Nehoda na letních pneu: Pojišťovny vám musí souvislost dokázat!

Když začala před třemi lety platit povinnost obouvat za předepsaných podmínek na celém území České republiky zimní pneumatiky, znamenalo to významnou novinku i pro poskytovatele povinného ručení vozidel. Konkrétně ve změně přístupu, jak vyplácet škody za situace, kdy viník nehody zimní pneumatiky neobuje.

Kolem toho se objevila řada mýtů a mnozí motoristé si doteď myslí, že pokud nabourají kdykoliv od 1. 11. do 31. 3. na letním obutí, pojišťovna za ně nic neuhradí. Naštěstí není situace tak černobílá a pojišťovny nesmí snižovat plnění samy o své vůli.

HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ: Čtěte podmínky!

Za nejasnosti z velké míry může volný výklad povinnosti obouvání zimních gum, který příliš sází na zdravý rozum motoristů. Kritici celoplošné platnosti ukazují na Švýcarsko. To, ač hornatá země, nemá zavedenu povinnost zimních pneumatik! Ale pokud tam zaviní nehodu, pěkně si to zaplatí. A pokutu dostanou i za to, že brzdí na letních gumách provoz.

I v České republice bylo a je u havarijního pojištění zcela běžné, že si pojišťovny vymíní v pojistných podmínkách povinnost použití zimních pneumatik. Dříve jste za to mohli získat slevu na produkt. Ale jestliže jste povinnost porušili a nabourali, mohli jste na druhou stranu počítat s vyšší spoluúčastí. Jenže v případě škod z povinného ručení nemohly pojišťovny až do roku 2011 snižovat vyplácení náhrad, protože žádná povinnost

zimních gum neplatila, pojistník tedy jejich nepoužitím nic neporušil. Maximálně pokud se nehoda stala na silnici ležící za značkou Zimní výbava, která se tehdy začala spoře objevovat.

Jenže to se změnilo 1. 11. 2011. Připomínáme, že od listopadu až do konce března od té doby musíme mít v Česku obuty zimní pláště kdykoliv, kdy se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, ledu či námraza nebo vzhledem k povětrnostním podmínkám lze takové jevy předpokládat. A také opravdu platí, že když za této situace zaviníte nehodu, pojišťovna vám může snížit, či dokonce zcela zamítnout plnění, protože vaše vozidlo neodpovídalo bezpečnosti provozu a nemělo tudíž na vozovce co dělat. Ale má to jasná pravidla!

POVINNÉ RUČENÍ: Pohled poškozeného

Pro případné poškozené při dopravní nehodě je podstatné, že by měli dostat uhrazenou škodu v plné výši. „V případě povinného ručení poškozenému vždy vyplatíme celé pojistné plnění, na které má nárok. Nic nekrátíme. Poškozený, který žádné předpisy neporušil, nesmí trpět za to, že mu škodu způsobil nezodpovědný řidič na letních pneumatikách,“ říká Milan Káňa z Kooperativy. Dodává, že pokud se prokáže použití nevhodných pneumatik jako přímá příčina nehody, mohou na viníkovi vyžadovat úhradu části pojistného plnění, které poškozenému vyplatili.

Totéž ale platí i pro poškozené, pokud v okamžiku nehody měli letní pneumatiky. I v tom případě jim ale pojišťovna musí prokázat, že při použití gum zimních by následky nehody byly menší, případně žádné.

Totéž potvrzují i samotné oslovené pojišťovny. „Ke krácení plnění nepřistupujeme automaticky. Vždy se musí prokázat, že nevhodné pneumatiky měly rozhodující vliv na vznik nehody,“ říká Milan Káňa s tím, že každou zimu řeší několik podobných případů. Loni jich prý bylo asi pět, a to zejména ve městech. „Když likvidátor dojde k závěru, že nesprávné pneumatiky na vozidle poškozeného měly vliv na vznik a rozsah škody, může vyplácenou částku z povinného ručení poměrně krátit. Nebo v markantních případech, kdy pláště měly zásadní podíl na nehodě, dokonce výplatu škody odmítnout, protože si poškozený vše způsobil sám,“ dodává i Václav Bálek z Allianzu.

Stejný názor zastává Jan Marek z České pojišťovny: „Jestliže motoristé havarují a následným šetřením se zjistí, že nehoda vznikla v přímé příčinné souvislosti s nevyhovujícími pneumatikami, pak u havarijního pojištění vždy dojde k přiměřenému krácení pojistného plnění s ohledem na míru vlivu tohoto pochybení na vzniku škody.“ V případě povinného ručení pak zaplacenou částku vymáhají po viníkovi opět s ohledem na míru vlivu nevhodných pneumatik na vzniku škody.

