Troufalé lži prodejců aut z Česka i ze světa: Historky, které bohužel nejsou vtip
Prodejci aut mají své triky a historky, kterým byste nevěřili, dokud je nezažijete. Skutečné příběhy z diskusí o nákupu nových i ojetých aut odhalují, jak snadno se z návštěvy autosalonu stane absurdní divadlo.
Koupě auta by měla být radost. Jenže v praxi je to často spíš psychologický duel. Přijdete s jasnou představou, rozumem v kapse a kalkulačku připravenou. Ale pak se pomalu přiblíží on – prodejce. Svítící úsměv a sebejistota člověka, který by dokázal prodat i sníh na Sibiři. A v tu chvíli místo informací často přicházejí historky.
A nejde jen o autobazary. Šikovní vypravěči se najdou i u dealerů nových vozů. Živě si pamatuji, když si můj známý kupoval nový prémiový sedan německé značky. Radil jsem mu: „Nepotřebuješ čtyřkolku ani sportovní paket.“ Přikývl.
Jenže pak narazil na šikovnou prodejkyni, která se zamračila a řekla: „Bez čtyřkolky a sportovního paketu? Vždyť tak to nikdo nechce! Budete za někoho, kdo na to nemá.“ A i můj známý nakonec vyšel z dealerství s konfigurací, která obsahovala sportovní paket i pohon všech kol.
Další historku mám z autobazaru, kde jsem málem koupil staré Volvo V70 s vadným a neopravitelným automatem. Při zkušební jízdě přitom prodejce s úsměvem poznamenal: „Jo, tím automatem každého zaujmete!“ V tom měl pravdu – rány při řazení mě zaujaly natolik, že jsem nakonec odešel pěšky.
„Auto se právě prodalo, ale možná něco vymyslíme“
Na jednom vlákně na Redditu popsal kupující zážitek, který zní povědomě i českým uším: „Měl jsem domluvenou schůzku kvůli ojetému autu. Půl hodiny předtím mi volali z autosalonu, že se vůz právě prodal. Nabídli náhradu, tu jsem odmítl. O půl hodiny později telefon znovu – prý se obchod nakonec zrušil a auto je zase volné. Navíc nabídli mi slevu tři tisíce a nové pneumatiky k tomu.“
Mnoho z vás mí jistě podobnou zkušenost. Kolikrát už jste slyšeli větu „máme na to ještě jednoho zájemce“ nebo „musíte se rozhodnout dnes“? Tenhle trik funguje napříč kontinenty – hraje na obavu, že vám něco uteče. A jakmile se přidá lehký tón naléhavosti a laskavý úsměv, většina lidí kývne. Protože kdo by chtěl být ten, komu ujelo poslední dobré auto...
„Rozmyslet se? Na co?“
Britské fórum PistonHeads je plné podobných historek. Jeden z přispěvatelů popsal setkání, které by mohlo být scénou z grotesky. „Řekl jsem, že si to ještě promyslím. Prodejce se zamračil a odpověděl: ‘A co je k rozmýšlení? Buď chcete jezdit, nebo ne.’“
Jiný mu přitakal: „Čím větší tlak, tím větší průšvih pod kapotou.“ V těch několika větách je shrnutá celá psychologie prodeje. Když vás někdo tlačí, není to proto, že by mu záleželo na vás, ale na provizi. V tu chvíli už nejste zákazník, ale cíl. A kdo si to neuvědomí, často podepisuje dřív, než si vůbec všimne, co kupuje.
Nedejte se. Prodejce je v jasné výhodě, daný trik zkoušel už mnohokrát, na rozdíl od vás je proto v komfortní zóně. Pokud ale vidí, že nejste jen ovce k tahání za nos, obvykle rychle ustoupí nebo otočí.
