Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Podrobná statistika nehodovosti za rok 2006

Dan Vořechovský Dan Vořechovský 15. 1. 2007 • 01:28
9
48
Zobrazit náhledy (9)
Abarth Abarth Abarth Abarth
Byl rok 2006 z hlediska nehodovosti zlomový? Jak se projevil nový zákon v policejních statistikách?

Již v průběhu druhé poloviny roku jsme mohli sledovat zlepšování snad všech statistik souvisejících s nehodami na českých silnicích. Toto zlepšení se výrazně promítlo i do celkových statistik, které na svých webových stránkách zveřejnilo Ministerstvo vnitra. I v minulém roce pokračoval pozitivní trend poklesu počtu usmrcených osob na českých silnicích, který započal v roce 2004. Zásadní obrat zaznamenaly negativní trendy ve vývoji celkového počtu nehod a ve vývoji celkové hmotné škody vzniklé při dopravních nehodách. Zatímco celkový počet nehod se zvyšoval „jen“ po dobu čtyř let, celková hmotná škoda od roku 1989 soustavně (s výjimkou dvou let) rostla a v roce 2005 dosáhla historického maxima.

V loňském roce došlo na českých silnicích k celkem 187 965 nehodám, což znamená proti roku 1995 pokles o 5,7 %. Jde o první pokles od roku 2002. Pokles zaznamenaly i statistiky počtu těžce zraněných a lehce zraněných. Zde došlo k poklesu o 9,2, resp. 13,4 %. Zatímco statistika těžce zraněných se pozitivně vyvíjí již devátý rok po sobě, u počtu lehce zraněných se situace výrazně zlepšuje až poslední dva roky. Při nehodách Češi přišly o hmotný majetek v úhrnné výši 9,1 mld. Kč. Šlo o první pokles od roku 1997.

Základní statistiky
Událost 2006 2005 2004 Nejhorší rok (počet v abs. číslech)
Celkový počet nehod 187 965 199 262 196 484 1999 (225 690)
Celkový počet usmrcených osob 956 1 127 1 215 1994 (1 473)
Celkový počet těžce zraněných 3 990 4 396 4 878 1997 (6 632)
Celkový počet lehce zraněných 24 231 27 974 29 543 1996 (31 296)
Celková hmotná škoda (v mil. Kč) 9 116,3 9 771,3 9 687,4 2005 (9 771,3)

Vůbec „nejpříjemnější“ statistkou za rok 2006 je údaj o počtu mrtvých. Na českých silnicích totiž v loňském roce zahynulo nejméně osob od roku 1990. Výraznější pokles v počtu usmrcených osob přitom nastal až v druhé polovině roku, tedy poté, co nabyla úcinnosti novela silničního zákona. Z tohoto hlediska jsou tak české silnice nejbezpečnější v porevoluční ére našeho státu. Úvodem můžeme říci, že souhrnné základní statistiky vypadají velmi dobře.

Podíváme-li se na statistiku viníků dopravních nehod, uvidíme pozitivní trend u kategorie „řidiči motorových vozidel“. Ti v loňském roce způsobili ve srovnání s rokem 2005 o 5,6 % méně nehod. Počty nehod klesají téměř u všech položek, jen u jedné negativně, a také výrazně, narostly. Tento negativní trend se dotýká závad komunikací. Vlivem závady komunikace bylo v roce 2006 způsobeno oproti roku 2005 o 56,1 % více nehod. V absolutních číslech jde sice o zanedbatelnou položku (935 z celkových 187 965 nehod), ale leccos to vypovídá o stavu českých silničních komunikací.

Kdo je nejčastějším viníkem?

