Tatra chce bojovat s krizí prodejem dceřiných firem

Opatření na záchranu ztrátového podniku jsou součástí dvouleté restrukturalizace, kterou připravil nový krizový manažer Vladimír Bail, uvedla sobotní regionální příloha Mladé fronty Dnes.

Tatra se vlivem krize loni propadla do ztráty zhruba 572 milionů korun z předloňského rekordního zisku 859 milionů korun. Kvůli poklesu poptávky omezila výrobu nákladních vozů a v září oznámila hromadné propuštění zhruba 550 zaměstnanců mateřské firmy i jejích dceřiných společností. V září firma přijala jako výkonného ředitele Baila, který deníku představil plán na záchranu automobilky.

V současné době Tatra zjišťuje situaci ve svých devíti dceřiných firmách. "Nejdříve se musíme podívat a zhodnotit, do jaké míry jsou prodejné. Až pak je můžeme nabízet. Říkáme ano, pojďme směrem k prodeji dceřinek. Zatím na to ale nejsme připraveni," řekl deníku Bail. Tatra by mohla prodat například kovárnu Taforge, nářaďovnu Tawesco či slévárnu Tafonco. "Prodej dceřiné společnosti ale neznamená její zánik a odchod zaměstnanců," dodal Bail.

Během dvou let chce Tatra vyřešit také zastaralé provozy - například lakovnu, jejíž modernizace by si vyžádala desítky milionů korun, které podnik nemá. "Tyto technologie prožily za posledních deset let tak bouřlivý rozvoj, že kvalita je dnes zcela jinde. Stihnout tu špičku by stálo peníze, které nemáme," naznačil listu Bail.

Podle něho by automobilce pomohlo, kdyby část dílů přestala vyrábět a začala je nakupovat. Právě stoprocentní výroba dílů Tatru v době krize potápí, naznačil ředitel. Podle něho by se měla automobilka zaměřit na výstavbu speciálních vozidel a rozvoj podvozkových skupin. "Nápravy a odpružení, to je zlaté vejce Tatry," řekl.

Podle nového záchranného plánu by měla Tatra v následujících dvou letech vyrobit 3500 vozidel a zhruba 12.000 náprav ročně. "Tatra už nebude dělat 15.000 aut jako v roce 1985. Věřím, že to pochopili i ti největší optimisté," řekl.

Bail, který naposledy působil jako šéf ocelářské firmy Evraz Vítkovice Steel, se domnívá, že Tatra příchod hospodářské krize zaspala bez použití záchranných mechanismů. "V současné době tvoří Tatra dvě desetiny procenta světového obchodu s nákladními vozy. Jestliže zítra zmizí z obchodní mapy světa, nikdo si na ni nevzpomene. Kromě tatrováků. Ale kdybych nevěřil, že Tatra přežije, pak bych se tu čtyřiadvacet hodin denně netrápil," řekl listu.

Kopřivnickou firmu od roku 2006 kontrolují čtyři čeští a zahraniční investoři reprezentovaní bývalým členem dozorčí rady a současným předsedou představenstva společnosti Ronaldem Adamsem. Jejich společnost Black River nyní drží 51 procent akcií, téměř 41 procent má TATRA Holdings a drobní akcionáři vlastní dohromady přibližně osm procent akcií.