Profi
Přihlásit pro přidání komentáře
WinDiesel
:-[] :-[] :-[] :-[] :-[]
provoz minimálně 4X DRAŽŠÍ, JOJO TO SE VYPLATÍ.
provoz minimálně 4X DRAŽŠÍ, JOJO TO SE VYPLATÍ.
Bonisek
A není vodní para jedním z nejvýznačnějších skleníkových plynu? Odhlédnu li od úplně šílené výroby vodíku, nebezpečí jeho skladování a i provoz vodíkových aut
Renoo
Dokážu si to představit jako pohon na lodi na specifických trasách. Rozumně se vodík prozatím převážet nedá. Lokálně vyrobený vodík by se dal napumpovat do lodi. V LA je dost slunečno na fotovoltaiku a je to nejrušnější přístav v USA a přímá linka směr Čína, kde mají hafo offshore větrníků. Ty lodě sežerou obrovské množství paliva. I malé kontejnerové lodě s 1000 TEU sežerou 2 tuny paliva za hodinu a velikosti post-panamax pak přes 10 tun za hodinu. Palivo je regulérní hnůj - těžký topný olej se šílenými emisemi. Na baterie to fakt nikdy nepůjde.
No a kdyby zeleňáci nebyli hloupí a syntetické paliva by byly OK, tak by taková loď mohla použít syntetický metan a byla by grétka friendly. Syntetický metan je jednodušší a levnější vyrobit a stejně tak skladovat a přepravovat.
No a kdyby zeleňáci nebyli hloupí a syntetické paliva by byly OK, tak by taková loď mohla použít syntetický metan a byla by grétka friendly. Syntetický metan je jednodušší a levnější vyrobit a stejně tak skladovat a přepravovat.
Tie prebytky, ktoré by predal za 0, prípadne by musel za ich dodávanie do siete platiť.
Osobne dúfam a verím, že budúcnosť bude vodík a nie 500 kg baterky do každej domácnosti/auta, pre ktoré sa chystáme zlikvidovať celú Zem…. Za 6 rokov bolo vyťaženej viac horniny ako za celé 20 storočie. A pre karbónovú neutralitu, resp jej ilúziu treba obrovské násobky tohto množstva… v rukách krajiny, o ktorej úmysloch si môže spraviť názor každý sám.
Alebo sú to všetci blbci a stačí nech prídu do tunajšej diskusie a ušetria miliardy.
Edit: Německo začne letos stavět páteřní síť pro distribuci vodíku.
https://www.kurzy.cz/…u-ktera-by-mela/
Necháme se překvapit, ale udělalo by to radost mnoha lidem.
Infrastruktura už tu je a mohly by nám zůstat normální auta.
Ve výsledku to znamená, že k této šílenosti budeš potřebovat řádově více elektráren než pro baterkovou elektromobilitu (jinými slovy, jeden Temelín do každého kraje). Syntetická paliva zní hezky, ale je to energetická šílenost. V ČR těžko postavíme 15-20 Temelínů, abychom měli dost energie na výrobu syntetických paliv. Nedokážeme postavit jednu jaderku, natož skoro dvě desítky.
Za prvé, "všichni" přece nadšeně běží pro EV, takže nebude potřeba tolik syntetického paliva.
Za druhé, vodík by se měl vyrábět jen z přebytků v době záporných výkupních cen, nebo blízko nuly.
Za třetí, vodík by se měl vyrábět především z větru, či slunce v Chile a podobných vhodných lokalitách, kde nebude jak tuto energii využít a nebude tam co nabíjet.
No a pak se to hotové palivo doveze tankerem jako vždycky na místo určení a dál se bude používat v autech s tou mizernou účinností, protože jsou a budou stále lidé a místa a aplikace, pro které bude ICE mnohem lepší volbou, než vaše EV.
2, No vždyť to říkám i já. V takovém případě má vodík smysl. Je ale nesmysl z toho stavět všeobecnou vodíkovou dopravu. Jednotky procent OK, možná nízké desítky, víc je to energetická sebevražda.
3, Takže řešením je, že v Chile budeš stavět 10násobek elektráren, než bys potřeboval pro EV? A pak ještě řešit další energii pro dopravu?
4, To, že někde je ICE mnohem lepší volbou, to ti neberu. Ale vodík je prostě energeticky hodně náročný a syntetická paliva už naprostou sebevraždou. Abys stavěl řádově více elektráren, abys mohl pálit syntetický benzín v autě, to se mi nezdá být moc moudré. Než ty elektrárny postavíš, tak se zase sníží nevýhody EV a jejich vlastnosti se zlepší. A to říkám přesto, že bych byl rád, abych i v roce 2050 mohl jezdit benzínových autem.
