Proč je lepší tankovat naftu až v prosinci? A kdy se používá arktická nafta?
Tankování paliva je taková automatizovaná činnost, že nad ním mnozí řidiči ani příliš nepřemýšlejí, maximálně si dají pozor, aby do auta se zážehovým motorem nenatankovali naftu a naopak. V zimním období se ale vyplatí nad tankováním více přemýšlet, a to zvlášť v případě, že s vozem nejezdíte tak často.
Zimní měsíce jsou ve znamení nízkých teplot, na které musejí reagovat i čerpací stanice. Během zimy mají totiž povinnost nabízet tzv. zimní palivo, které je připraveno na tuhý mráz. A právě na něj se řidičům, především těm s malým nájezdem, vyplatí si počkat.
Čerpací stanice mají přesně stanoveno, kdy toto zimní palivo musejí nabízet, a tak šoféři dobře vědí, kdy už mají jistotu, že ho skutečně natankují. Zimní nafta se v rafinériích produkuje od 15. listopadu, stanice ale mají ještě dvoutýdenní lhůtu na obměnění svých zásob. To znamená, že od 1. prosince už zimní naftu povinně musí mít i menší čerpačky, které nemají tak velkou průtoč. U benzinu je situace trochu jiná, zimní benzin je na čerpacích stanicích povinně už od 15. listopadu.
Předcházející a následující období je přitom spojeno s takzvanými přechodnými typy, tedy mezitypem mezi zimním a letním palivem. U benzinu přechodné období trvá celý říjen (a na jaře celý duben), zatímco u nafty od 1. října do 15. listopadu, respektive od 1. března do 14. dubna.
Důvod nasazení zimní verze se přitom u nafty a benzinu liší. Běžný „letní“ benzin se v zimě odpařuje tak málo, že nepřejde do plynného skupenství, a tak jej svíčka nedokáže zapálit. Proto má zimní benzin na základě normy ČSB EN 590 vyšší tlak par, aby k tomu nedocházelo. Jenže v letním období by se takové palivo zase rychle odpařovalo. U aut s karburátory by pak mohlo dojít k jejich zavzdušnění.
To u nafty jde zase o parafín, jehož krystalky by se v mrazech mohly vysrážet a ucpat tím palivový filtr. Ten sice u některých aut bývá vyhřívaný, v české kotlině to ale není právě běžná výbava. Na základě normy ČSN EN 590 tak má nafta odlišnou teplotu filtrovatelnosti (CFPP), která u té zimní činí -20°C. Na trhu pak sice jsou i různá aditiva pro modifikaci krystalické struktury parafínů, ta však neudělají z letní nafty zimní. Pouze zmenší krystaly parafínů, výsledkem čehož je pomalejší ucpávání filtrů.
V souvislosti se zimní naftou je třeba připomenout ještě tzv. arktickou naftu. Ta má dle normy ČSN EN 590 teplotu filtrovatelnosti (CFPP) méně než -32°C, přičemž v zimním období ji často automaticky najdete v horských oblastech. Přizpůsobena je ještě chladnějším podmínkám, aby daná nafta mohla být využívána i třeba v rolbách nebo vozidlech horské služby. Taková nafta se občas objeví i ve městech. Řidičům tak doporučujeme sledovat předpověď počasí, pokud trvají dlouhodobé mrazy, nabídnou často arktickou naftu i čerpačky v nížinách. Běžné to ale není, protože drahá arktická nafta se prodejcům nevyplatí, tedy v místech, kde nehrozí takové mrazíky.
Jestliže tedy se svým autem neujedete tolik, vyplatí se s načerpáním počkat až do data, kdy je zimní palivo na čerpacích stanicích povinné, tedy do 15. listopadu u benzinu, respektive do 1. prosince u nafty. Předejít potížím můžete také tím, že v listopadu natankujete jen podle potřeby a nikoliv plnou nádrž. Účinným řešením je také tankování u větších stanic s vyšší průtočností, u kterých je vyšší šance, že budou mít zimní palivo dříve než ty malé.