„To klepání? To je zvuk výkonu“
Tahle věta se objevuje na každém fóru. Pokaždé zní trochu jinak, ale znamená totéž – maskovaný problém. Na jednom mezinárodním fóru psal člověk, který zkoušel ojeté SUV: „Motor se klepal, zvuk jako prázdný hrnek narážející o stůl. Prodejce se usmál a řekl: To je u těchto motorů normální, to je síla, kterou slyšíte.“
V Česku často zaznívá u hlučnějšího dieselu klasická věta: „To dělá každý diesel.“ Prodejci tak chtějí ze slyšitelného problému udělat běžnou vlastnost. Jenže moderní vznětové motory mají být tiché – pokud slyšíte hrubé klepání či hlasité cvakání, je to většinou signál, že něco není v pořádku.
Hluk u moderního dieselu často přichází až v momentě, kdy jsou opotřebené vstřikovače, uvolněné hydroštely, vadný napínák řetězu nebo poškozené silentbloky. Na první poslech drobnosti, které se ale snadno promění v tučný účet za opravu.
„Po důchodci, jen do kostela“
Tohle je evergreen. A taky největší lež světových bazarů. Na britském fóru HonestJohn si jeden muž stěžoval: „Auto po důchodci mělo spojku tvrdší než lavice v kostele a servisní knížku psanou propiskou. Kdybych to neviděl, neuvěřím.“
Fráze „po důchodci, jen do kostela“ zní uklidňující, ale v praxi bývá spíš varováním. Odborníci z Cebie dlouhodobě upozorňují, že inzeráty o „jediném majiteli“ nebo „autu po starším pánovi“ jsou jedny z nejčastějších polopravd – podle jejich dat má v Česku stočený tachometr zhruba třetina dovážených aut a počet majitelů bývá záměrně zkreslován.
A i když to je zrovna pravda, není to žádný med. Většina takových vozů roky stála – a to autu nesvědčí. Ztvrdlé těsnění, zarezlé brzdy, slabá baterie, unavený lak. Věta „po důchodci“ tak často neznamená klidnou minulost, ale dlouhé zimy v garáži a dlouhou dobu bez servisu.
„Záruku? Tu nepotřebujete, to se nekazí“
Klasika, která se opakuje v každé zemi. Jeden z uživatelů diskusního fóra Reddit popsal, jak mu dealer tvrdil, že převodovka je prakticky nezničitelná. Tři měsíce po koupi mu v servisu měnili celou jednotku. Jiný přidal: „Prodali mi auto s certifikátem o záruce. Pak se ukázalo, že neplatí, protože vůz měl nevyřízenou svolávací akci.“
Tyto příběhy jsou tak časté, že není jednoduché udržet si ostražitost. Všichni chceme věřit, že když to zní oficiálně, je to pravda. Jenže certifikát není neprůstřelný štít. A bezúdržbová převodovka většinou znamená, že ji nikdo neudržuje, dokud se nerozsype.
„Kupte dodávku, dostanete televizi“
A nakonec historka, která by se dala nazvat legendou mezi prodejci. Na americkém fóru DealerRefresh jeden bývalý pracovník popsal kolegu, který zákazníkům slíbil televizi zdarma při koupi dodávky. „Rozdal jich sedmnáct. A pak dal výpověď.“
Zní to absurdně, ale jen potvrzuje, že svět prodejců aut má svoje pravidla – a občas i vlastní humor. U nás místo televizí přicházejí „zimní gumy zdarma“ nebo „navigace v ceně“, které se nakonec ukážou být letní nebo zastaralé. Ale princip zůstává stejný: když nabídka zní moc dobře, bývá v ní háček.
Jeden z diskutujících to shrnul dokonale: „Kupování auta je jako první rande. Všichni se snaží vypadat dokonale. Ale pravdu poznáte, až když to začne vrzat.“
Zažili jste něco podobného?
A co vy? Setkali jste se s podobnými prodejními historkami? S typickými prohlášeními o tom, že hluk motoru je normální, že auto je poslední kus nebo že se daný model už nevyrábí?
Možná jste také stáli v autosalonu, kde se z obyčejné koupě auta stalo malé divadlo a hlavní roli měl někdo, kdo dokázal s vážnou tváří říkat cokoliv, jen aby uzavřel obchod. Podělte se o své zkušenosti. Právě tyto příběhy pomáhají ostatním, aby se nenechali nachytat.
Zdroje: Reddit, DealerRefresh Forum, HonestJohn.co.uk, PistonHeads Forum, Cebia.cz