Na celkových nehodách se řidiči motorových vozidel podílejí 92,7 %. Při zkoumání podrobných statistik viníků dopravních nehod z řad řidičů motorových vozidel je jasně vidět, že největší podíl na poklesu celkového počtu nehod mají řidiči osobních automobilů, kteří způsobili v roce 2006 o 9,3 % méně nehod než v roce 2005. Při těchto nehodách také zahynulo o 19,3 % méně osob. Naopak negativně se vyvíjí statistika nehod v případě nákladních vozidel a zejména autobusů. Řidiči nákladních vozidel způsobili v roce 2006 o 3,7 % více nehod než v roce 2005. Ve stejném období vzrostl počet nehod způsobených řidiči autobusů o 7,2 %. Je však také pravdou, že řidiči autobusů celkově způsobili téměř zanedbatelné procento nehod (1,5 %). Negativní byl také vývoj počtu osob usmrcených při nehodách způsobených řidiči velkých motocyklů. Zemřelo při nich o 11 osob více než v roce 2005 (celkově 75 usmrcených). Motocyklisté jsou také skupinou motoristů, která vykazuje nejvyšší závažnost nehod (podíl usmrcených osob na počet nehod). Na 1 000 nehod připadá u motocyklistů 41 usmrcených osob. Pro srovnání, v případě osobních automobilů činí závažnost nehod 5,1 mrtvých na tisíc nehod a u nákladních vozidel 3,9 osob na tisíc nehod.

Viníci nehod z řad řidičů motorových vozidel
Druh motorového vozidla Početnehod Změna proti r. 2005 (v %) Početusmrcených Změna proti r. 2005 (v %) Závažnost
Malý motocykl 415 -12,4 5 -58,3 12,0
Motocykl 1 818 -5,6 75 + 17,2 41,3
Osobní automobil 118 806 -9,3 603 -19,3 5,1
Nákladní automobil 31 329 + 3,7 122 -10,3 3,9
Autobus 2 283 + 7,2 16 + 60,0 7,0
Traktor 777 -3,0 2 -60,0 2,6

Zůstaňme ještě chvíli u motorových vozidel a podívejme se na statistiku, která zaznamenává počty nehod podle roku výroby vozidel. Téměř stejný počet nehod (35, respektive 36 tisíc) vykázaly automobily vyrobené v letech 2000 až 2004, respektive v letech 1995 až 1999. V obou těchto kategoriích ale zároveň došlo k největšímu poklesu počtu nehod (v absolutních číslech). Zajímavá je v tomto ohledu zejména statistika počtu usmrcených osob. Zatímco počet nehod byl v těchto dvou skupinách téměř stejný, ve vozech s datem výroby 2000 až 2004 zahynulo o téměř polovinu méně osob než ve vozech vyrobených v letech 1995 až 1999. Závažnost nehod je však vůbec nejvyšší u automobilů vyrobených před rokem 1980 a s „mladšími“ automobily postupně klesá. Absolutně nejvíce nehod pak zaviní řidiči ve věku 25 až 34 let, a to téměř celou třetinu.

Proč bouráme?

Z hlediska příčin dopravních nehod je situace celkem jasná. Více než dvě třetiny nehod (65 %) jsou způsobeny z důvodu nesprávného způsobu jízdy. Poté následuje s 18 % nedání přednosti v jízdě a s necelými 15 % nepřiměřená rychlost. Nesprávný způsob předjíždění se pak na příčinách nehodovosti podílel zbylými 2,1 %. Ačkoli nepřiměřená rychlost může „jen“ za 14,9 % nehod, její následky jsou nejtragičtější. Na celkovém počtu usmrcených osob se totiž podílí téměř padesáti procenty (49,1 %). Tato kategorie si připsala i jiné prvenství, tentokrát ale pozitivní. Došlo u ní ze všech příčin k největšímu poklesu v počtu dopravních nehod, a to o 16 %. Z hlediska poklesu počtu usmrcených však došlo k největšímu obratu v případě nehod způsobených nesprávným způsobem jízdy, a to o více než 50,7 %.

Podrobnější statistice příčin nehod řidičů motorových vozidel vévodí dvě příčiny. Vůbec nejvíce v loňském roce bourali čeští řidiči proto, že se dostatečně nevěnovali řízení vozidla. Druhou zásadní příčinou bylo nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Spolu s nesprávným otáčením nebo couváním způsobily tyto příčiny téměř polovinu všech nehod (45 %). Nejtragičtější konce však mají docela jiné příčiny dopravních nehod. Vůbec nejtragičtější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (147 mrtvých, tzn. téměř každá 7. oběť nehod). Na druhém místě je vjetí do protisměru a na třetím pak nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Při těchto nehodách zahynulo v loňském roce 104, resp. 103 osob. Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozidla je však také příčinou, u níž došlo k největšímu poklesu počtu dopravních nehod (o 4 176 nehod méně než v roce 2005, tzn. pokles o 22,5%).

A co alkohol?

