Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dakar 2018: Jak po havárii dopadl Ondřej Klymčiw?

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)
Motocyklista Ondřej Klymčiw si při havárii v pondělní 3. etapě Rallye Dakar zlomil obratel a dnes by měl v Limě podstoupit operaci. Hybnost je ale zachována. Informace o poranění hlavy se nepotvrdily.

„Hlava je v pořádku, bez otoku mozku. Zhmožděné plíce jsou už jen maličkost,“ sdělila ČTK Klymčiwova manželka Tereza. Taková je nejaktuálnější zpráva o stavu zraněného českého závodníka.

Pro úplnost si ještě zrekapitulujeme průběh dění během pondělní třetí etapy 40. ročníku Rallye Dakar. Přibližně po padesáti kilometrech speciálního testu čekal jezdce první průjezdní bod, na kterém se Ondřej Klymčiw pohyboval na 28. místě se ztrátou jen 3:45 minuty. Během dalšího úseku se jeho ztráta rozšířila jen na 6:22 a pozici si udržoval stejnou. To měl za sebou tankování a poté druhou část rychlostní zkoušky. Na dalším průjezdním bodě (WP4) si Ondra udržoval svou 28. pozici se ztrátou necelých sedmi minut (06:54).

Dobře rozjetá etapa však bohužel předčasně skončila. V náročném terénu přišel těžký pád, Ondra skončil v bezvědomí a musel být letecky transportován do nemocnice v Limě.

„Ondra při pádu utrpěl těžká zranění, ale byl uveden do stabilizovaného stavu. Nyní je udržován v umělém spánku a čekají ho další vyšetření. Snad budeme brzy vědět víc a bude v pořádku," uvedla manželka Tereza po telefonu s lékaři během pondělního večera.

Video se připravuje ...

Do nemocnice dorazil David Veselý, člen doprovodu, který by měl později dostat více informací. Všem, kteří Ondru podporujete a držíte mu palce, mockrát děkujeme. I přes tuto smutnou zprávu odstartuje zbytek týmu do dnešní čtvrté etapy, do které vyrazí Petr Vlček, Gabriela Novotná a Bill Conger.

Macík s utrženými tlumiči, Brabec bez pojistek

Ve třetí písečné etapě, vedoucí do San Juan de Marcona se týmu Big Shock Racing opravdu dařilo. Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva dojeli mezi kamiony jako čtvrtí nejlepší. V celkovém bodování se na pátém místě stali aktuálně nejrychlejší českou posádkou. Zaznamenali tak svůj zatím nejlepší dakarský úspěch. A to i přesto, že v polovině první etapy po nečekaném třímetrovém skoku utrhli tlumiče. Jan Brabec se držel v první dvacítce, ale po menším karambolu mu vypadly pojistky a než provedl opravu, uběhlo patnáct minut. Nakonec etapu dojel na 38. místě, celkově si opět polepšil a dostal se na 76. pozici.

Video se připravuje ...

Třetí etapu tvořily dvě části. Macíkova posádka jedoucí ve žluté liazce s číslem 510 hladce proplouvala dunami posilněna zkušenostmi z předchozích dvou písečných dní. Zhruba v polovině první části ale přehlédli dunu a následoval dlouhý skok a tvrdý dopad. „Kamion vyletěl přes tři metry do vzduchu a pak sebou řachnul na všechna čtyři kola. Bohužel se utrhly pravé přední tlumiče. Mechanici však na přejezdu mezi etapami podali výborný výkon, stihli je bleskově vyměnit,“ popisuje Macík. Ke startu do druhé části etapy tak posádka dorazila s několikaminutovým zpožděním. Do dalších dun bylo třeba najíždět opatrně, ale zároveň dost rychle, aby byl každý vrchol co nejrychleji zdolán. Došlo i na drobnější zahrabání, ale jízda ubíhala celkem hladce. „Nejeli jsme přes hranu, ale pěkně svoje, co už umíme a nikde se neztratili. Všechno bez problémů, nic už se nepřihodilo a najednou jsme v cíli jako čtvrtí. Takže super,“ zakončil Macík své povídání.

