VC Austrálie – Rossi po 50. vyhrál

VC Austrálie se jela za větrného a slunečného počasí a přinesla zajímavé bitvy ve všech třech třídách. Nejnapínavější však dnes byl boj Marca Melandriho a Fonsi Nieta (oba Aprilia) ve 250. který pro sebe rozhodl Melandri a vybojoval tak svůj první mistrovský titul. Ve třídě MotoGP se ze svého 50. triumfu v kariéře radoval Valentino Rossi (Honda RC211V) a ve 125 se z vítězství radoval Manuel Poggiali (Gilera).

Nejmenší třída mohla za určitých okolností poznat svého nového šampióna, ale zatím se tak nestalo a na vyvrcholení si budeme muset počkat až do poslední VC Valencie za 14. dní. Start do závodu nejlépe zvládl Arnaud Vincent (Aprilia) a zdálo se, že rázně vykročil za titulem, za něj se zařadil Poggiali, ale záhy jej vystřídal Dani Pedrosa (Honda). Čtvrtý jel Simone Sanna (Aprilia), který se pěkně rozjel a ve druhém kole se dokonce ujal vedení. Jelikož se však jelo ve větší skupině, již v následujícím kole se přes něj přesypali Poggiali, Lucio Cecchinello (Aprilia) a Pedrosa. Do popředí se také dral Alex de Angelis (Aprilia), ale zhruba po dvou třetinách závodu musel odstoupit. V 5. kole se na vedoucí pozici prosadil Cecchinello a vydržel na ní až do posledního kola, zatímco za ním to vřelo. Šestičlenná skupinka čítající Cecchinella, Pedrosu, Poggialiho, Vincenta Sannu a Pabla Nieta (Aprilia), se postupně odtrhla od zbytku pole a v posledních asi sedmi kolech s ní ztratil kontakt také Sanna. Na čele tedy jela pětice, ve které byl překvapivě nejméně aktivní Vincent, který již v Austrálii mohl získat titul. Naopak zbývající dva uchazeči o metu nejvyšší, Poggiali s Pedrosou, předváděli doje na ostří nože. V každém kole v závěru, si minimálně jednou vyměnili pozice, aby se mezi ně tři kola před cílem zamotal ještě Nieto, který se dokonce posunul na druhé místo. Zatímco Poggiali měl najednou jiného soupeře a rval se s Nietem o každý metr tratě, Pedrosa se propadl na poslední místo ve skupince.

Poslední kolo přineslo rozhodující bitvu, když Poggiali poměrně snadno předjel vedoucího Cecchinella a dojel si pro velmi cenné vítězství. Zkušený Cecchinello tak zase jednou odvodil celý závod, ale koncovku nezvládl a dojel si „pouze“ pro druhé místo. Své letošní druhé třetí místo si vybojoval Nieto a až čtvrtý dojel Vincent, který svedl tvrdou bitvu s Pedrosou. Pedrosovi nepomohlo ani nejrychlejší kolo závodu s posledním kole, aby se odlepil z páté příčky.

V celkovém hodnocení se sice na čele udržel Arnaud Vincent s 253 body, ale druhý Poggiali se k němu dotáhl na rozdíl pouhých 8 bodů a závěrečný závod ve Valencii bude nadmíru dramatický. Přesto v něm může s větším klidem jet Vincent, zatímco Poggiali musí bezpodmínečně vyhrát a to ještě Vincent musí dojet nejlépe třetí. Třetí Pedrosa je s 218 body již mimo teoretickou možnost na titul. Čtvrté místo si upevnil Cecchinello se 172 body, ale stále se musí mít na pozoru před Stevem Jenknerem (Aprilia) na pátém místě, který má 157 bodů.

Vynikající podívanou nám přinesl závod třídy 250. Do závodu nejlépe vyrazil Toni Elias následován Marcem Melandrim a Fonsi Nietem (všichni Aprilia), za nimiž jel Roberto Rolfo (Honda). Ještě v prvním kole se do vedení dostal Melandri a o kolo později se přes Eliase dostal také Nieto. Tato dvojice se začala pozvolna vzdalovat zbytku pole, které za jejich zády tvořili Elias, Rolfo a po několika kolech také Sebastian Porto (Yamaha). Tato trojice předváděla skvělý boj o třetí místo, ze kterého po polovině závodu postupně odpadl Elias, kterému to dnes zdaleka nejelo tak jako před týdnem v Sepangu. Nejzajímavější však byla situace na samotné špici, kde se rozhodovalo nejen o vítězi VC Austrálie, ale také o možné korunovaci Melandriho. Nieto si s Melandrim v celém průběhu závodu několikrát vyměnil pozice, ale bylo s podivem, kolikrát se tato změna udála při ohlížení jednoho či druhého. Jako by jeden o druhém nevěděl. Vrchol však přišel v samotném závěru závodu. Ve 20. kole (z 25) se dostal do vedení Nieto a začal se s Melandrim přetahovat o nejrychlejší kolo závodu, když on jej zajel ve 21. kole, zatímco Melandri o kolo později. Když už to vypadalo, že Nieto může vyhrát, ve 24. kole se opět ohlédl a Melandri jej zcela snadno předjel. Bitva tak začala nanovo, protože Nieto musel vyhrát, aby si zachoval teoretickou šanci na titul. Při nájezdu do posledního kola se Nieto opět probil na vedoucí pozici, aby o ni o dvě zatáčky později zase přišel. Opět se zdálo rozhodnuto, ale Španěl se zase vzchopil k útoku a tentokrát velice tvrdě na brzdy Melandriho předjel. Oba se při tom museli hodně snažit, aby zatáčku projeli alespoň širokým obloukem a nespadli. To se ale již blížil rozhodující okamžik celého závodu. Melandri prokázal nemenší bojovnost a v poslední pravé a nejpomalejší zatáčce okruhu, Nieta zcela nekompromisně vybrzdil a definitivně se ujal vedení, které si v následujících dvou táhlých levých již nenechal vzít i přes Španělovu nezměrnou snahu na cílové rovince. V cíli je dělilo pouhých 0,007 sekundy, které znamenaly titul pro Melandriho. Pro třetí místo si nakonec po tuhé bitvě s Rolfem dojel Porto a na Eliase zbyla pátá příčka.

