Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Mercedes Knight: Trojcípá hvězda slaví 100 let šoupátkového motoru

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 10. 3. 2009 • 07:17
13
3
Zobrazit náhledy (13)
Mercedes-Benz Mercedes-Benz Mercedes-Benz Mercedes-Benz Mercedes-Benz Mercedes-Benz Mercedes-Benz Mercedes-Benz
Před 100 lety, v dubnu 1909, oznámila stuttgartská firma Daimler-Motoren-Gesellschaft úmysl montovat do svých vozů šoupátkové motory dle patentu Američana Charlese J. Knighta.

23. června téhož roku bylo dokončeno prvních šest kusů testovací série. Zkoušky dopadly velmi úspěšně a tak automobilka v březnu 1910 zakoupila licenci na výrobu motorů systému Knight na desetileté období, ta byla později prodloužena. V létě se objevil první exemplář modelu 16/40 HP se čtyřválcovým agregátem o objemu 4 litrů na autosalonu v Paříži, sériová výroba byla zahájena na počátku roku 1911 a poslední automobil opustil továrnu až v roce 1924! Řada čítala ještě další dva modely – menší 10/30 HP a větší 25/65 HP, ty se však vyráběly jen krátkou dobu – v letech 1913-1915.

V létě 1913 vzrostl výkon a změnilo se tedy i označení na 16/45 HP (první číslo znamenalo tzv. daňové koně, druhé skutečný výkon motoru). Dalších úprav se automobil dočkal až na konci své kariéry – v létě 1924 se opět změnil název na 16/50 HP a automobil dostal také technickou novinku – jako druhý Mercedes po typu 28/95 HP se mohl pochlubit brzdami i na předních kolech.

Motory typu Knight byly bezventilové, jejich funkci zastávala šoupátka. Tyto agregáty vynikaly zejména tichým chodem, uplatnily se tedy většinou u velkých luxusních automobilů. Mezi 500-1500 min-1 byly také výkonnější než tehdejší konvenční pohonné jednotky. To vedlo šéfa DMG Paula Daimlera k rozhodnutí o jejich výrobě. Kromě Mercedesu tyto motory používala například belgická Minerva, po převzetí liberecké továrny RAF v roce 1913 také mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement. Měly ovšem samozřejmě také nevýhody, především vysoké náklady na výrobu a problematické mazání pohyblivých částí, obzvlášť vzhledem ke kvalitě tehdejších olejů, poruchy ovšem způsobovala také zanedbaná údržba. Jakmile motor překročil 1600 min-1, byl navíc daleko hlučnější. Maximálně mohl dosáhnout 1750 min-1, což se rovnalo rychlosti zhruba 80 km/h a to už bylo i na začátku dvacátých letech poněkud málo.

Přesto vzniklo za takřka čtrnáct let produkce více než 5,5 tisíce vozů Mercedes s těmito motory. Vzhledem k tehdejším objemům výroby, exkluzivitě a ceně se nejedná o nijak malé číslo.

I přes technická omezení se agregáty dle Knightova patentu uplatnily i v automobilových závodech. Největšího úspěchu s Mercedesem 16/45 HP dosáhl Belgičan Théodore Pilette ve třetím ročníku závodu 500 mil Indianapolis, který se konal 30. května 1913. I když měl jeho vůz nejmenší objem motoru ze všech 27 účastníků, kvalifikoval se jako třináctý a do cíle dojel po 7 hodinách a 19 minutách jako pátý. Zajímavé na jeho výkonu bylo to, že celý přes 800 km dlouhý závod absolvoval bez tehdy obvyklého střídání jezdců a navíc nebyl ani jednou v boxech! K tomu jistě přispěla i spotřeba paliva, která činila pouhých 11,8 l/100 km. Na závodní vůz opravdu úctyhodné číslo. Pokud je vám příjmení Pilette povědomé, v závodnické tradici této rodiny pokračovali i syn André a vnuk Théodore Teddy, kteří to dotáhli až do F1.

Za dalšími úspěchy tohoto vozu stál jiný Belgičan, Léon Elskamp, který vyhrál několik menších závodů – například Semaine d'Ostende nebo Pohár belgického autoklubu RACB ve Spa, oba v roce 1913.

Související články

Témata
11. 3. 2009 08:20
Knight-Rider
Zaujímalo by ma, ako by mohol vyzerať motor tejto konštrukcie dnes ako moderná pohonná jednotka. Aj Wankelov motor bol spočiatku hodne problémový, a kde je dnes, hoci je skôr raritou.
11. 3. 2009 08:18
Re: ach ty barvy
>:D >:D >:D :yes:
Avatar - T613
10. 3. 2009 13:04
ach ty barvy
Tmavá zásadně dospod!
Články odjinud