TEST Srovnání: Škoda Octavia 1.2 TSI vs. 1.4 TSI vs. 1.6 TDI

Novou octavii jsme si zběžně proklepli před týdnem. Proto už víme, že se v ní příjemně bydlí, snadno se vede, je v ní víc místa, i když komfort sezení vzadu má svoje mouchy. A také že na českých silnicích nemusejí u všech verzí nejlépe fungovat velká kola.

Další hodina pravdy ale přichází teď. Stavíme vedle sebe tři motory, kterých se bude prodávat bezpečně nejvíc: 1.2 TSI, 1.4 TSI a 1.6 TDI. Zajímá nás, co všechno umějí, kolik za to chtějí a podle čeho mezi nimi vybírat. Vyrazíme na projížďku městem, svezeme se po dálnici a nakonec se ponoříme

do temných křivoklátských lesů, kde nás čekají klikaté a kopcovité silničky třetí třídy.

Splní očekávání?

Není tomu ještě ani rok, co jsme téměř shodnému testu podrobili tři benzinové octavie minulé generace. Výsledkem byl závěr, že výhody downsizingu často září jenom na papíře. Malé motory TSI starší řady si ve městě i na okreskách bez obalu vyžádaly o dva litry víc, než měly v notách. Pod sedm litrů to nešlo ani na dálnici, po které jsme tehdy v rámci zkoušky hospodárnosti jeli usedlých 110 km/h. Přitom bylo obecně známo, že právě nad touto rychlostí spotřeba rostla daleko strměji.

Nová technika slibuje přiblížení reality výkazům. Ačkoli mají motory spoustu parametrů identických se starší generací, ve skutečnosti se neshoduje ani šroubek. A nás zajímá, jestli se to opravdu podařilo.

Jako v novém domě

Hlavním cílem modernizace samozřejmě nebyla idealistická snaha přinést výhodu koncovému zákazníkovi. Bez zásadních změn v nabídce motorů

by nová auta nesplnila přísnější emisní normy. Sjednocení architektury motorů je stejně jako u karoserií a podvozků součástí tvrdé obchodní strategie, která má koncernu Volkswagen zajistit přežití a růst v houstnoucí konkurenci. Současně bylo třeba prořezat poněkud přebujelý genealogický strom motorové rodiny. Skoro každé z minulých TSI přišlo odjinud a vyžadovalo odlišné technologické postupy, některé diesely měly kořeny hluboko v devadesátých letech.

Přesto je nová rodina motorů důvodem k radosti i pro nás, řadové motoristy. V domě naprojektovaném na čistý papír se bude vždycky bydlet líp než v třikrát přestavovaném muzeu. Odpadnou mnohé kompromisy s využitím prostoru i riziko, že některá nosná zeď po první zimě řekne „ne“. Z historie

řady slavných značek víme, že nejspolehlivější způsob, jak zničit legendární motor, představuje postupná optimalizace. Druhým kouzlem unifi kace je, že i v nejlevnějším modelu se objeví dobré nápady z nejdražšího.

Nový dům tedy stojí. Co v něm všechno najdeme a jak bude fungovat v praxi?

MĚSTSKÁ SPOLEČNOST

Dětmi nezatopíš

Z holešovických garáží se posouváme po Praze v době, kdy už ranní špička odezněla. Provoz je poměrně plynulý a nikde se dlouho nečeká. Stop-start necháváme ve všech autech tentokrát zapnutý. Chceme sledovat, jak si povede při teplotách těsně nad nulou.

Po dvou zvolna a plynule ujetých kilometrech je cítit pokročilý termomanagement motorů TSI. V benzinových octaviích začíná být příjemně teplo a stop-start úřaduje hned na prvních světlech u Palmovky.

Dieselu to trvá déle. Přísunu tepla do kabiny musí pomáhat elektrické těleso a motor běží. Teprve v Karlíně se klapání dieselu na chvíli odmlčí. A není to nepříjemná změna. Při pomalém průjezdu městem znamená poněkud zvučnější projev motoru TDI jedinou slabinu. Bohužel ji podporuje pětistupňová převodovka, kvůli níž se nedá jet padesátkou na čtyřku. Podtočený motor duní a netáhne. Trojka je kousek nad 2000 ot./min obratná, ale už je slyšet.