Alkohol způsobil v roce 2006 celkem 6 807 nehod, tedy 3,8 % všech nehod. Při těchto nehodách bylo usmrceno 42 osob a zraněno 2 881. I zde došlo k výraznému zlepšení oproti roku 2005. Počet nehod byl nižší o 6,9 % a počet usmrcených dokonce o 28,8 %. Počet usmrcených osob je tak v této kategorii nejnižší za posledních 27 let a co do počtu nehod jde o nejlepší stav od roku 1991. Na alkohol přitom nejvíce doplatili obyvatelé Východočeského kraje, na jehož silnicích zemřelo při nehodách způsobených alkoholem 9 osob.

Měsíční statistika nehodovosti: Měla novela silničního zákona na nehodovost vliv?

Měsíční statistika nehodovosti ukazuje, že celkové výrazně lepší výsledky je možné přičíst zejména vývoji v druhé polovině roku. Až do loňského června totiž počet nehod „utěšeně“ rostl, avšak červenec znamenal radikální obrat. Zatímco v červnu došlo k celkem 18 011 dopravním nehodám, v červenci to bylo „z ničeho nic“ pouhých 11 721 nehod. Znamenalo to, že červenec byl prvním měsícem roku 2006, ve kterém byla statistika pozitivnější než ve srovnatelném měsíci roku 2005. I ve všech následujících měsících byl celkový počet nehod nižší než ve srovnatelných měsících roku 2005. Podobně výrazný byl i obrat v počtu usmrcených osob, i když tato statistika tak jednoznačná nebyla. Loňský a předloňský vývoj počtu usmrcených osob byl poměrně podobný do května, výraznější zlepšení oproti roku 2005 ale nastalo již v červnu. Pravdou ale je, že v absolutních číslech nastal výrazný pokles až v červenci, kdy na silnicích zemřelo 73 osob, což bylo o 17 méně než v červnu téhož roku a o 47 osob méně než v červenci roku 2005.

Měsíční statistiky Počet nehod Počet usmrcených osob
Měsíc ROK 2006 ROK 2005 Změna oproti 2005 (v %) ROK 2006 ROK 2005 Změna oproti 2005 (v %)
LEDEN 17 395 16 961 2,6 64 79 - 19,0
ÚNOR 16 862 16 375 3,0 57 51 + 11,8
BŘEZEN 17 723 15 527 14,1 67 65 + 3,1
DUBEN 15 595 14 168 10,1 71 66 + 7,6
KVĚTEN 17 001 16 827 1,0 85 89 - 4,5
ČERVEN 18 011 16 707 7,8 90 118 - 23,7
ČERVENEC 11 721 15 937 - 26,5 73 120 - 39,2
SRPEN 13 566 17 065 - 20,5 79 103 - 23,3
ZÁŘÍ 13 878 16 536 - 16,1 94 103 - 8,7
ŘÍJEN 15 803 16 721 - 5,5 101 124 - 18,5
LISTOPAD 15 604 17 693 - 11,8 100 110 - 9,1
PROSINEC 14 806 18 745 - 21,0 75 99 - 24,2

Růžové brýle bychom přesto měli sundat. Radikální obrat ve vývoji nehodovosti sice v červenci přišel, ale postupem času se začal vytrácet. Zatímco v červenci jsme zaznamenali oproti srovnatelnému měsíci roku 2005 pokles počtu nehod o 26,5 %, v říjnu 2006 činil tento pokles už jen 5,5 %. Jenže v listopadu a v prosinci se statistiky opět výrazně zlepšily a prosinec byl co do poklesu počtu nehod téměř stejně úspěšný jako červenec. Důležité ovšem je, že počet nehod stále klesá. Od května loňského roky také soustavně klesá počet usmrcených osob, i když v jednotlivých měsících můžeme sledovat velké výkyvy v tempu poklesu. Zatímco v červenci loňského roku činil pokles oproti červenci roku 2005 39,2 %, v listopadu zemřelo na silnicích 100 osob, což znamenalo oproti 110 úmrtím v listopadu roku 2005 pokles „jen“o 9 %.

