Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

DAF Turbotwin: Dvoumotorová nákladní bestie předjížděla na Dakaru osobáky, zastavila ji však tragédie

David Bureš
Diskuze (7)

Osmdesátá léta byla ve světě rallye šílená. A nemyslíme jen pověstnou Skupinu B, ale třeba také dakarské speciály. Připomeňte si jeden z nich, DAF Turbotwin.

Kategorie kamionů na Rallye Dakar je v českém prostředí dodnes spojena hlavně s legendárním Karlem Lopraisem, šestinásobným vítězem této vytrvalostní soutěže. Jinde ve světě ale mají své hrdiny, konkrétně v Nizozemí je to třeba Jan de Rooy, který v osmdesátých letech nasazoval v Dakaru dvoumotorové bestie s technikou nákladních vozů DAF. Pojďme si tyto speciály nazývané DAF Turbotwin připomenout.

Historie DAFu Turbotwin se začala datovat na Dakaru 1984. Tehdy tým Jana de Rooye nasadil speciál DAF 3300 FAV 4×4, poháněný dvěma motory o celkovém výkonu zhruba 589 kW (800 koní). Každý z nich poháněl jednu nápravu, přičemž vůz měl ještě jednu zajímavost – dvojici kabin. Ty náklaďák využil z ryze marketingových důvodů, aby přilákal pozornost, jinak se používala pouze jediná. Tato specialita vozidlu mimochodem vynesla přezdívku Twincab, říkalo se mu ale též dvouhlavé monstrum.

Přestavbu financovala sama automobilka DAF, de Rooy ale využil i vlastních zdrojů, zisků vlastní přepravní společnosti, využívající právě vozidla DAF. Z toho důvodu de Rooy vozy této holandské značky využíval už při svých předchozích účastech na Dakaru.

Dvoumotorová koncepce napoprvé úspěch nepřinesla, de Rooy musel z Dakaru 1984 odstoupit. To však neznamenalo, že by se jí DAF vzdal. Už o rok později se de Rooy do Afriky vrací s další dvoumotorovou bestií.

Dvouhlavé monstrum doplňuje býk

Twincab tentokrát pilotoval Leendert Roggeband, který dostal na starosti být rychlou asistencí pro de Rooye, který se posadil za volant speciálu s přezdívkou Býk (podle aerodynamického hrbu za kabinou). Tenhle DAF F3300 4x4 měl dohromady 640 kW (870 k), přičemž jeden motor měl 420 k a druhý ještě o třicet koní více.

Úspěch tentokrát už přišel, pilot přezdívaný medvěd na Rallye Paříž-Dakar 1985 obsadil mezi kamiony skvělou druhou příčku. A mohl být dokonce první, nebýt riskantní jízdy v poslední etapě, během níž de Rooy poničil o nízké větve budku svého speciálu. Vítězství v kategorii tak spadlo do klína posádce otce a syna Capitových s Mercedesem Unimog (ano, ten Jost Capito známý z Volkswagenu nebo McLarenu).

Přichází Turbotwin

Úspěch v ročníku, v němž mimochodem poprvé startovaly vozy Liaz, de Rooye nabudil, a tak se v roce 1986 vrací s novým speciálem, který poprvé nesl označení Turbotwin. DAF 3600 Turbotwin mění nejen vzhled, ale také závodní zbarvení, žlutou barvu vystřídala modro-bílá kombinace. Kombinovaný výkon se pak posunul k metě 1.000 koní!

Nová (tedy nevyzkoušená) technika nebyla znát, DAF bojoval o celkové vítězství, když se de Rooy pral s Georgesem Groinem a jeho Mercedesem 1936 AK. Avšak jen do patnácté etapy, kdy nizozemská posádka musela po havárii odstoupit. Výsledkem nehody totiž byla nejen zničená přední náprava, ale také zlomená de Rooyova ruka.

Zranění však „Strýčka Jana“ nezastavilo a v roce 1987 staví na start vylepšený speciál DAF FAV 3600 4x4 TurboTwin II. Má dva přeplňované řadové vznětové šestiválce, každý o objemu 11,6 litru, které dohromady poskytovaly výkon okolo 736 kW (1.000 k). Speciál s rozměry 7100 x 2500 x 2300 mm dokázaly na poušti rozpohybovat až na tehdy neskutečných 200 km/h.

I díky tomu se Jan de Rooy stal jasným šampionem v kategorii kamionů, v celkovém pořadí byl dokonce na výtečném jedenáctém místě! Druhý mezi náklaďáky tehdy skončil Karel Loprais s Tatrou 815, který na Holanďana ztratil 14 hodin, 25 minut a osm sekund! „Je to závodní speciál, který nemá se sériovým kamionem nic společného. Dva motory, tisíc koní a maximální rychlost 200 km/h. Je to sice kamion, ale jede jako osobák,“ glosoval de Rooyův náskok sám Monsieur Dakar.