Piano i forte

Sametově jemně působí při courání městem chod 1.2 TSI. Lehké bzučení bez vibrací, plynulé rozjezdy, v nichž je po turboefektu jen malá stopa, a k tomu dobrodiní šestikvaltu dodávaného se stop-startem. Nižší převody navazují tak krátce po sobě, že můžeme plynule projíždět křižovatky na trojku. Čtyřka je při 50 km/h akorát.

Silnější z benzinových motorů má převodování stejné, ale chování překvapivě drsnější. Musíme si připomenout, že jde o siláka s 250 N.m točivého momentu. Na takovou forsáž je potřeba větší turbodmychadlo, které se při rozjezdech od semaforu chvíli rozkoukává. Potom ale motor vyrazí jako hrom do police a pravá noha musí včas z plynu. Balancování na hranici záběru turba není tak příjemné a po chvíli sami sebe přistihneme při zbytečném podřazování. I zvuk vyvolaný velkým tlakem ve válcích zní docela jadrně. Minulá generace 1.4 TSI se pod plynem chovala tišeji. V autě totiž byla uložená opačně a výfuk dělal rámus dál od kabiny.

Benzin se zlepšil, nafta vede

Medvědí tah čtrnáctistovky přichází vhod po přejezdu Vltavy a stoupání strahovskými serpentinami. Znuděně si bručí svou, zatímco menší z benzinů už dává najevo svoje limity a dožaduje se otáček. TDI neodbytně zesiluje svoje „kadle, kadle, kadle“, jako by chtělo vrátit prezidentské volby, ale podřazovat nemusí.

Po dvaceti kilometrech ukazuje palubní počítač spotřebu 6,4 litru nafty. S tím můžeme být spokojeni, žádný diesel nižší střední třídy by v těchto podmínkách nejel úsporněji. Vlastně ano – Audi A3, které má na rozdíl od octavie šestistupňovou převodovku. Ale to už je jiná písnička.

Zajímavější je půllitrový rozdíl mezi oběma benzinovými motory, který přibližně odpovídá rozdílu jejich tabulkových hodnot. Vidíme za tím mohutně nakrmené rozjezdy i častější podřazování na dvojku u 1.4 TSI, které sice není technicky nutné, ale uživatelsky snazší. Každopádně proti hodnotám 9,7 a 10,0 l/100 km, které jsme naměřili loni v květnu, to je rozdíl daleko přesahující vliv vypnuté klimatizace. Vypínání motoru na křižovatkách hrálo naopak roli skoro zanedbatelnou, jelikož průjezd městem byl plynulý. Zásadní zlepšení se skutečně odehrálo přímo v motoru a stojí za potlesk.

skoda octavia testy svetmotoru

VŮNĚ DÁLEK A TICHO

Směr západ

Plzeňská dálnice mezi Prahou a Zdicemi nemá taková převýšení jako D1 v okolí Želivky, pár pěkných stoupání ale musíme západním směrem překonat. Tentokrát se nedržíme s rychlostí při zdi. Nezkoušíme, jak úsporně se dá octavií jezdit, když je na to čas. Chceme naopak zjistit, co to stojí, když je času málo. Na tempomatu svítí tachometrových 135 km/h a octavie tiše kloužou krajinou.

Ano, tiše. I diesel se při ustálené rychlosti uklidnil. Mohl by určitě točit míň než 2500 ot./min, ale jako společník na delší cesty funguje dobře. Sametovost obou motorů TSI je ale někde jinde. Oba točí na šestku 2800 ot./min a slyšet nejsou skoro vůbec. Čtrnáctistovka dává najevo chuť jet rychleji, a když nás zbrzdí kamion, dostane se do tempa výrazně dřív.

Proměnné překvapení ventilů

Přitom je to právě čtrnáctistovka, která ve Zdicích ukáže o dvě desetiny litru nižší spotřebu. Je to při shodných otáčkách možné? Ale ano. Verze 103 kW je totiž vybavena proměnným časováním ventilů i na výfukové straně. Proto dokáže vnitřní aerodynamiku lépe přizpůsobit různým jízdním režimům a i při ustálené stotřicítce pracuje s menšími ztrátami. To ovšem nic nemění na tom, že si oba motory zachovávají obdivuhodnou střídmost. Proti testu minulé generace spotřeba citelně poklesla, a to navzdory rychlosti o 20 km/h vyšší. Zdá se, že benzin tentokrát opravdu míří jenom do válců.