Zajímavá je z hlediska tohoto měsíčního vývoje statistika největšího a nejmenšího počtu nehod v určitý den. Nejhorším dnem se totiž co do počtu nehod šetřených policií stal 3.listopad (1 186 nehod) následovaný pátkem 30.června (1 083 nehod). Naopak nejméně nehod v jeden den se stalo 24. a 31. prosince (177, resp. 203 nehod). Nejtragičtějším dnem se stalo 30.září, kdy při nehodách zemřelo 12 lidí. Mezi šesti nejtragičtějšími dny se nacházejí čtyři dny z druhé poloviny roku. Smutné je i to, že dny z druhé poloviny roku se v celkové statistice nejtragičtějších nehod objevují častěji, než dny z první poloviny roku.

Závěr

Výrazné zlepšení celkových statistik v roce 2006 je potěšující, ale rozhodně nelze v mnohých dílčích statistikách mluvit o trendu. Ze statistik je evidentní, že dosud nebyl nastolen žádný trend dalšího vývoje celkového počtu nehod a situace se může v následujících měsících vyvíjet jak pozitivně, tak negativně. V každém případě můžeme říci, že vliv novely silničního zákona byl minimálně v prvních dvou měsících její účinnosti patrný a statistiky jí byly významně ovlivněny. Možná, že reálné počty nehod se nezměnily tak jak je vykazováno v policejních záznamech, ale desítky a stovky lidí, kteří loni nepřišli o život nebo nebyli těžce zraněni, jsou tím pozitivním na změnách, které jsme jako motoristé v nedávné době museli akceptovat.

Nyní jde zejména o to, zda tento vliv bude pokračovat a silniční zákon pomůže i nadále zlepšovat bezpečnost na českých silnicích. Smutnou pravdou totiž zůstává, že co se dopravy týká, zůstáváme mezi členy Evropské unie stále jednou z nejnebezpečnějších zemí.

Související články

Témata
17. 1. 2007 04:55
Re: stáří vozidel
Trochu prehnana reakce, ne? Nevim, kde si vzal ty veci o pracujicich a tak, ale urcite neplynou z prispevku na ktery reagujes. :no:
17. 1. 2007 04:48
Re: stáří vozidel
Ty tve vypocty jsou zajimave. Nemam rad lidi, kteri cisla smahem odsoudi, ony ukazuji realne, jak se co ma a take nuti cloveka se zamyslet, kde se vzala. A ted uz konkretne. Je urcite pravda, ze myslici clovek pojede obezretneji se starsim vozem, vedom si jeho stavu a vlastnosti. Ale vcem si to nedoresil, je fakt najezdu km. Ten ma podle me stezejni roli. Vychazim z prime umernosti najezdu km a delce pobytu na silnicich -> tim padem vetsi sance byt ucastnikem nehody. Takze tve rozdeleni bych zmenil jeste vice. Vem si, ze firemni osobni vozy jsou temer vzdy do 10 let a ty delaji nejvetsi najezdy km. Take lide, kteri jezdi velky pocet km, maji obvykle novejsi auta. Nebal bych se vydelit pocet starych aut 5 i vic. Ale to je jen muj odhad. Ono je velka skoda, ze se neda do statistik zahrnout krom poctu aut, jejich stari, poctu oprav, ... i pocet najetych km. Tento udaj by zmenil i jinak pomerne uznavane statistiky spolehlivosti vozu. Ale jednoznacne musim souhlasit s tvym zaverem, ze to neni o autu, ale o stylu jizdy. A vztah stylu jizdy a stari vozu si vystihl take dobre. Jeste, ze jsou lidi, kteri mysli.
16. 1. 2007 10:55
Re: stáří vozidel
Těžké hodnocení... v čem je horší Octavia rv1996 oproti 1997? Co je dneska vlastně staré auto a co "nové"? ;-)
15. 1. 2007 19:20
Re: cisla mluvi za vse
To je samozrejmost. S rozumem se pocita. Rozumny policista te za 80ku na jizni spojce nezastavi.
15. 1. 2007 18:30
Re: cisla mluvi za vse
Naprosto souhlasim. Jsme v civilizovane spolecnosti (az na nejake jedince, kteri si mysli, kdyz maji rychle a bezpecne auto, ze by pto ne ,el byt jiny zakon) Taky bych rad videl policisty casteji. Na nebezpecnych mistech. Zakon ma sve mouchy a ty by se mely zmenit. Ale napad jako takovy je to dobry. Vsichni jsme si vsimli, ze nekteri lide jezdi ted bezpecneji a opatrneji. Jen by to chtelo policisty, kteri by podporovali tento novy zakon. Bezuplatni a tvrdi.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku