Jak se bourá dálnice: Je to docela fofr!

Bourání 27 centimetrů vysokého povrchu dálnice D1 mezi Šternovem a Psáři začalo v úterý 8. dubna a hned následující den ráno jsme se na kilometr 41 vydali podívat, co další fáze rekonstrukce dálnice vlastně obnáší. Stroje a auta kmitají, normální provoz za svodidly také houstne.

Klidných míst je málo

Novou propojkou přes složiště vytěženého materiálu, kde i přes noc stojí část nákladních aut a stavebních strojů, sjíždíme přímo na staveniště. „Nechceme vůbec nijak omezovat normální provoz na dálnici,“ vysvětluje náš průvodce, ředitel Eurovie pro Prahu-východ Tomáš Juna. Stovky metrů betonového povrchu už jsou pryč, cestou po takzvané stabilizaci míjíme jen menší osamělou hromadu trosek panelů, z nichž trčí armování. „To je z někdejších oprav, při pokládání původního povrchu se železobeton nepoužíval,“ odpovídá na nevyřčenou otázku Juna.

Zastavujeme o pár set metrů dál. Na okraji původní betonové vozovky se rychle míhá lžíce pásového bagru Caterpillar 365, který odklízí rozbouranou

vrstvu na nákladní auta. Stačí čtyři lžíce a tatra je včetně menší čepice plná. Vyjíždí a na její místo už se tlačí další. Přistavení, naložení a odjezd trvá pouhých šest sedm minut. Blízký kolový traktorbagr jen přihrnuje ke lžíci zbylý materiál, za ním je už čisto.

Za dalšího půl kilometru visí ze skály na lanech půltucet mužů se sbíječkami, odlamujících masiv vystupující do tělesa dálnice. „Vozovku rozšiřujeme o tři čtvrtě metru, za ní navíc musí být ještě přes metr volného prostoru, například pro žlaby k odvodu povrchové vody,“ vysvětluje důvody lámání skály náš průvodce. Takových míst vidíme po celé trase několik.

Rána za ranou

Betonový povrch se začíná otřásat. Blížíme se ke dvěma strojům zvaným gilotiny podle nechvalně známého vynálezu francouzské revoluce, jež buší

každých 30 centimetrů do vozovky. Sedmitunová deska se zubatou hranou se jen při pohybu nahoru trochu nakloní, dolů padá kolmo. Rázy jsou cítit nejen na bourané komunikaci, ale i mimo ni. „Proto se nepoužívají třeba na mostech nebo propustech pod dálnicí, všechno by popraskalo,“ vysvětluje Juna. Za stroji, které obsluha ovládá volantem za chůze, zůstávají drobné trhliny, sedmadvaceticentimetrová povrchová vrstva je ale popraskaná jako oplatky. Je nám jasné, že nakládka už nepředstavuje nic složitého.

Pokračujeme v cestě a za chvíli jsme kousek od uzavřené čerpací stanice. Nedaleko od místa, kudy za normálního provozu na benzinku vjíždějí auta, polyká fréza asi 20 cm vysoký a přes metr široký pás živičného povrchu odstavného pruhu. Tohle je vlastně jediné místo, kde se trochu práší. A to přesto, že v noci pršelo a stroj povrch před odtěžením ještě vlhčí.

Přejíždíme most přes řeku Blanici, na němž pracuje bourací kladivo a také hydraulické nůžky na železobeton, obojí na podvozcích pásových rypadel. Most je totiž armovaný. Okrajový nosník mostu se vyměňuje kvůli rozšiřování dálnice, na jeho místo přijde širší, aby byl prostor i na bezpečnostní svodidla.

Jsme zhruba v polovině bouraného úseku a vše se opakuje jako přes kopírák: nakládání vybouraného betonu, gilotina (tentokrát jen jedna) a fréza. Tahle fáze rekonstrukce bude u konce hodně rychle. „Gilotiny končí už v sobotu,“ vysvětluje Juna. Je nám tedy jasné, že v okamžiku, kdy čtete tyto řádky, už ji v činnosti neuvidíte. Alespoň na tomto úseku. Celý betonový povrch by měl být odstraněn do Velikonoc.

Střídavý provoz s otazníky

V době naší reportáže byl ve zúžených pruzích klidný provoz, obvyklý pro pozdně dopolední a polední hodiny. Ve špičce a zejména na počátku a konci víkendu je však třeba obrnit se trpělivostí, zdržení je nevyhnutelné. Řidiči si stěžují i do rozhlasu, ale zdá se, že značku Střídavý provoz už znají. Dalším značením je upozornění na odstavné zálivy. „Jsou připravené pro případ poruchy nebo havárie v běžném provozu, ale také jako vjezd na stavbu, když bude některý úsek izolován třeba sanací mostu,“ popisuje možnosti užití náš průvodce. Zatím jich nebylo ještě potřeba.

Policii také není vidět. Přesto stavebníci tvrdí, že občas zúženými pruhy v obou směrech projede jak octavia v typické žlutomodré policejní kamufláži, tak rychlý superb pro chytání silničních pirátů.

Postup prací

Jako první se odfrézovává krajnice s živičným povrchem. Následuje rozbíjení povrchu dálnice gilotinami (dvě pracoviště), kde pod rázy až sedm tun těžkých desek se zuby povrch praská. Rozbitou vozovku shrnují bagry lžícemi a nakládají na nákladní auta.

Co jak dlouho potrvá

• Do 17. dubna - odstraňování povrchu
• Do poloviny května – dokončení odvodnění, stabilizace podpovrchových vrstev a také rozšíření a přeložky mostů
• Od druhé poloviny května – pokládka souvislého betonového pásu
• Konec července – hotovo, příprava na obousměrný provoz ve směru na Brno

Nasazená technika

Osm pásových bagrů včetně bouracího kladiva a mechanických nůžek na železobeton, deset kolových bagrů a traktorbagrů, tři gilotiny a padesátka nákladních aut.