Jenže marná sláva, diesel je i bezproměnného časování nejúspornější. A o hodně. Skvělý výsledek, který by s šestým převodem a nižšími otáčkami mohl být ještě skvělejší.

skoda octavia testy svetmotoru

OKRESNÍ SILNICE: 32 KM

Zač je toho kopec

Ze Zdic vede naše cesta přes Nižbor na Lány. Stoupání přibývají na strmosti a my se snažíme udržet cestovní osmdesátku. Tady už dvanáctistovka začíná hlasitě funět. Pod 2500 otáček to není ono a pod 2000 už to vůbec nejde. Což o to, šestikvalt má vždycky po ruce správnou odpověď. Bez něj by to ale zdaleka tak příjemné nebylo. Proto znovu stojí za připomínku, že od července bude jednotka 1.2 TSI/77 kW k dispozici také bez stop-startu a s pěti převody. Členitý terén kolem Křivoklátu nás utvrzuje v tom, že úspora pouhých dvou tisíc korun v takovém případě nedává smysl.

Diesel si s pěti rychlostmi vystačí důstojně, přece jen má točivý moment o třetinu vyšší. Trochu si přitom zahudruje, ale to je tak všechno. Jak se

dalo čekat, motor 1.4 TSI vyjíždí kopce s dravou chutí a stačí mu k tomu otáčky kolem 1700 ot./min.

Měření o koze a o voze

Tomu odpovídá i spotřeba ve finále. Čtrnáctistovka se s rozdílem 0,6 litru dostala nejblíže tabulkové hodnotě mimoměstské spotřeby. Má tak velkou výkonovou rezervu, že ji členitý profi l tratě nevyvedl z míry. Diesel se samozřejmě udávaným 3,3 l/100 km ani nepřiblížil, to by bylo perpetuum mobile. Udržení pod pěti litry je ale slušný výsledek.

Nejmenší motor vystoupal nejvýš. Nic jiného ani dělat nemohl. Se stejně těžkou karoserií má nejvíc práce, a přitom mu proti 1.4 TSI dali jen poloviční volnost v nastavení ventilů. Je ale potřeba zdůraznit, že náš testovací úsek nemá s mimoměstskou spotřebou podle oficiální metodiky nic společného. Tam se jezdí daleko šetrněji a především po rovině.

skoda octavia testy svetmotoru

ZÁVĚR: UNIVERZÁLNÍ VOLBU NEHLEDEJTE

Nafta musí vydělávat

Že bude diesel nejúspornější, tušil každý dopředu. A přestože se benzinové turbomotory značně zlepšily, v nákladech na palivo mu na paty nešlapou. Pohled do ceníku ale ukazuje, že TDI není pro každého. Proti 1.2 TSI/77 kW je dražší o šedesát tisíc. Příplatek v podobné výši žádají za diesel všechny verze. Škoda sama celkem jasně rozhodla, co chce komu prodávat. Obchodník, který najezdí ročně desítky tisíc kilometrů,

nemá co řešit. Nakonec podobný příplatek za diesel se vyžaduje skoro u všech modelů nižší střední třídy. Některé ovšem nabídnou šestistupňovou převodovku, která octavii jednoznačně chybí. Obrovský odskok verze s dvouspojkovou skříní DSG, dostupnou až v provedení Ambition, dělá z jednotky 1.6 TDI s manuálem rukojmího firemních rozpočtů.

Rozdíl větší než dvě deci

Ani benzinová octavia není levným zbožím. Proti minulé generaci i většině konkurentů však nabízí technicky solidnější hodnotu. Přeplňovaný motor

tentokrát splňuje to, co slíbil: spojení příznivé dynamiky s potenciálem úsporného provozu. Ve městě ani na dálnici neděsí nečekanými skoky ve spotřebě, přitom s přehledem zvládne cestu do Chorvatska. Dokonce i šestistupňová převodovka je za symbolický příplatek dostupná. Pro rodinné využití prohlašujeme 1.2 TSI/77 kW za ideální volbu.

Silná čtrnáctistovka představuje bohémštější alternativu. Nedoporučíme ji někomu, kdo jezdí hodně po městě. Silné karty vytahuje spíš na otevřených silnicích. Sympatické je, že ani za vyšší rychlost nevybírá přehnané příplatky. Pro zaplacení vyšší kupní ceny ale musí mít zákazník nějaký osobnější důvod.