Plus správně, OZE jsou nestabilní a tak i kdybys měl výkon 20ti násobný, tak je ti to k prdu, když bude bezvětří a tma.
Naopak jsou OZE velmi vhodné na ukládání přebytků z nich. A když nemáš Dlouhé stráně, nebo drahé těžké jedovaté a netrvanlivé baterie, tak třeba můžeš ty přebytky uložit do vodíku.
2. Nízké desítky procent aut na syntetiku. Ano, proč ne? Ti, kdo tráví čas ve městech, nebo dojíždí pár km do práce a zpět a mají domy s vlastním přípojným bodem, či v kombinaci s fotovoltaikou, tak ti rádi budou jezdit EV, až se trochu vychytá technologie a detaily a cena.
Ale pořád tu bude hromada lidí, co budou bydlet na sídlištích, či ve starší městské zástavbě bez vlastních nabíječek a dalšího a část z nich bude muset/potřebovat/chtít... jezdit na větší vzdálenosti v řádu stovek km, nebo naopak nebudou jezdit pravidelně a nebudou mít čas a nervy na to, pečovat o stupidní baterku a řešit kdy kolik % nabíjet a jestli jí je zima, nebo horko a kolik let jim vydrží, když nenajedou ročně dost km. A pro ty bude syntetika spásou.
3. Úplně v pohodě mohou velké firmy investovat v Chile i kdekoli jinde ve vhodných oblastech a tam vydělávat na výrobě syntetických paliv a klidně je mohou na lodích, které budou také poháněné syntetickými palivy převážet přes půlku světa, tak jako se to děje i dnes. Jen s tím rozdílem, že půjde o obnovitelná uhlíkově neutrální paliva. A o to jde především.
A rozhodně to nebude 10 násobek, ale max. 2-3 násobek. S ohledem na energetickou náročnost na výrobu vodíku a spotřebu EV a ICE přepočtenou na kWh/100km.
4. Co bude nikdo nevíme. Třeba do roka 3. světová, když tak všichni zbrojí a touží válčit. A nebo ne a do 10 let budou baterie tak dobré, že vydrží 15-20 let s poklesem max. 20% Nebo budou tak levné, že se je vyplatí po 8 - 10 letech vyměnit za nové... a půjde koupit EV co ujedou 600-700 km nejen na papíře, ale i v reálu v zimě a na dálnici v režimu 80-10% a pak po spalováku neštěkne pes.
2, To spíše nebude, protože bude drahá (dneska to stojí 50 EUR za litr bez daní, dnešní benzín stojí zhruba 0,5 EUR bez daní, tzn. 100krát míň, a ti nejoptimističtější vědci předpokládají 1 EUR (2krát dráž), takže jestli to budou ve skutečnosti eura dvě, bude to zázrak, teď k tomu přidej DPH, spotřební daně, distribuci a budeš rád, když tě litr vyjde na 3 eura). Spásná bude pro ty, kteří budou mít veterány na občasné vyjížďky, ale ne pro běžný provoz a pro ty, kteří budou jezdit dlouhé cesty (právě kvůli té vysoké ceně). Navíc ty problémy, které popisuješ, jsou řešitelné. Nabíjení se zrychluje, dojezd se prodlužuje, pomalé nabíjení při parkování se stává častějším a častějším.
3, Ignoruješ základní kupecké počty. Mně by se taky líbilo jezdit na syntetické palivo a udržet své auto mnoho let v chodu, rád se projedu v benzínovém autě. Jenže je to energeticky nesmysl. To, co chci, nemůže nabourat fyzikální zákony. 2násobek je to pro vodík (vzpomínáš na 50-55 versus 20-25?). No a teď máš vodík, nehodíš ho ale do vodíkového auta, kde ztratíš polovinu, ale uděláš z něj palivo. Takže zatím dobrý, půlku jsme neztratili, ale kolik ztratíme konverzí na syntetiku? Potřebuješ extrahovat CO2 (to chce energii), potřebuješ nechat reagovat vodík a CO2 (to chce další energii), potřebuješ to přepravit (to chce další energii). A pak to naliješ do něčeho, co z toho nevezme 90-95% energie v tom uložené jako elektromotor, ale spalovací motor, který si z toho vezme 25-40 %. Už jen tady to musíš vynásobit třemi.
U BEV získáš zpět tak 75-80 % energie, které ti dá elektrárna. U vodíku na pohyb přejde jen asi 30-35 % (pamatuješ 50-55 versus 20-25, kde vyhazuješ víc než půlku?). U syntetického paliva ty nejlepší systémy celým tím šíleným kolečkem na pohyb přemění 15 % (5krát méně), aby ne, když třetinu vyhodíš jen v motoru, často je to ještě mnohem méně (některé i jen okolo 5 % - tzn. 15krát méně).
