Pit stop ve F1: Rok 1950 versus 2013 (video)

Mistrovství světa formule 1 FIA poprvé vypsala v roce 1950. Aby doložila jeho světovost, do kalendáře zapsala i slavných 500 mil Indianapolis, kterých se ovšem evropští jezdci až na výjimky neúčastnili. Jinak se zpočátku jezdilo pouze na starém kontinentu, americké klání bylo vyškrtnuto ovšem až po jedenácti sezónách. Monoposty F1 a proslulé „roadstery“ si v těch časech byly ještě technicky blízko, hlavně povoleným objemem 4,5 l pro atmosférické agregáty. Zastávky v boxech ovšem trvaly na dnešní poměry neskutečně dlouho.

Ukazuje to pit stop Billa Hollanda, který jel právě ročník 1950 na voze Deidt s klasickým čtyřválcovým motorem Offenhauser. Při zastávce na něm mohli pracovat dle pravidel pouze čtyři mechanici. Tankování, výměna obutí a čištění výhledu pilota trvalo minutu a sedm sekund, což znamenalo prakticky jedno celé kolo.

Holland, jedna ze zámořských megahvězd, tenkrát mimochodem dojel druhý a získal šest bodů do tabulky mistrovství světa. Svých jediných ze dvou startů. To jej zcela určitě netrápilo, prioritou pro něj byl americký šampionát AAA. Indy 500 skončila navíc už po 138 kolech z původně plánovaných 200 kvůli dešti a Bill ztratil na vítězného Johnnieho Parsonse celý okruh. Jinak jel slavné klání pětkrát, třikrát skončil na stříbrné příčce a ročník 1949 dokonce vyhrál (1947 coby nováček málem též, o triumf přišel vlastní chybou). Navíc měl to štěstí, že se nezabil jako mnoho jiných...

Kam se dostala technika v současnosti, ukazuje pro porovnání zastávka v depu u Ferrari z GP Austrálie 2013. Fernandu Alonsovi sice jen mechanici měnili gumy, tankování během závodu je zakázáno, ale i tak u nich i s příjezdem a odjezdem pobyl zhruba pět sekund. Samotná výměna pneumatik zabrala zhruba tři, oficiální časomíra bohužel chybí...