Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Citroën Traction Avant – avantgarda z nábřeží Javel

Karel Haas
Francouzská automobilka Citroën se typem Traction Avant postavila do předních řad technického pokroku ve stavbě osobních vozů. Ukázala světu, že koncepce s pohonem předních kol, samonosnou karoserií a odpružením torzními tyčemi je životaschopná.

Francouzský podnikatel André Citroën (1878-1935) založil stejnojmennou automobilku v roce 1919. Už předtím vyráběl ozubená kola se šípovitým ozubením, které se později dostalo do znaku jeho automobilky. Během první světové války vybudoval na nábřeží Javel (na jihozápadním okraji Paříže) továrnu na výrobu dělostřeleckých granátů, ale hned po skončení války přeměnil zbrojovku na moderní automobilku. Už v roce 1919 začal vyrábět první automobil (Citroën 10 HP) a po něm přišly další – B2, 5CV, B10 (první s celokovovou karoserií), B12 a B14, C4 a C6 a od roku 1932 8CV, 10CV a 15CV.

V té době už ale André Citroën myslel na to, jak zavést výrobu revolučního automobilu s pohonem předních kol podle návrhu inženýra Andrého Lefebvreho. Při cestách do USA se Citroën seznámil s velkosériovou výrobou automobilů a část své automobilky přestavěl v roce 1933 tak, aby byla schopna vyrábět tisíc vozů denně. Konstruktéři mezitím pracovali na projektu s interním označením P.V. (Petite Voiture, což znamená malý vůz). Karoserii navrhl Flaminio Bertoni a Lefebvre se věnoval detailnímu návrhu mechanických dílů vozu. To všechno stálo nemalé peníze a André Citroën se dostal do finančních potíží. Aby přesvědčil banky o životaschopnosti svého projektu, urychleně představil nový vůz Citroën 7A pařížské veřejnosti, žurnalistům a dealerům. Stalo se to v dubnu 1934 na Place de l’Europe, ačkoliv původně se počítalo s premiérou nového vozu na podzimním pařížském autosalonu. Uspěchaný vývoj vozu měl následky ve formě spousty reklamací na kvalitu vozů a dalších finančních ztrát. Naštěstí zasáhl Edouard Michelin, šéf továrny na pneumatiky a významný akcionář společnosti Citroën. Zavedl razantní úsporná opatření a propustil několik tisíc zaměstnanců. Michelin získal spolu se svým synem rozhodující podíl akcií, včetně těch Citroënových. Ten, zcela vyčerpaný a zlomený, zemřel v červenci 1935.

Traction Avant 7

Nové, revolučně řešené automobily s předním pohonem a samonosnou karoserií dostaly označení Traction Avant (francouzsky přední pohon). Základní typ 7A. Sedmička označovala výkon v tzv. daňových koních (CV), takže někdy se vůz označoval také jako 7CV. K pohonu sloužil čtyřválcový, kapalinou chlazený motor s rozvodem OHV (obvyklejší byly tehdy spodové motory s rozvodem SV) a objemem 1303 cm3 (výkon 23,5 kW/32 k a maximální rychlost 95 km/h). Kompaktní jednotka, tvořená motorem, převodovkou a přední poháněnou nápravou byla spojena s karoserii čtyřmi silnými svorníky. Moderní podvozek měl vpředu i vzadu nezávisle zavěšená kola odpružená torzními tyčemi, kapalinové brzdy a hřebenové řízení. Původně se počítalo s automatickou převodovkou, ta byla ale poruchová a tak byla použita manuální třístupňová převodovka.

kabriolet citroen kabriolet citroen

Když se ukázalo, že 1,3litrový motor je pro poměrně robustní vůz slabý, byl ještě v létě 1934 převrtán ze 72 na 78 mm. Objem se tím zvětšil na 1529 cm3 a výkon na 26 kW (35 k). Model s tímto motorem se jmenoval 7B. K dalšímu zvětšení objemu motoru na 1628 cm3, tentokrát zvětšením zdvihu na 100 mm, došlo u typu 7C. Nejvýkonnějším vozem řady 7 se stal typ 7S (Sport) s objemem motoru 1911 cm3 a výkonem 34 kW (46 k).

Čtyři a půl metru dlouhý Citroën 7A měl mimořádně velký rozvor náprav (2910 mm), takže kola byla umístěna prakticky v rozích karoserie. To přispívalo k dobrým jízdním vlastnostem vozidla. Aerodynamicky tvarované blatníky přecházely přímo do boků karoserie, bez tehdy obvyklých stupátek. Přední i zadní dveře měly závěsy umístěné na středovém sloupku, takže přední dveře se otevíraly směrem dozadu a zadní dopředu. Maska chladiče byla ozdobena dvěma lištami ve tvaru obráceného V, připomínající Citroënem používaná šípovitá ozubená kola.

