Chytali jsme řidiče policejní octavií: V přestrojení

Na Spravedlnosti – takto příznačně se jmenuje ulice kousek od pardubického centra. Právě zde stojí před budovou krajského ředitelství policie nová policejní zbraň na neukázněné řidiče – jedna z nových rychlých neoznačených octavií, obdoba německé Kobry 11.

„Podobných máme v kraji deset,“ říká Markéta Janovská z Policejního prezidia. „Cílem této služby je zaznamenat přestupky, které bychom jinak nezjistili. Jde především o nebezpečnou rychlost a špatný způsob jízdy – většinou předjíždění. Pravidelně se vydáváme také na místa častých dopravních nehod, sledujeme ale veškerá porušení pravidel silničního provozu,“ říká usměvavá policistka, když usedáme na zadní sedadla modré octavie.

Chytrá mašinka

Za volantem vozu už sedí její kolega Marek Šturma. V ruce třímá tablet, kterým se nastavují funkce radaru. „Zásadní novinkou proti dříve užívaným systémům je možnost nahrávání videa. Systém zvládá rozpoznávání značek, ke kterým dohledá registraci vozidla a platnost STK, umí sledovat i jízdu v pruzích,“ říká Šturma, když vyťukává, kde budeme poprvé měřit a jaká bude tolerance. „Ta se pokaždé liší. My ji dnes nastavíme na sto patnáct,“ popisuje, zatímco vyrážíme směrem na Přelouč.

Mezi další výbavu naší oktávky, jež stát vyšla včetně výzbroje asi na 1,3 milionu, patří kamera vpředu i vzadu, která nahrává od chvíle, kdy se otočí klíčkem. Dále také policejní vysílačka i digitální displej zobrazující pokyny na stínítku a za zadním sklem. Samozřejmě nechybí siréna ani v médiích propírané majáky umístěné uvnitř vozu. „Jsou zcela podle předpisů a homologované,“ odpovídá Markéta Janovská s tím, že žádné stížnosti řidičů zatím nezaznamenali.

Spěchal jsem

Za cedulí obce Staré Čívice policisté spouštějí měření rychlosti vozidel v protisměru. „Dlouhá rovinka směrem na Valy svádí k překračování rychlosti. Navíc je zde několik připojujících se komunikací, kde často dochází ke srážkám,“ vysvětluje řidič. Netrvá ani minutu, než nás v protisměru míjí modrá dodávka, která si to štráduje o 26 km/h více, než je v úseku povoleno. Opatrně zastavujeme a otáčíme se do protisměru. V tu chvíli policistka spouští majáky i sirénu a octavia, ve které sedíme, ukazuje plnou sílu 132 kilowattů. Šturma, jinak hrdý majitel Fordu Capri, s klidem projede mezi několika uhýbajícími vozy. Než dodávku dostihneme, blýskne se na tachometru i sto sedmdesát. V tu chvíli Janovská na sedačce spolujezdce sklopí sluneční

clonu s displejem, který dá vozu pokyn k zastavení.

„Pane řidiči, vezměte si doklady od vozidla, řidičský průkaz, občanku a opatrně pojďte před vozidlo,“ žádá Šturma mladého šoféra. „Spáchal jste přestupek podle zákona o silničním provozu. Je to tady samá odbočka a vy jste o více než dvacet kilometrů v hodině překročil povolenou rychlost. Hrozí vám pokuta do tisíce korun. Na místě to můžeme vyřešit právě za tisícovku. Souhlasíte s tím?“ říká, zatímco kolegyně v autě řidiče lustruje.

Mladík za volantem pokorně přiznává svou chybu – rozváží zboží a má zpoždění, proto na to trochu šlápl. Po dechové zkoušce a zaplacení pokuty může zmizet. „Jeďte opatrně,“ loučí se s ním policista.

Nejsme na tržišti

To další hříšník, kterému v úseku měříme dokonce 125 km/h, je dost rozzlobený. „Po odečtení tolerance jste pořád jel o více než o třicet nad limit,“

