Ferrari 599 GTB Fiorano – to nejlepší z Maranella

Novinka Ferrari 599 GTB spatřila světlo světa na jaře letošního roku a svým vzhledem se vrací ke klasickým sportovním vozům šedesátých let 20. století, kdy vozy Ferrari patřily k tomu nejlepšímu ve vytrvalostních závodech. Jeho tvary se přibližují většímu modelu 612 Scaglietti, ale díky kompaktnějším rozměrům působí mnohem dynamičtěji. Ve srovnání se svým předchůdcem 575 novinka povyrostla ve všech směrech. Na délku přibylo 115 mm, na šířku 27 mm a na výšku 56 mm. Nejradikálnější přírůstek zaznamenal rozvor náprav, který je o celých 250 mm delší, což se určitě projeví na stabilitě při vysokých rychlostech. Navíc tato změna dramaticky upravila proporce vozu, jenž se vyznačuje krátkými převisy, což mu dodává na dynamice. Klínovitý profil s velmi dlouhou kapotou motoru podporuje vzad posunutá kabina pro posádku s nevelkými bočními okny a mohutné zadní blatníky. Dynamiku bočního pohledu podtrhují velké otvory – za předními koly pro odvod teplého vzduchu od motoru, před zadními pro přívod chladícího vzduchu k zadní nápravě. Příď vozu poměrně hodně připomíná větší model 612, ale její výraz je mnohem dynamičtější. Světlomety jsou situovány více vertikálně a ve spoileru je čtveřice velkých otvorů přivádějících chladící vzduch k motoru a předním, velmi namáhaným brzdám. Zrak běžného pozorovatele však upoutá výrazně profilovaná kapota motoru se dvěma velkými výdechy horkého vzduchu z motorového prostoru. Jelikož většina řidičů bude na silnicích konfrontována převážně se zádí nového kupé, byl její vzhled dohnán k dokonalosti díky jeho jednoduché eleganci. Kruhové svítilny v horní části působí jako hypnotizující oči, prolis prolis pro značku evokuje nos a spodní část s difuzorem uprostřed a dvěma páry kruhových koncovek výfuku po stranách šibalský úsměv. Aerodynamika vozu byla pečlivě vyladěna dlouhodobými zkouškami v aerodynamickém tunelu. Přes docílení solidního koeficientu aerodynamického odporu cx=0,336 dosahuje přítlaku 160 kg při rychlosti 300 km/h a 190 kg při maximální rychlosti.

Má-li 599 GTB navazovat na slavnou sportovní historii značky,bylo zapotřebí jej vybavit také po technické stránce co nejlépe. Základem úspěchu je vysoká tuhost karosérie, která je postavena z hliníkových plechů. Tvořena je třemi nosnými sekcemi, ke kterým jsou přinýtovány povrchové panely. Díky této koncepci se technikům u Ferrari podařilo i přes celkově větší rozměry snížit pohotovostní hmotnost vozu o 50 kg proti Maranellu. Ve srovnání s ním bylo sníženo i těžiště o 20 mm. Pohonnou jednotkou byl zvolen motor vycházející ze supersportu Enzo. Jedná se o podélně za přední nápravou uložený dvanáctiválec V65° o objemu 5999 ccm. Díky svému základu má motor vynikající vlastnosti a dokáže se roztočit až do 8400 ot/min, kdy zasáhne omezovač. Jelikož však 599 GTB není nekompromisní sportovec, dostal motor k pohonu čtveřice vačkových hřídelí s proměnným časováním, místo ozubených kol řetěz, který je sice méně přesný, ale nesrovnatelně tišší. Při vysokém kompresním poměru 11,2:1 motor produkuje výkon 456 kW (620 k) při 7600 ot/min a točivý moment 608 Nm při 5600 ot/min, z něhož je 90 procent k dispozici pod 3500 ot/min. Jakmile jej motor vyprodukuje, je přenášen přes malou dvoukotoučovou spojku na šestistupňovou polosamočinnou převodovku F1 Superfast. Na pokyn páček pod volantem změní převodový stupeň za 40 ms, celkový čas s vypnutím a opětovným sepnutím spojky však trvá o něco déle – 100 ms. Hlavní předností by měl být především jemný chod bez rázů obvyklých u podobných konstrukcí. Točivý moment je přenášen dále na zadní poháněnou nápravu, která je zatížena 53 procenty hmotnosti vozu.