POVINNÉ RUČENÍ: Pohled viníka

„Pokud se pojišťovna domnívá, že pojistník porušil dohodnuté podmínky nebo vozidlo nebylo způsobilé k provozu, musí to vždy dokázat,“ vysvětluje

Lukáš Fládr, právník občanského sdružení Pomoc poškozeným. To poskytuje rady motoristům v případech, kdy byli poškozeni a nedočkali se odpovídající náhrady. Popřípadě po nich pojišťovny vymáhají škody, které způsobili. Znamená to dokonce, že pokud viník způsobí nehodu na letních pneu v zimě na sněhu, dostane sice pokutu za přestupek, ale aby od něj mohla pojišťovna postihem vymáhat škodu vyplacenou poškozenému, musí prokázat, že vozidlo nebylo způsobilé k provozu a zároveň neužití zimních plášťů bylo převažující příčinou vzniku újmy. „Splněny musí být obě podmínky najednou. Laicky řečeno musí prokázat, že kdyby měl viník zimní pneu, k nehodě by nedošlo,“ říká Fládr.

Nejdůležitější ze všeho výše uvedeného je pojem „přímá příčinná souvislost“, kterým pojišťovny argumentují a kolem něhož se vše točí. Logiku to má: nehodu nezpůsobují gumy, ale řidič. Jako skutečná příčina je tak obvykle uvedeno nedodržení vzdálenosti, případně nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky. Ale gumy se na nehodě mohou významně podílet.

Pokud řidič na nevhodných pneumatikách způsobil nehodu, může po něm pojišťovna požadovat vydání částky vyplacené poškozenému jen tehdy, jestliže prokáže, že vozidlo v důsledku nevhodných pneumatik nebylo způsobilé k provozu a zároveň že nepoužití správných pneumatik bylo převažující příčinou nehody. Jednoduše řečeno pokud by na autě bylo zimní obutí místo letního, vůz by zastavil třeba o dva metry dřív a ke střetu by nedošlo.

Ale něco takového dokázat je skoro nemožné. Jestliže bude motorista odmítat argumentaci pojišťovny, přijde na řadu teprve vyšetřovací pokus od soudního znalce. Z pohledu laika by nebylo nic jednoduššího než udělat vyšetřovací pokus a změřit brzdnou dráhu na inkriminovaných letních pneumatikách a na zimních za srovnatelných podmínek. Tak by vyšel jasný rozdíl brzdných drah, které mohly hrát klíčovou roli při dopravní nehodě. Jenže v praxi by uběhly k takovému vyšetřovacímu pokusu celé měsíce. Pojišťovna typicky nehodu měsíc šetří, pak vyplatí peníze poškozenému a následně předá případ útvaru postihů. Tam zase nějakou dobu nehodu zkoumají, a než vyzvou viníka k náhradě škody, uběhne několik týdnů. Pokud se nechává zapírat, místo zimy najednou nastane jaro. Jak potom zajistit srovnatelné podmínky jako v době nehody? „Ještě jsem nezaznamenal, že by pojišťovny v podobných případech dělaly vyšetřovací pokusy. Navíc vždy budou napadnutelné,“ říká právník Lukáš Fládr. Vysokou finanční a technickou náročnost (například by se nabourané auto muselo opravit a nazout na něj dvě sady kol) nám potvrdil i ředitel Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. „Pro pojišťovny by bylo takové dokazování dražší než rozhodnutí pojistné prostě nekrátit,“ říká docent Aleš Vémola. Poukazuje třeba na běžnou praxi, kdy při kalamitách dorazí policie na místo nehody k nafocení situace až po šesti hodinách. Jak jinak potom chcete dokazovat, jestli na vozovce ležela souvislá vrstva sněhu, než svědeckými výpověďmi?

Nejvyšší soud nepomohl

Odbornou veřejnost zaujal nedávný výrok Nejvyššího soudu v případu muže, který způsobil nehodu na ojetých pneumatikách. Pojišťovna mu nevyplatila plnění z jeho havarijního pojištění s odvoláním, že vozidlo neplnilo podmínky provozu na pozemních komunikacích, čímž nastala výluka z pojištění. To odmítal motorista uznat s tím, že auto mělo platnou technickou kontrolu, tudíž všechno muselo být v pořádku. Jenže od jejího absolvování už uběhlo v době nehody mnoho měsíců a soud posoudil správně, když dovodil, že v momentě nehody vozidlo způsobilé nebylo. „Ale na nehody v zimě s letním vzorkem to nelze aplikovat, protože na STK neprojde vozidlo s nízkým vzorkem, druh pneumatik se ale nezkoumá,“ říká právník Fládr. Jeho slova potvrzuje i Jiří Rejmon, předseda profesní organizace stanic technické kontroly. „Z pohledu vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích takto přijet nemůžete. Nicméně to není problém STK. My posuzujeme pneumatiky stále stejně, tedy zda máte povolené rozměry dle TP, zda máte správný index zatížitelnosti a rychlosti, zda máte stejné pláště na nápravách. Změření hloubky vzorku udělat umíme, měřidly je STK vybavena. Ovšem výška dezénu, kterou ze zákona měříme, je 1,6 mm,“ říká Rejmon.

