |
Průměr EU | 45 | |
15. | Česko | 45 |
16.-17. | Francie | 48 |
16.-17. | Slovensko | 48 |
18. | Estonsko | 50 |
19. | Itálie | 51 |
20.-21. | Maďarsko | 52 |
20.-21. | Polsko | 52 |
22.-23. | Lotyšsko | 60 |
22.-23. | Portugalsko | 60 |
24. | Chorvatsko | 62 |
25. | Řecko | 64 |
26. | Bulharsko | 74 |
27. | Rumunsko | 77 |
Zdroj: Evropská komise |
Pavel Havránek, ředitel Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií z Centra dopravního výzkumu dodává: „Rok 2024 přinesl historicky nejnižší počty usmrcených a těžce zraněných osob na českých silnicích, což představuje významný posun směrem k průměru Evropské unie. Přesto stále evidujeme oblasti s rezervami – například Královéhradecký a Zlínský kraj vykazují vyšší počty obětí, než předpokládá Strategie BESIP 2021–2030. Na druhé straně lze pozitivně hodnotit pokles smrtelných nehod v důsledku nesprávného předjíždění, stejně jako snížení počtu obětí mezi dětmi, mladými řidiči, chodci a u nehod pod vlivem alkoholu. Naopak přetrvávají problémy v kategoriích cyklistů, seniorů a motocyklistů. Právě na tyto rizikové skupiny a regiony je třeba cílit systematická opatření, pokud chceme dosáhnout dalšího zlepšení.“
Zpráva ETSC odhaduje, že díky opatřením přijatým od roku 2014 bylo zachráněno 23.800 životů, což představuje společenský přínos ve výši přibližně 60 miliard eur. Pokud by však EU postupovala dle plánu (ročně o 6,7 % méně obětí), mohlo být zachráněno o 49.600 životů více, s celkovým přínosem až 124 miliard eur.
Zdroj: ETSC a Centrum dopravního výzkumu, video: Policie ČR