První věta, kterou Jan Brabec hlásí pokaždé, když po závodu dorazí do bivaku, zní: „Jelo se mi výborně.“ Jinak tomu nebylo ani ve třetí etapě. „Brabčák“ se většinu závodu statečně držel kolem první dvacítky. „Jenomže dvacet kilometrů před cílem jsem to poslal k zemi, a když se sebral, motorka nejela. Takže bylo nutné zjišťovat proč. Až v poslední chvíli si říkám, hele, mrkni na pojistky. A byly to pojistky,“ líčí Jan Brabec. Dalších pět minut pak strávil hledáním jednoho z kontrolních bodů. Zbytek závodu projel zcela hladce a opět si užíval svou „surfovačku“ v dunách. Po třetí etapě se mu tak podařilo opět poskočit o pořádný kus vpřed.

Tůma měl pád, Vaculíkovi se porouchala klimatizace

Všichni závodníci z týmu Barth Racing dorazili do cíle bez penalizace. Nebezpečné momenty se jim však nevyhnuly. Čtyřkolkař Zdeněk Tůma ve třetí etapě havaroval a výrazně poničil čtyřkolku. Borisovi Vaculíkovi selhala klimatizace a společně s navigátorem se málem upekli. Nejlépe dojel Josef Macháček na 16. místě. Po třech dnech mezi peruánskými dunami už dochází k únavě. „Myslím, že to pořadatel v některých případech přehnal,“ myslí si navigátor Martin.

Pětinásobný vítěz nejtěžší pouštní soutěže Josef Macháček smazává dvouhodinovou penalizaci z úvodní etapy a celkově se posunul na 24. pozici. „V dunách bylo vidět stále hodně havárií. Většina jezdců už začala závodit, tahat. Měl jsem také namále, když jsem zabloudil a najednou se ocitl na dvou dvoumetrových seskocích. Čtyřkolka ustála. Vyvázl jsem z toho,“ popisoval svoji nejdramatičtější chvíli ze včerejšího dne. Cesta do z Pisca do San Juanu de Marcony byla rychlejší než obvykle. „Trasu tvořily poměrně rychlé úseky, rovin bylo víc. Nicméně polední slunce neukazuje v dunách hrany, člověk musí být extrémně opatrný,“ dodal Macháček.

Video se připravuje ...

Právě na to doplatil jeho týmový kolega Zdeněk Tůma. Zhruba na 150. kilometru neviděl jezdec nerovnost, která ho vykopla do vzduchu. „Přehlédl jsem ji, všechno se kvůli slunci slilo dohromady. Čtyřkolka byla hodně poničená, naštěstí se mi podařilo dojet i s polovinou přístrojů,“ popisoval těžkosti Tůma, který se v cíli objevil jako 33. závodník a celkově drží 29. čas. „Ty duny jsou zrádné. Viděl jsem motorkáře, který z ní skočil do menší díry a naprosto uvízl.“

Motocyklista David Pabiška se zranil po pádu ve druhé etapě, když si narazil klíční kost. Bolest cítil také v pondělí. „Dakar je ale tak dlouhý, že se stačíte uzdravit, když se vám stane něco drobného. Na písek jsem si už zvykl, je to parádní svezení, ale hodně zrádné,“ říkal jezdec, který je v celkovém pořadí na 47. místě. Zkušený závodník dojel již jedenáct ročníků dakarské rallye a o tom letošním prohlašuje: „Je to nejtěžší Dakar za posledních deset let. Tolik písku a těžké navigace v historii na Jižní Americe nebylo. Povedlo se jim, co hlásili dopředu. Jsem zvědavý, co přinesou další dny.“