Podvozek je navržen podle tradičního schématu sportovních vozů. Obě nápravy mají osvědčenou lichoběžníkovou konstrukci s trojúhelníkovými rameny nahoře i dole. Také použití vinutých pružin s elektronicky řízenými tlumiči SCM se na první pohled jeví poměrně běžně. Důležitou změnou však je, že se nemění mechanické nastavení tlumičů, ale viskozita náplně tlumičů, která je ovládána elektronicky. To přináší mnohem rychlejší reakce na dynamické změny. Senzory zásobují řídící jednotku informacemi během 0,001 sekundy a ta pak během 10 ms vydává povely jak upravit viskozitu tlumící kapaliny. Tento systém byl vyvinut společně s Delphi na podobné bázi jako tlumiče pro některé Corvetty, ale software byl upraven, aby vyhovoval požadavkům kladeným na vozy Ferrari. Podle Ferrari, nové odpružení omezuje průměrné vibrace kola způsobené nečekaným zásahem díry ve vozovce o 30% proti klasickému odpružení na 575M. Podvozek je osazen také stabilizačním systémem a kontrolou prokluzu F1 Trac, který poháněným kolům dodává o 20 procent více přilnavosti než při jízdě bez něj. Přenos všech sil z vozu na silnici zajišťují mohutná kola s rozdílnými průměry - 19“ vpředu a 20“ vzadu. Osazena jsou pneumatikami 245/40 R 19“ resp. 305/35 R 20“. Za jejich tenkými paprsky maří kinetickou energii brzdy s kotouči 355x32 mm na přední nápravě a 330x28 mm na zadní.

Interiér vozu se na první pohled snaží kombinovat nekompromisního sportovního ducha s luxusem nutným ve vozech této kategorie. Výrazně tvarovaná sedadla s masivním bočním vedením, doplňuje na pravé straně středového tunelu mohutné madlo, pomáhající spolujezdci přežít zničující dynamiku vozu. Přístrojová deska s centrálně umístěným otáčkoměrem je alternativně dodávána buď s přístroji s červeným či žlutým podkladem. Tyto jasné sportovní barvy doplňují doplňky z hliníku a uhlíkového kompozitu. Nezbytný pocit luxusu v interiéru vozu za čtvrt miliónu dolarů navozuje kůže špičkové kvality a precizně odvedená čalounická práce. Pro nohy řidiče jsou připraveny pouze dva pedály, plyn a brzda. Spojka je ovládána hydraulicky na základě pokynů řadících páček pod volantem a polohy pedálu plynu. Pro zájemce o více sportovního ducha je k dispozici sada Racing, která mimo keramických kotoučových brzd obsahuje čtyřbodové bezpečnostní pásy, karbonový volant s integrovaným otáčkoměrem z diod, ochranný rám do interiéru a sedadla s perforovaným čalouněním. Volant je osazen tlačítkem spouštěče motoru a ovladačem, který umožňuje přepínat režimy nastavení řídící jednotky motoru, převodovky a charakteristiky tlumičů. Tento systém byl vyvinut v roce 1996 pro vůz F1 a po dlouhých letech ladění v nejvyšší motoristické disciplíně si našel cestu také do sériové produkce. Řidič tak může přizpůsobit charakteristiku chování celého poháněcího ústrojí a podvozku povětrnostním podmínkám či zamýšlenému využití třeba na okruhu.

Ferrari 599 GTB Fiorano podle údajů výrobce nabízí maximální výkony, eleganci i míru pohodlí na třídu vysokovýkonných kupé nevídanou. Dynamikou se může měřit s nejlepšími na trhu, neboť dosahuje rychlosti přes 330 km/h a zničující akceleraci z 0-100 km/h za 3,7 sekundy, na 200 km/h pak dosprintuje za 11 sekund. Také cenou kolem 250 tis. dolarů se řadí k tomu nejlepšímu na trhu a tak se určitě nemusí bát nedostatku zájmu. Ferrari je prostě Ferrari....