Složitější

Jestliže jste někdy drželi v ruce protokol o šetření dopravní nehody, určitě jste si všimli klauzule, že neslouží jako podklad pro pojistné plnění. Pojišťovny proto musí vést vlastní vyšetřování. Přesto se na protokol odkazují. „Pokud nehodu vyšetřuje policie, která do protokolu uvede, že její příčinou byly sjeté pneumatiky, pak jde o porušení zákona. Auto totiž nebylo technicky způsobilé k jízdě,“ říká Václav Bálek z Allianzu. Zároveň dodává, že kdo jezdí v autě technicky nezpůsobilém k jízdě, zvyšuje nahodilost, že k nehodě dojde. A nahodilost je podle něj základním principem

pojišťovnictví.

Jenže to se nelíbí právníkovi. „Nahodilost zvyšuje celá řada faktorů. Totéž je přece třeba jízda za šera, a plnění kvůli tomu snížit nemohou. Nebo pokud žena řídí v podpatcích. To by se pak pojišťovny mohly opřít o cokoliv. Připadá mi, jako by si připravovaly půdu pro odmítnutí plnění,“ kroutí hlavou Lukáš Fládr.

Když se to přežene, pak by mohly z havarijního pojištění neplnit i kvůli jakékoliv drobné závadě, která nemá vliv na bezpečnost provozu, a v reálu s ní auta bez potíží jezdí. „Pojišťovna musí plnit podle toho, na čem se dohodla s pojistníkem. V pojistných podmínkách nesmí být nerovnováha v právech a povinnostech stran jako například: plnění poskytneme, pouze pokud při nehodě budete mít na hlavě modrý klobouk,“ říká Fládr.

Připouští ovšem, že jiná situace nastane, jestliže se strany dohodly, že se pojištění nevztahuje na škody, ke kterým dojde v době, kdy vozidlo na silnici nemá co dělat. „Výluka pak má svůj relevantní základ. Pojistník vozidlem neměl vůbec jezdit. Pokud povinnost porušil, neposkytne pojišťovna plnění,“ končí s tím, že v takové situaci už to bohužel dopadne i na ostatní případy, kde vady na vozidle s nehodou vůbec nesouvisí. Například prasklé čelní sklo, i když příčinou nehody bylo nedobrzdění na křižovatce.

Z toho všeho vyplývá jasná rada:

Důkladně čtěte pojistné podmínky! V případě každého krácení pojistného plnění totiž pojišťovna musí porušení podmínek dokázat a obhájit. A pokud se vám pojistné podmínky nelíbí, jděte ke konkurenci.

Pět otázek pro Lukáše Fládra, právníka občanského sdružení Pomoc poškozeným, které motoristy zastupuje proti pojišťovnám

Jak často se na vás obracejí viníci zimních nehod na letních pneumatikách s žádostí o pomoc, protože po nich pojišťovna vymáhá škody?

Letos se na mě obrátili asi tři motoristé. Doporučil jsem jim argumentaci pro případ, že by na ně pojišťovna podala žalobu.

Jak uspěli?

Dál už mě nekontaktovali, takže to nejspíš pomohlo. Nebo se s pojišťovnou dohodli.

O jak vysoké částky šlo?

V řádu tisíců, obvykle kolem deseti tisíc korun.

Proč bych měl vlastně pojišťovně ukazovat vozidlo a jeho typ pneumatik, jestliže jsem viníkem nehody? Mám vůbec takovou povinnost?

Podle pojistných podmínek tuto povinnost máte skoro vždy. Všimněte si, že je tam uvedena řada dalších včetně spolupráce v případě nehody. U havarijního pojištění se podmínky mezi pojišťovnami liší zásadně.

A když to nesplním, mohou po mně plnění vymáhat?

Ano, protože už jde o nesplnění dohodnutých podmínek. A pojišťovnu v tu chvíli nemusí zajímat, jestli jste měli zimní obutí.

Zapamatujte si!

• Pokud chce pojišťovna krátit plnění kvůli nesprávným pneumatikám, a nemáte to v pojistných podmínkách, musí prokázat příčinnou souvislost se vznikem nehody!
• Pozorně čtěte pojistné podmínky, vyplatí se to.
• Když na STK přijedete po sněhu a ledu na letních pneumatikách, porušujete tím sice vyhlášku, ale zkouškou projdete.
• Jestliže vás nabourá řidič na letních pneumatikách a má povinné ručení, jeho pojišťovna vám škodu uhradí v plné výši. Bude ji pak vymáhat po něm. V případě nepojištěných motoristů vše uhradí fond České kanceláře pojistitelů.

Co je zimní pneumatika

Bez ohledu na reálné složení pneumatiky a její dezén je za zimní považována každá, na jejíž bočnici je uvedeno značení M + S, M.S, M/S, MS, nebo terénní plášť. Pro vozidla do 3,5 tuny musí být zimní pneumatiky obuty na všechna kola s minimálním dezénem 4 mm. Pod tento limit již neplní vyhlášku pro zimní gumy.