S tím souhlasí i Rudolf Lhotský, další motocyklový závodník Barth Racing. „Je to nejtěžší závod, kterého jsem se účastnil. Lidi se trápí. Pokud tohle překleneme, budeme vítězové. Ty špičaté peruánské duny jsou obrovsky vyčerpávající,“ doplnil Lhotský, který včera dojel na 109. místě. V pondělí na trati jen občas zabloudil při hledání průjezdních bodů. „Naštěstí mi vyšlo palivo, což se vůbec nemuselo povést. Posledních dvacet kilometrů jsem jel na rozsvícenou rezervu a čekal, jestli zastavím. Vyšlo to těsně.“

Boris Vaculík se na Dakarské rallye stále spíše zaučuje. V závodním fordu ho naviguje Martin Plechatý. I přes všechny nástrahy se pokaždé dostali do cíle. Včerejší den jim znepříjemnila porouchaná klimatizace. „Ztráceli jsme výkon a najednou jsme byli bez klimatizace. V autě bylo tak sedmdesát stupňů. Aby toho nebylo málo, tak „odešla“ hadička od vody. V těch největších dunách jsem se nemohl ani napít. Mám toho plné zuby,“ říkal v cíli Vaculík, který zajel 38. nejrychlejší čas.

Podle navigátora Plechatého, který si minulé ročníky zkusil i na čtyřkolce, je letošní ročník extrémní. „Zase jsme viděli hodně karambolů, už se asi projevuje únava. Myslím, že to organizátor v některých věcech přepísknul,“ doplnil Plechatý, podle kterého jsou velice nebezpečné hlavně přejezdy vysokých dun. „Na ně najíždíme třeba v rychlosti 160 km/h. Přitom nikdy nevíte, co za horizontem je, jestli na někoho nespadnete. Jednou jsme letěli vzduchem hodně daleko a málem se převrátili přes střechu. Pro nováčky je to extra-náročné. Proto se snažím Borisovi pomoci.“

Kolomý uvízl v dunách, Šoltys překvapil

Třetí etapa se stala pro mnoho závodníků osudnou. Své by o tom mohl vyprávět Martin Kolomý, který těsně před cílem zůstal stát v dunách. Dakarský nováček Martin Šoltys překvapil, když si s náročnou etapou poradil bravurně a dojel na 13. pozici.

Kolomého postihla dvacet kilometrů před cílem technická závada a zůstal na několik hodin uvězněn mezi obrovskými písečnými dunami v absolutně nedostupném místě. Technický problém se nakonec podařilo opravit a pozdě v noci místního času dorazil do bivaku. „Začátek etapy byl nádherný, ale pak nás postihla závada na elektroinstalaci a odstavilo nás to na dost dlouhou dobu. Nešlo to najít, ale důležitý je to, že jsme v cíli a můžeme pokračovat, sice s velkou ztrátou, ale budeme bojovat dál, protože jsme na začátku soutěže. Není to příjemné, bylo to hodně dobře rozjetý a my byli hodně vepředu. Bylo jasné, že už nás někdo moc nestáhne, protože začátek byl hodně náročnej. Na riskantních výjezdech od moře ležely konkurenční kamiony na boku a i my jsme se tam párkrát vezli. Bohužel do techniky nikdo nevidí, i když přijedeme stoprocentně nachystaní, pořád to jsou jen drátky a roztočený kolečka. Je to prostě smůla," lamentoval Kolomý

Video se připravuje ...

Martinovi Šoltysovi se naopak zrádná třetí etapa vyvedla a dojel třináctý. „Bylo tam hodně rozbitých aut i kamionů. Znovu jsme předjížděli kamazy. My měli štěstí, že se nám všechny nepříjemný věci vyhnuly. Tatra fungovala perfektně, žádnou navigační chybu jsme neudělali. Pořád se ale učíme,“ řekl Šoltys, kterému v průběžném pořadí patří 15. příčka před dvěma ruskými Kamazy. „Někde ke konci etapy jsme dojeli Martina, ale bohužel mu nešlo pomoci. Musel si poradit sám, nějak to opravit. Je to škoda, musí bojovat,“ líčil problémy Kolomého dakarský nováček.