Předjížděl i osobáky!

Vítězství a náskok na konkurenci de Rooye nezastavily a pro rok 1988 ve spolupráci s DAFem postavil dva nové speciály, X1 a X2, na bázi DAFu typu 95. Motory měly opět objem 11,6 litru, tentokrát však byly třikrát přeplňované, díky čemuž se celkový výkon provedení X1 posunul na 1.220 koní (898 kW)! Točivý moment pak činil dokonce 4.700 N.m. Slabší varianta X2 druhé posádky Theo van de Rijta dosahovala „jen“ 721 kW.

DAF TurboTwin 95 X1 díky tomu údajně jezdil více než 240 km/h, a to přestože vážil více než 11 tun. Důkazem schopností je dnes i legendární video, v němž se DAF TurboTwin 95 ve dvousetkilometrové rychlosti srdnatě drží Peugeotu 405 Turbo 16 Ariho Vatanena, aby ho následně předjel.

Tragická stopka

Bohužel však holandská dvoumotorová bestie na vítězství na Dakaru nakonec nedosáhla. Posádka Theo van de Rijta totiž při etapě z Djada těžce havarovala. Asi 20 km od startu se speciál na terénních vlnách dvakrát vznesl do vzduchu v rychlosti blížící se 180 km/h, potřetí dopadl na tvrdý povrch, absolvovala šest přemetů a nakonec se převrátil na bok. Navigátor Kees van Loevezijn vyletěl i se sedačkou čelním sklem ven takřka 40 metrů. Mohly za to tehdejší regule, kdy pásy byly připevněny k sedačce, která nápor nevydržela a utrhla se. Nehodu navigátor bohužel nepřežil. Zbytek posádky si pak za havárie odnesl těžká poranění. Van de Rijt měl zle pochroumané nohy, Christian Ross si z incidentu odnesl vážná vnitřní zranění.

Holandský tým tak v reakci na tragédii ze závodu okamžitě odstoupil, byť druhý kamion tehdy byl průběžně pátý. Ne mezi náklaďáky, ale v celkovém pořadí! De Rooy se přitom nechal slyšet, že se na Dakar už nikdy nevrátí, ani v čistě vlastní režii. Nakonec mu to vydrželo až do roku 2002, kdy se vrátil s DAFem FAV CF85 4x4, s nímž obsadil šestou příčkou.

Dnes na jeho úspěchy navazuje jeho syn Gerard de Rooy, avšak už se speciály Iveco, na něž tým de Rooy přesedlal po krátké epizodě s vozy Ginaf. Dakaru 2020 se však ani Gerard de Rooy jako závodník neúčastní, stopku mu udělily zdravotní trable.

A kdo nakonec pro DAF tragický Dakar 1988 vyhrál? Pamětníci si jistě vzpomenou, že to byl v úvodu zmíněný Karel Loprais, pro něhož to bylo první vítězství v tomto slavném závodě. A málem bylo i poslední – v reakci na nehodu byly kamiony pro rok 1989 z celkové klasifikace vyškrtnuty, sloužily jen jako rychlá asistence. Vrátit se mohly až o rok později, dvoumotorové DAFy už u toho ale být nemohly...

David Bureš
Diskuze (7)

Doporučujeme

Avatar - Barrichello
8. 1. 2020 11:51
Re: DeRooy byl borec
To je obecně známý fakt, že Vatanen po dojezdu etapy soptil, jak je možný že ho předjel nákladák a byl prej strašně naštvanej. Stačí si to dohledat.
8. 1. 2020 06:37
Re: DeRooy byl borec
Na to člověk nemusí být u toho, článků když se blížil start Dakaru o tomhle monstru bylo i tady tolik ;-) že minimálně v jednom to i bylo psáno, že se Vatanen v cíli té etapy,kde byl Turbotwinem předjet rozčiloval.Peugeot žil v tom, že jejich 405 t16 je neporazitelná a ejhle na rovině jí nařeže 11 tunové monstrum :D
8. 1. 2020 04:32
Re: DeRooy byl borec
Ty jsi byl u toho, když Vatanena DAF předjel?
7. 1. 2020 22:35
Re: DeRooy byl borec
Cca pět - šest let dozadu vytáhli Turbotwina na terénní okruh v rámci Preprologu (představení holandských jezdců před dakarem. Krátce ho řídil mladý deRooy a pak v rozhovoru říkal, že to má příšerné jízdní vlastnosti v porovnání se současnou technikou.
Je pravda, že tekrát to byl starý deRooy shopný uřídit, ale muselo se jet hodně stylem: Rovina - tak jedu co to dá, zatáčky nerovnosti - zpomalím a jedu jako normální naklaďák a znovu rovina - tak jedu co to dá......
Avatar - Barrichello
7. 1. 2020 22:08
Re: DeRooy byl borec
DeRooy s tím problémy neměl to uřídit, asi měl jednak štěstí a jednak byl lepší a zkušenější řidič.