Test: DAF XF105 - Maxipřeprava

Návěsová souprava versus přívěsová s možností větší délky o 2,25 m je dlouhodobé dilema. Na jasnou a dlouho nasmlouvanou práci na delší vzdálenosti

se dobře hodí obě. Má to však jednu podmínku: aby třetí náprava tažného vozidla byla natáčecí, a tedy přívěsová souprava snadno ovladatelná jako návěsová. Další rozdíl spočívá v ceně, která je v současné době na prvním místě.

Výjezd z jažlovického areálu společnosti DAF na dálnici D1 nebyl ještě v době testu dokončený. Úzký a strmě zatočený nájezd na tuto tepnu se nám zpočátku jevil nad technické možnosti soupravy o délce 18,75 m. Instruktor nás však ujistil, že máme jet stejně jako s klasickým kamionem a nemusíme se více starat o to, nakolik se zadní kola přívěsu přiblíží vnitřní straně oblouku. Přesto jsme v ostré pravotočivé zatáčce kontrolovali vnitřní oblouk a nestačili se divit, jak jej všechny nápravy krásně a bezpečně vykroužily.

Pak už stačilo sešlápnout plynový pedál až na podlahu a nechat čtyřicetitunovou soupravu rozjet na plné cestovní tempo. Při plynulém řazení automatizované převodovky AS-Tronic jsme vzpomínali na zkušeností se starší verzí před třemi lety. Plynulejší a zejména rychlejší změna převodových stupňů jako by ani nenesla jméno AS-Tronic. Takový pokrok během tří let se nám zdál téměř nepochopitelný. Nutno dodat, že převodovka obdržela software optimalizovaný pro dálkovou dopravu, takže ručka otáčkoměru stoupala a padala přesně v rozmezí největšího točivého momentu.

Občas jsme do strategie řazení zasáhli manuální volbou a podřadili agregát už v úpatí prudkého stoupání. Opět nás překvapila a potěšila rychlost

změny na jedenáctku.

Během sjezdu z D1 směrem na Benešov jsme nechali pokračovat soupravu maximální rychlostí až těsně k odbočce a při volném prostoru za námi plně zatáhli páku motorové brzdy a retardéru. Zpomalení přes hnací nápravu bylo tak intenzivní, že jsme rychle opustili nejvyšší stupeň a přešli na jemnější snižování tempa.

Kabina Super Space byla vybavena naprosto komfortně včetně obou sedadel v konfi guraci Super Air se vzduchovým odpružením a nastavitelným tlumičem. Velurové čalounění sedaček a na bocích v kůži dopřeje dopravce málokterému řidiči, cítili jsme se jako v obýváku. Kůži jsme našli i na volantu, interiér s mnoha prvky z leštěného kovu a například lednička pod dolní postelí dotvářely dojem příjemného cestování za volantem.

Do kopce pomáhal asistent pro rozjezd, a když jsme z vozidla po dvou hodinách vystoupili, cítili jsme se téměř jako před jízdou. Jediným rozdílem bylo obohacení a spokojenost s plynulou i efektivní prací pohonného řetězce a potvrzení dojmu, že v Eindhovenu posunuli techniku o velký krok vpřed.