Účastník 26 ročníku Dakaru Josef Kalina si nebral servítky: „Bylo to v podstatě obdobné jako o den dříve akorát o něco delší a takový zmatenější bych řekl. Postrádalo to trochu logiku, protože oni to namotali takovým šíleným způsobem, takže to bylo navigačně náročný. Stálo to objektivně řečeno za pendrek, ale to že jsme v cíli a relativně s neporušeným automobilem, to je teda dobrý výsledek.“

Konečně v závodním tempu!

Po dvou dnech plných technických problémů si Tomáš Ouředníček a David Křípal ve třetí etapě Rallye Dakar konečně mohli užít pravé závodní tempo a dovézt tak vůz Ford Ranger Dakar do cíle! Ve třetí etapě vybojovali průběžnou 51. pozici, čímž v celkovém hodnocení postoupili na 58. příčku.

„Odstartovali jsme mezi posledními, ale na osmdesáti kilometrech se nám podařilo předjet okolo dvaceti aut. Druhá část začala také dobře, pak se ale v kabině objevil kouř. Po krátké zastávce jsme zjistili, že kouř vychází z klimatizace. Později se nám povedlo přijet na místo, kde se ztratilo hodně posádek, včetně naší. Téměř hodinu jsme hledali správnou cestu. Po menší navigační chybě jsme navíc na duně. Celkově to nebyl úplně jednoduchý den, ale alespoň na první části trati to bylo konečně závodní tempo,“ hodnotil den Ouředníček.

Téměř adrenalinové bloudění okomentoval i navigátor týmu David Křípal: „Nedaleko startu do druhé části hledalo snad dvacet aut a kamionů kontrolní bod. Většinou je roadbook v pořádku, ale někdy jsou v něm místa, která nejsou úplně jasná. Ale je to Dakar a ten není nikdy jednoduchý.“

Peugeot nadále v čele Dakaru

Po převážně bezproblémovém dni pro všechny čtyři posádky na cestě z Pisca do San Juan de Marcona drží nadále první a druhé místo v Rallye Dakar posádky továrního týmu Peugeot s vozy 3008DKR Maxi.

Stéphane Peterhansel a Jean-Paul Cottret jsou nyní v čele rallye. Etapu projeli téměř bezchybně a vedou s náskokem 3:11 minuty. Předvedli konzistentní a spolehlivý výkon, který je na Dakaru nezbytností.

Carlos Sainz a Lucas Cruz zažili velmi dobrý den. Španělská dvojice etapu dokončila na třetím místě po několika menších chybách a stoupá po žebříčku k šestému místu celkového pořadí.

Jako čtvrtí nejrychlejší dojela za Španěly dvojice Cyril Despres a David Castera, která měla náročný úkol pustit se do písečné etapy s několika obtížnými navigačními problémy jako první. Navzdory menšímu omylu na začátku etapy jsou nyní v celkové klasifikaci jen něco málo přes tři minuty za týmovými kolegy Pererhanselem a Cottretem, což je v dakarských poměrech mrknutí oka.

Pátý nejrychlejší čas v etapě stačil posádce Sébastien Loeb a Daniel Elena k udržení čtvrtého místa v celkovém pořadí. Přesně v souladu s jejich strategií přežít písečné duny v Peru, aby mohli později zaútočit v terénu, který jim lépe vyhovuje. V rámci pečlivého přístupu raději vystupovali z vozu, aby prověřili sklon duny předtím, než se do ní pustí. Splnili úkol dokončit bezpečně etapu s časem, který je více přiblíží nejvyššímu místům celkového pořadí.

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)