Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Mercedes-Benz Unimog a jeho 70 let v obrazech

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (0)

Universal-Motor-Gerät, neboli Unimog se začal rodit ještě před koncem druhé světové války, ale jeho první prototyp se dal do pohybu vlastní silou až v říjnu roku 1946.

Unimog byl od počátku vyvíjen jako univerzální motorové vozidlo, které mělo najít své využití především v zemědělství, ale nakonec se stal zdatným pomocníkem i ve stavebnictví, komunálních službách, u železnice či na letištích a své uplatnění našel i u hasičů, záchranářů, v armádě a dokonce i v motoristickém sportu.

Otcem tohoto úspěšného užitkového vozidla byl Albert Friedrich, který byl řadu let vedoucím vývojem leteckých motorů u Daimler-Benz AG. Právě tento muž se po skončení druhé světové války pustil do vývoje univerzálního motorového vozidla pro zemědělce, na němž s ním mimo jiné spolupracoval Heinrich Rößler, dříve zaměstnaný v konstrukci osobních vozů a motorů Daimler-Benz AG.

Na výrobu výsledku svého vývoje uzavřel Albert Friedrich smlouvu se společností Erhard & Söhne z Gmündu. Již první prototyp se mohl pochlubit typickými znaky pozdějších sériových modelů včetně krátké přídě, pohonu všech kol a hnacích hřídelí pro pohon nářadí. První pohonnou jednotkou byl zážehový čtyřválec o objemu 1,7 litru a navázala na něj další tři vývojová vozidla, která byla v průběhu roku 1947 vyrobena v Gmündu.

Výrobní kapacita společnosti Erhard & Söhne byla pro sériovou produkci Unimogu bohužel nedostačující a proto byl hledán nový partner, jímž se stala firma Gebrüder Boehringer z Göppingenu. V její režii vznikly, ještě dva další prototypy a sériová výroba zde byla spuštěna na podzim roku 1948.

Unimog U25 byl ve své produkční podobě vybaven vznětovým motorem Daimler-Benz OM 636 o výkonu pouhých 18 kW a šestistupňovou manuální převodovkou, umožňující jízdu rychlostí od 0,5 do 52 km/h.

V roce 1951 mělo univerzální motorové vozidlo na svém kontě zhruba 600 sériových exemplářů a jeho výrobu od společnosti Boehringer převzal Mercedes-Benz, který ji přestěhoval do svého podniku v Gaggenau.

První zásadní změna v konstrukci vozidla se odehrála v roce 1953, kdy se v nabídce vedle dosavadní otevřené kabiny s nouzovou plátěnou stříškou objevila i plnohodnotná uzavřená kabina, na jejíž výrobě se podílela Westfalia, kterou později proslavily obytné automobily.

V polovině padesátých let dochází k rozšíření nabídky a původní kompaktní stroj doplňuje model S, který již může být díky svému rozvoru náprav prodlouženému oproti výchozí verzi o téměř metr na 2700 mm a později až na 2900 mm za plnohodnotné nákladní vozidlo pro jízdu v náročném terénu.

Druhá polovina padesátých let a počátek let šedesátých přinesl výkonnější pohonné jednotky pro základní provedení a nástup střední řady s označením 406 a rozvorem náprav 2380 mm. Mercedes-Benz se pak v roce 1966 odhodlal k restrukturalizaci nabídky vozidel, která spojovalo označení Unimog a výsledkem bylo její další rozšíření, kdy měli zákazníci možnost výběru z většího množství rozvorů a výkonů pohonných jednotek.

Jedna z nejzásadnějších novinek v rámci modelové řady Unimog dorazila v roce 1974, kdy byla představena zcela nová kabina, která svými ostrými hranami plně odpovídala době svého vzniku a zároveň byla natolik nadčasová, že její základní tvary zůstaly zachovány i u poslední generace vozidel U 4023 a 5023 představené v roce 2013.

Ve druhé polovina osmdesátých let se odehrála další restrukturalizace nabídky a zákazníkům byla k dispozici provedení označená 407, 417, 427 a 437, která dostala modernizovanou kabinu svých předků a nabídla nové rozvory náprav, vyšší výkony motorů od 44 do 177 kW a celkové hmotnosti od 4,5 do 14 tun u největší třínápravové verze.

Na přelomu dvacátého a jednadvacátého století byly uvedeny modely U 300/U 400/U 500 s moderní kabinou s miniaturní kapotou a obrovským čelním oknem, pro zajištění co nejlepšího výhledu přímo před vozidlo. Tyto modely se pak staly základními a středními zástupci, zatímco vrcholem byla evoluce dosavadních verzích s označením U 4000 a U 5000.

K dalšímu rozšíření palety verzí došlo v roce 2007, kdy byl představen nejmenší Unimog U20 s bezkapotovou kabinou, rozvorem náprav 2700 mm a 4,2litrovým vznětovým čtyřválcem o výkonu 110 kW. Prostřednictvím převodovky s osmi rychlostmi pro jízdu vpřed a šesti pro jízdu vzad byla poháněna všechna čtyři kola.

Prozatím poslední výměna stráží u modelu Unimog se odehrála v roce 2013, kdy došlo i na prozatím poslední restrukturalizaci. Nástupci pro U20 a U 300/U 400/U 500 jsou od tohoto roku modely U 216 až U 530, zatímco velké U 4000 a U 5000 nahrazují U 4023 a U 5023.

Ondřej Pavlůsek
Diskuze (0)