vysvětluje mu Marek Šturma poté, co jej poučí o výši pokut a navrhne trest 1500 Kč. „A za tisíc by to nešlo?“ ptá se muž. „Tady nejste na tržišti. Pokud s přestupkem nesouhlasíte, můžeme jej předat do správního řízení. Sankce ale bude vyšší, navíc zaplatíte poplatek tisíc korun,“ vysvětluje rozhodně policista. Chycený řidič si nechává ukázat výjezd ze zařízení a následně vypsat složenku – hotovost u sebe nemá. „Spěchal jsem do práce. Že mě změřilo neoznačené auto, se mi ale nelíbí,“ říká už o dost klidnějším hlasem. „Pro prevenci využíváme hlavně běžné služební vozy. Jenže policie dělá jak preventivní, tak represivní službu. Funguje to tak všude na světě. Když někdo závažně porušuje předpisy, musí být potrestán. Nejde o to, že bychom se někde schovávali nebo úmyslně provokovali,“ odpovídá Janovská, když jí tlumočíme názor hříšníka. „Nebezpečné přestupky

navíc často páchají nesoustředění řidiči. Spěchají a u toho i často telefonují. Nevšimli by si policisty, ani kdyby měl maják na hlavě,“ potvrzuje její slova kolega. To už míříme na další úkol – budeme dohlížet na nebezpečné předjíždění.

Dneska klid

Několikrát projíždíme silnici mezi Pardubicemi a Dašicemi. „Kamiony se tudy vyhýbají hlavní tepně I/35 na Vysoké Mýto. Jenže silnice je úzká a řidiči tu často i přes zákaz v některých místech nebezpečně předjíždějí,“ vysvětluje Markéta Janovská. Cestu projíždíme dvakrát, ale naštěstí je klid. Obdobné kontroly hlídka dělá dnem i nocí také na dalších důležitých tepnách v regionu.

To už míříme na naše dnešní poslední stanoviště – železniční přejezd na rohu ulic Staročernské a Dašické na okraji krajského města. „Hlavně před neštěstím ve Studénce zde často docházelo k přestupkům. Přejezd je do zatáčky, nesmí na něj chodci ani kamiony, navíc je na hlavním železničním koridoru,“ popisuje naše spolucestující, zatímco projíždíme městem. Když přijíždíme k cíli, potkáváme v protisměru auto bez rozsvícených světel. Řidič má štěstí – dnes se jeho přestupek vyřešil bleskovou domluvou.

Zastavujeme kousek od železnice a policisté nastavují záznamové zařízení. Na železniční přejezd vjíždí cyklista, právě když začnou blikat červená světla. Šturma říká, že se ničeho nedopustil – při vjíždění ještě nesvítila, proto může manévr dokončit. Jenže mezitím přes už dlouze blikající červenou projíždí černé porsche. Hned za ním ale padají závory, proto jej nezastavujeme. „Není to problém,“ říká policista. „Zařízení vše zaznamenalo a já jej později předvolám,“ popisuje. „Nechápu, že právě tady lidé světla nerespektují. Vždyť zde jezdí plnou rychlostí pendolino,“ vzpomíná na nedávný případ, kdy přímo před ním projel stařičký escort se šesticí stavebních dělníků dlouhých dvanáct sekund poté, co začala svítit výstražná světla.

Naše služba pomalu končí. Žádného vysloveně nebezpečného silničního piráta jsme nechytili. Na druhou stranu sami víme, že dva dálniční superby, které jsme potkali cestou, na nás zapůsobily natolik, že jsme nepřekročili limit ani o kilometr. A to jsme přijeli po krásném rovném dálničním úseku. Pokud budou všechny hlídky fungovat pouze jako zbraň proti skutečně nebezpečným řidičům, pak mají naši podporu. Rozhodně se ale nesmí zapomínat ani na dohled označenými vozy.

Víte, že…

… všechny nové octavie v civilním provedení jsou poháněny přeplňovaným benzinovým motorem 1.8 TSI o výkonu 132 kW, který spolupracuje s pohonem všech kol a dvouspojkovou převodovkou DSG?

… pohon 4x4 byl vybrán kvůli bezpečnosti posádky a automatická převodovka kvůli jízdnímu komfortu?

… posádku tvoří nejzkušenější policisté? Nejprve musí projít speciálním několikadenním školením. Mají za sebou i školu bezpečné jízdy.

… ve vozidle jedou vždy minimálně dva příslušníci?

… každý den se policisté seznamují s novými nařízeními, událostmi z předchozích služeb, ale například i s hledanými osobami?

… směna trvá osm, nebo dvanáct hodin? Za tu dobu policisté běžně udělí mezi pěti a patnácti pokutami.

… za rok najedou neoznačená vozidla mezi deseti až čtyřiceti tisíci kilometrů?

… vozy jsou schopny měřit za jízdy i při stání, za dne i v noci?

… radar je poháněn nezávislou baterií?

... měřicí technika se neliší od té použité v dálničních superbech?