Martin Vaculík otestoval odolnost motorové nafty proti mrazu!
Jarní prázdniny jsou v plném proudu a mnoho z vás se nám ozvalo s obavou, zda třeba po celotýdenním stání v mrazech na horách dieselový motor nastartuje. Nemluvíme o baterce, ale o naftě a parafínech, schopných ucpat palivový filtr.
Stálí čtenáři Světa motorů vědí, že takzvané zmrznutí nafty je výraz technicky nepřesný. Že to, co vám ucpe filtr, jsou sněhovým vločkám podobné částečky parafínu, které se v naftě začínají za nízkých teplot tvořit.
Zjednodušeně – pokud je jich hodně, nafta ztuhne a nedá se čerpat, takže startér marně točí motorem.
V praxi častější však je případ, že nafta normálně teče, motor chytne, ale než se filtr stihne zahřát, parafín jej ucpe. Takové vozidlo tak začne krátce po startu ztrácet výkon, až se zastaví úplně.
Jedno jede, druhé ne
Odolnost nafty proti mrazům se vyjadřuje dvojicí parametrů.
A. Tím prvním je bod zákalu CP (Cloud Point): Je to teplota, kdy se čirá nafta zakalí prvními vločkami parafínu. U zimní nafty se v praxi pohybuje od minus čtyř do minus dvanácti, jen vzácně níže. Tento bod je ovlivněn pouze složením nafty. Čím více petroleje a čím méně plynového oleje, respektive parafinických frakcí v něm, tím se bod zákalu posouvá do nižších teplot. Petrolej byl celá léta nedostatkové zboží, protože jej rafinerie potřebovaly do leteckého paliva. Pokud měla pandemie koronaviru nějaký pozitivní efekt, pak právě zlepšení jakosti zimní nafty, jelikož po petroleji pro letectví klesla poptávka.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
