Prodloužený Lincoln Continental Steva McQueena není tak drahý, jak byste řekli

Když se řekne americká limuzína ze 60. let minulého věku, i většinu Evropanů jako první napadne řádně natažený Lincoln Continental v typické černé barvě. Jedním z nejznámějších úpravců těchto vozů byla karosárna Lehmann-Peterson z Chicaga. Svou práci dělala tak dobře a kvalitně, že Ford na modifikovaná auta poskytl svou tovární záruku, což rozhodně není běžná praxe. Když si necháte jakkoli upravit svůj vůz jinde než u prodejce, garanci v drtivé většině ztratíte... A v tomto případě šlo samozřejmě o nezávislou firmu, která s modrým oválem neměla nic společného!

Partnerství stvrzovala smlouva ze 24. února 1964, ona záruka byla standardní dvouletá, omezená 24 tisíci mílemi (38.624 km). Z dnešního pohledu směšně málo, ale kdo tehdy najel více? Continental Executive Limousine se představil veřejnosti o dva měsíce později na autosalonu v New Yorku.

Pro boháče a celebrity

„Conti“ se standardním rozvorem existovaly i coby kabriolety a landaulety s pevnou střechou nad předními sedadly. U prodloužených verzí se tato dnes unikátní karoserie nepoužívala, nebyla by dostatečně tuhá. Lehmann-Peterson Incorporated je skoro ani nestíhala stavět, jaká po nich byla poptávka. Měli o ně zájem státníci, politici, ale i rockové hvězdy a jiné celebrity, prostě všichni, kteří si je mohli dovolit. V letech 1964-1970 jich ručně vzniklo 567.

Jeden používal prezident Lyndon B. Johnosn, v jiných se vozili senátor Robert Kennedy, guvernér Nelson Rockefeller, republikánský politik a bývalý herec Ronald Reagan, zakladatel Playboye Hugh Hefner, řecký rejdař Aristoteles Onassis, ze zábavního průmyslu je pak vlastnili Elvis Presley, ale i kapely Rolling Stones a The Supremes s Dianou Ross, komici Jackie Gleason, Victor Borge a Jerry Lewis, herci Sophia Loren, Robert Vaughn a Spencer Tracy. V showbusinessu si vůbec vydobyly dlouhé lincolny obrovskou popularitu. Ani sovětský ministr zahraničí Andrej Gromyko luxusem od „amerických imperialistů“ rozhodně nepohrdl, zakoupila jej samozřejmě vláda.

A byl tu ještě jeden známý muž. Herec, ale také motocyklový a automobilový závodník. Používal většinou ferrari a porsche, vozy německé značky řídil i ve svém asi nejslavnějším filmu, minimálně z pohledu automobilového fanouška. Ano, hádáte správně, Steve McQueen. Evidentně nemusel pořád sedět za volantem, někdy, při zvláštních příležitostech se nechával vozit řidičem, který k tomuhle autu prostě pasoval.

S barem a klimatizací

Pod vpřed výklopnou kapotou trůní vidlicový osmiválec 7,05 l spojený s automatickou převodovkou. Zadní pár dveří se otevírá typicky v protisměru, ale mezi ten a přední je vsazena ona část, která vůz prodlužuje. Zvenčí najdeme nezbytná loga karosárny, polstrovanou vinylovou střechu a uvnitř pak nezbytnou skleněnou přepážku, která odděluje prostor pro cestující od řidičova „pracoviště“. Dozadu se vejde až pět lidí, tři na pohodlný „gauč“ a dva na samostatná sedadla umístěná proti. Nemohou chybět ani klimatizace a bar s mechanickým otevíráním tlačítkem a původními křišťálovými sklenicemi. Většina funkcí je však elektrických: zámky, okna i výsuvná anténa AM rádia. Vznešený lincoln má pochopitelně i klimatizaci, posilovač řízení byl nutností.

McQueenův černý krasavec z roku 1965 půjde do dražby. O legendárním vlastníkovi nemůže být pochyb, je opravdu autentický, navíc v původním a opravdu velmi zachovalém stavu. Byl velmi dobře udržovaný. Počitadlo je sice pouze pětimístné, ale více než 27.358 mil (44.028 km) skutečně auto nenajelo!

Nic levného

Pochází ze soukromé sbírky v Kalifornii, nabídnou jej Auctions America v sobotu 24. června v Santa Monice. Cena? 100-150 tisíc dolarů (2,4-3,6 milionu korun). To je hodně peněz, žádný jiný model luxusní divize Fordu ze 60. let dráže nevyjde. Ale nový majitel se může vozit skoro jako král.

Prodloužené lincolny dřívějšího data výroby, i když samozřejmě ne staré přes půl století, potkáte i u nás, Používají se nejen ke svatbám. Nicméně zámořské celebrity, pokud už nutně potřebují takového „jezevčíka“, dávají v současnosti přednost nataženým SUV, klasické dlouhé a nízké limuzíny jsou na okraji zájmu, pomalu vymírají a stávají se minulostí. Ve všech případech se ovšem jedná o zakázkové práce severoamerických karosáren.