Traction Avant 11 a 15

Brzy po typu 7 přišel Citroën s větším typem 11 s podobnou, ale o 200 mm delší a 120 mm širší karoserií. K pohonu byl použit motor z typu 7S, který měl 11 daňových koní, odtud tedy často používané označení 11CV. Vůz měl pohodlný interiér čalouněný kvalitním velurem a vlněnou látkou, vpředu s třímístnou lavicí. Další vylepšení si vyžádaly změnu označení na 11B (typ s lehčí a menší karoserií se jmenoval 11BL). Zvětšením rozvoru na 3275 mm vznikl model 11 Familiale, dlouhý téměř 5 metrů, jehož typickým znakem se staly trojice bočních oken. Dodával se v osmimístné verzi se třemi řadami sedadel (3+2+3) nebo v luxusním čtyřmístném provedení se dvěma sklopnými sedátky. Součástí nabídky bylo i dvoudveřové kupé a pohledný kabriolet s hranatým rámem předního okna a dlouhou zádí, zakončenou krytem náhradního kola. Projekt velkého vozu Citroën 22CV, vystavený na pařížském autosalonu 1934, poháněný vidlicovým osmiválcem s objemem 3,8 litru, skončil jen u několika prototypů.

kabriolet citroen kabriolet citroen

Citroën Traction Avant se prodával velmi dobře. V roce 1936 se vyrobilo přes 30 tisíc vozů, v následujícím roce necelých 50 tisíc a v roce 1938 dokonce 55 tisíc vozů. Nejvíce se na těchto výsledcích podílel typ 11BL. Na vrchol nabídky se dostal typ Citroën 15CV (nebo také 15 Six), poháněný řadovým šestiválcem o zdvihovém objemu 2,8 litru a výkonu 57 kW (77 k). Tento král silnic dosahoval rychlosti 130 km/h. Vůz se začal prodávat v únoru 1939, těsně před vypuknutím druhé světové války.

Za války a po válce

Aktivity továrny Citroën na nábřeží Javel pokračovaly v omezené míře i během války. Typ 15CV se vyráběl do roku 1941 (2000 kusů) a typ 11 ještě o rok déle. Potom se výroba přeorientovala na nákladní automobily. Při kritickém nedostatku benzinu si řidiči pomáhali, jak mohli. Některé Citroëny byly například upraveny na pohon plynem. Dlouhá záď kupé Citroën k tomu byla obzvláště vhodná, vešly se tam tři bomby.

Po osvobození Paříže se ve válkou značně poničené továrně znovu spustila výroba typu 11. Začátky byly opravdu krušné. Při bombardování v roce 1940 došlo ke zničení některých administrativních budov, technických výkresů a nástrojů. Sehnat po válce odborníky také nebylo jednoduché. Vedení Citroënu se rozhodlo obnovit výrobu předválečného typu 11 a už v druhé polovině roku 1945 jich bylo vyrobeno přes 1500. Poválečný Traction Avant se lišil v několika detailech. Další změny typu 11 přišly v roce 1946, změnily se například větrací otvory na bocích kapoty, vůz dostal nové nárazníky a na dveřích se objevily hliníkové okrasné lišty. Na prvním poválečném pařížském autosalonu nabízela automobilka Citroën i šestiválcové modely 15 Six, od roku 1947 vybavené novou převodovkou a ještě později novým karburátorem. Celkem vyrobil Citroën v roce 1946 12600 vozidel.

kabriolet citroen kabriolet citroen

V létě 1952 dostaly Citroëny Traction Avant rozměrný kryt zavazadlového prostoru a na jaře 1954 se objevily šestiválcové modely 15 Six H s revolučním plynokapalinovým odpružením zadní nápravy, udržujícím stálou výšku vozidla nad zemí, bez ohledu na velikost zátěže. Celkem bylo vyrobeno kolem třech tisíc těchto unikátních vozů, předchůdců legendárního Citroënu DS, a mezi sběrateli dnes patří k vyhledávaným typům. Výroba modelu 11 se čtyřválcovými motory pokračovala až do léta 1957. Poslední Traction Avant, Citroën 11 D Familiale, byl vyroben v červenci 1957. K posledním vzhledovým úpravám patřilo zvětšení nárazníků a nová směrová světla. Větší Citroëny Traction Avant si získaly velkou oblibu mezi taxikáři a v úpravě s výklopnou zadní stěnou i jako prostorná dodávka. V omezeném počtu vzniklo pár na zakázku vyrobených kabrioletů s karoserií Langerthal.

kabriolet citroen kabriolet citroen

Za 23 let výroby vozů Traction Avant (1934 – 1957) jich vzniklo přes 759 tisíc, z toho více než 47 tisíc šestiválců. Na dlouhé cestě technického pokroku ve stavbě automobilů patří Citroënům Traction Avant bezesporu významné místo.

Karel Haas