Volvo 760: Hranatá klasika slaví 30 let

Projekt P31 odstartoval již v roce 1975. Automobilový svět tehdy sužovala první palivová krize, Volvo neuspokojivá kvalita jejich řady 200 (ano, je to tak!), drahá výroba v Torslandě a ještě dražší export mimo Švédsko. Problémy sice vyřešil malý vůz série 300 z Nizozemí, ale jen částečně. Volvo potřebovalo velké auto pro masy, které by bylo tahounem prodejů. Již tehdy se hledělo také na spotřebu, emise, hluk a bezpečnost. Nesměla chybět ani typická robustnost, ale i slušný výkon.

Šetříme náklady

Výsledky průzkumů a studií byly následující: rozvor novinky vzroste oproti dvoustovce o 10 cm, ale délka se zmenší a auto bude o 100 kg lehčí. Technika musí být převzata z ní, aby se ušetřily náklady. Takže pohon zadních kol zůstává. Tvary ale budou zcela nové. Jenže, jaké? Tehdejší šéfdesignér Volva Jan Wilsgaard původně preferoval, světě div se, hatchback! Většina skic i od externích návrhářů byly ovšem sedany a finanční oddělení prosazovalo výrazné hrany, velké plochy a kdyby to šlo, tak všude i devadesátistupňové úhly. Na pořadu dne byla redukce nákladů.

Wilsgaard nakonec vytáhl svůj poslední návrh: hranatou krabici ve stylu kombi s opravdu rovnými liniemi. Její alternativou byl sedan s takřka svislým zadním oknem, i jeho tvarům tedy dominovaly hrany. Nešlo tady zdaleka jen o finance, ale i o prostor, komfort a výhled ven z vozu. Volvo konečné návrhy předkládalo dokonce klientům, kdepak, utajování, jejich reakce je nutné otestovat! Zejména Američané byli z radikální změny designu nadšeni, zatímco domácí Švédové byli skeptičtí. Jenže, hlavním trhem se měly stát právě Spojené státy.

TEST Škoda Fabia vs. Fabia Combi vs. Roomster – Bratři v triku

VCC = Volvo Car Concept. Nebo Corporation?

Vývoj, při kterém byly již štědře využívány počítače, běžel dál. Projekt dostal na začátku roku 1978 definitivní číslo 1155 a na jaře už jezdil první funkční prototyp. Série testovacích aut na sebe nenechala dlouho čekat. Jezdila po třech kontinentech a absolvovala celkem 3,2 milionu kilometrů. V roce 1979 se divize osobních automobilů AB Volvo oddělila od nákladní a vznikla dnešní Volvo Car Corporation, do jejího čela se postavil Häkan Frisinger.

Představení bylo plánováno už na rok 1980, ale oddalovalo se. Tehdy spatřil světlo světa alespoň koncept VCC. Zkratka znamenala prostinké Volvo Car Concept, ale odpovídala i novému názvu společnosti. Wilsgaardův konečný návrh byl dále rozvinut a vznikl vlastně předobraz pozdějšího kombi série 700, jen o něco kratší. Zadní náprava s neměnným rozchodem kol se uplatnila i v sérii a pod kapotou trůnil turbodiesel. Dnes jej najdete ve firemním muzeu.

Únor bílý, Volvo sílí

Pozdější 760 se ladila dále a premiéra se stále odsouvala. Ale Švédové si nemohli dovolit obchodní propadák, protože by firmu definitivně pohřbil, takže z uvažovaného představení na IAA 1981 ve Frankfurtu také sešlo. Automobil byl poprvé veřejnosti prezentován coby 760 GLE v únoru 1982. Jistě, hrany tehdy vládly automobilové módě a zejména Japonci a Američané je dovedli až do extrému. Volvo 760 ale nebylo beztvarou unylou krabicí, nepostrádalo eleganci a styl. Tedy, je pravdou, že jej ne všichni jej přivítali s nadšením.

Zpočátku bylo k dispozici s trojicí motorů. Navzdory šestce v číselném označení uvnitř mohlo bušit zážehové čtyřválcové turbo 2,3 l, benzinový V6 2,8 l nebo řadový turbodiesel D24 2,4 l, taktéž se šesticí válců. Dle požadavků švédské automobilky jej pro ni vyvinul a vyráběl německý Volkswagen. Jím vybavené Volvo 760 bylo ve své době nejrychlejším sériovým osobním autem na světě s naftovým agregátem v útrobách.

Pod 100 tisíc

Na domácím trhu byl k mání model 760 GLE pod psychologickou hranicí 100 tisíc korun (řeč je přirozeně o těch švédských). Pro ctitele přesných čísel: 99.800 SEK. Za tyto peníze ovšem zákazník nedostal žádné holátko, ale 4,8 m dlouhou limuzínu s vidlicovým šestiválcem, samočinnou převodovkou, posilovačem řízení, klimatizací a střešním oknem. Globální prodeje vystřelily okamžitě směrem vzhůru. Model 760 doplnil v roce 1984 levnější 740 a k oběma přibyly také karosářské varianty kombi. V řadě 740 chyběl vidlicový šestiválec a začínala na dvoulitrových čtyřválcích. Agresivní obchodní politika, kdy nejdřív automobilka vrhne na trh špičkové verze a až poté ty lidovější, rozhodně není ani dnes obvyklá.

Záchrana

Volva série 700 zachránila švédského výrobce od bankrotu. I když se šetřilo, investice do projektu nakonec spolykaly masivních 3,5 miliardy švédských korun. Ale bohatě se vrátily. V letech 1982-1990 vzniklo 221.309 kusů modelu 760. Sedmsetčtyřicítka byla populárnější, těch se vyrobilo 1.009.395. Její produkce neskončila na podzim 1990, kdy se objevil nástupnický model 960, ale pokračovala ještě dva roky do premiéry 940. Nesmíme zapomenout na dvoudveřové kupé 780 s designem od Bertoneho, které debutovalo už v Ženevě 1985. V letech 1986-1990 postavili u Bertoneho v Turíně 8.518 aut a dnes jsou i přes své relativní mládí vysoce ceněna.

Celá série 700 tak má na kontě přesně 1.239.222 kusů, což pro Volvo znamenalo skutečný úspěch.

Éra velkých hranatých elegánů se symbolem kuličkového ložiska ve znaku a zadním pohonem skončila ovšem až o dalších šest let později s krátce vyráběnými modernizovanými typy S90/V90 (1997-1998).

Mimochodem: Volva 740, 760 a 780 měla původně nahradit řadu 200. Nakonec se ale podařilo vyřešit v úvodu zmíněné problémy s kvalitou dvoustovky. Ta se poté obzvláště ve Švédsku těšila masivní oblibě a svého plánovaného nástupce ještě o rok přežila! Jenže, bez úspěchu série 700 by ji tak dlouhá kariéra (1974-1993) určitě nečekala.