4, Baterie, které vydrží 15-20 let, se do těch aut montujou už dneska. Ceny baterek jsou už docela nízké, problémem je, kolik si za to kdo přirazí.
2. Teorie o cenách v časech experimentů mne moc nezajímají. Už jsem tu jednou počítal, kolik stojí GWh z obřích větrných elektráren, jejich životnost a návratnost atd... Nechce se mi to zase lovit, ale nevycházelo to vůbec špatně. Takže ta investice pro obří společnosti, které na to sází nemusí vycházet vůbec tragicky. Nechme je, ať se předvedou a čas ukáže.
3. Základní kupecký počty neignoruju, ba naopak. Nehodlám kupovat každých 5 let nový EV, aby někam dojelo a být otrokem plánování a správného nabíjení. Čísla na papíře jsou krásná věc, ale v praxi chceš auto, který kdykoli dojede kamkoli a v čase se jeho parametry zásadně nemění. A řešíš poměr kupní ceny, ceny paliv, servisu a prodejní cenu ojetiny. Bude-li ojetina nefunkční, neprodáš. Opět ukáže čas. A nepočítej s tím, že nabíjení bude v čase levnější. Kdepak, přijdou nové daně atd...
4. 20 let je solidní vtip. Nízkou cenu taky ještě nikdo v reálu neviděl.
Proto vždycky píšu, že až bude záruka 10 let na 80% a baterie se budou skutečně měnit za nové s plnou zárukou za 150 až 200 tisíc Kč a ne za půl mega až milion, jako dnes, tak to začnu brát vážně.
Teorie je krásná věc, ale já řeším reál.
2, Ano, elektřina z větru je levná. No ale jestli ji pro syntetické paliva potřebuješ minimálně 5x tolik, tak není levnější ujet na 1 MWh 5x tolik více kilometrů než v syntetickém spalováku? Jestli zlevníš elektřinu pro syntetické spalováky, tak ji současně zlevníš pro elektromobil, ne?
Proboha už si vem jen to tvoje Chile. Aby Chile dokázalo vyrobit dostatek syntetického paliva pro ČR, tak by tam muselo mít ve větru ekvivalent těch 15-18 Temelínů. Předpokládejme nejprve úplnou šílenost, že vítr fouká pořád a ta turbína trvale běží na svém instalovaném výkonu. Pro potřeby syntetické ČR bys potřeboval cca 33000-40000 tisíc MW (15-18 Temelínů po 2200 MW, řekněme pro jednoduchost 36 GW). Kapacitní faktor je ale u větru jen 25 %, ale řekněme, že budeme optimisti a tam to bude lepší, třeba 40 % (tolik z instalovaného výkonu se skutečně využije). Takže potřebuješ 90 GW (36GW/0,4). S 16MW turbínami bys jich potřeboval okolo 5500-6000 (90000/16).
Můžeš dosáhnout zhruba 5 MW na km2, takže na 90000 MW potřebuješ 18000 km2. A to jen pro potřeby ČR. Německo má 8krát více aut než my, takže 8×18000 = 144000 km2 pro Německo. Kde to tam v tom Chile chceš dát? Ignoruješ základní kupecké počty.
3, Jo, daně přijdou, to je jasné (na Islandu už jsou, a to tam elektromobilitu hodně podporujou).
4, Čínské automobilky dnes kupují baterie za 60-80 USD/kWh, takže 100kWh baterka stojí 6000-8000 USD, 140-185 tisíc Kč. EU/USA je o něco výš. Jen za posledního půl roku spadly ceny baterek o 20 %. Jak jsem říkal výš, otázkou ale je, kolik ti za to naúčtují. LiFePO mají vysokou životnost a NCM taky.
Vodík má svůj smysl, ale jako odpad. Pokud ho vyrobíš jako odpad, pokud ho vyrobíš z přebytků, super. Vodík je v takovém případě fajn a vůbec nic proti němu. Pokud ale vyrábíš vodík pro vodík, je to energetický nesmysl. Už selským rozumem je to jasné a početně to prostě nevychází.
Jednoduše. Takový normální elektromobil i se ztrátami při přenosech, nabíjení,... ujede 100 km za cca 20-25 kWh. Vodíkové auto potřebuje na 100 km asi 1 kg vodíku. 100% účinná výroba vodíku potřebuje cca 40 kWh (tolik energie vodík obsahuje). Takže kdybychom nějakým zázrakem dokázali vyrobit vodík 100% efektivně, stále by to žralo o 60-100 % více než baterkové auto.
Jenže, dnes to 1 kg vodíku vyrobíme za asi 50-55kWh. Takže tu máš baterkové auto, které jezdí za 20-25kWh/100 km, a vodíkové auto, které jezdí za 50-55kWh/100 km. Vidíš ten šílený nepoměr?