Nesmíme se zapomenout zmínit o našich. Jarda Huleš (Yamaha) startoval z výborné sedmé příčky, ale start mu nevyšel podle představ a propadl se na 11. místo. Kolem této příčky se poté pohyboval po celý závod a svedl tuhý boj s Haruchikou Aokim (Honda), který nakonec prohrál o 0,02 sekundy a musel se spokojit s 12. místem. Huleš tak dokázal počtvrté v řadě ve 250 bodovat a definitivně potvrdit, že přestup do 250 bezpečně zvládl. Nutno podotknout, že před Hulešem byl na Yamaze pouze Porto, i když to balo také dáno tím, že Naoki Matsudo jel s obrovským sebezapřením po ošklivém pádu v sobotu ráno. Kuba Smrž si po startu polepšil, když první kolo končil jako 20. a po výpadcích několika jezdců nakonec dojel na 17. místě.

V celkovém pořadí má Melandri 273 bodů a stal se tak šampiónem 250. Druhá Nieto s 241 body již také nemůže o svou pozici přijít, protože třetí Rolfo má na kontě 199 bodů. Na čtvrtém místě je po dnešním pátém místě Elias se 172 body před pátým Portem, který má stejný počet bodů, ale o jedno druhé místo méně. Tady se ještě v poslední VC strhne boj, ale Elias si bezkonkurenčně vysloužil titul nováček roku ať již poslední závod dopadne jakkoli. Huleš je po dnešku zase o něco výše v celkovém pořadí, když se s 11 body posunul na 24 místo.

Závod třídy MotoGP byl nadšeně očekáván především po překvapujícím výsledku kvalifikace. Nakonec se žádný zázrak nekonal, protože čtyřtakty začaly diktovat tempo od samého začátku. Nejlépe odstartoval ze druhé řady Alex Barros před Valentinem Rossim a Tohru Ukawou (všichni Honda RC211V). Za nimi vyrazil Garry McCoy (YamahaYZR500) následován Daijiro Katem (Honda RC211V) a Jurgenem vd Goorberghem (Honda NSR500). Start se nevydařil jezdcům Protonu, kteří stáli na prvním a třetím místě startovního roštu a Nobu Aoki s Jeremy McWilliamsem začínali závod ve druhé desítce. McWilliams se ještě navíc ve čtvrtém kole udělal výlet do trávy a tak začínal prakticky z posledního místa.

Barros vyrazil ve velkém stylu a jeho tempo dokázal zachytit pouze Rossi. Trojice na dalších místech po několika kolech již poněkud zaostávala, nicméně výkon vd Goorbergha byl přímo fantastický, protože se dokázal v 11. kola probít na 4. místo před Kata. V 15. kole si udělal malou pauzu McCoy, který se zastavil do boxů přezout zadní kolo a do závodu se vrátil jako poslední, ale právě v okamžiku, kdy se blížili Barros s Rossim a tak se až do konce závodu držel v jejich závěsu se ztrátou jednoho kola. Vedoucí dvojice předváděla podobný koncert jako v japonském Motegi, kdy Barros diktoval tempo a Rossi se jej snažil předjet. Tentokrát to ovšem nemělo tak divoký průběh jako před týdnem v Sepangu i když rozdíl v technice jízdy obou jezdců byl stále velmi zřetelný. Ve 24. kole (z 27) se na cílové rovince dokázal prosadit Rossi a posunout se na vedoucí pozici, ale Barros se nehodlal vzdát. Zavěsil se Italovi za zadní kolo a ve 26. kole poprvé zaútočil, ale zatáčku projel poněkud zeširoka a tak se Rossi pohodlně vrátil do vedení. Rozhodující okamžik nastal v posledním kole, kdy Barros, ve snaze Rossiho předjet, najel naprosto nevhodnou stopu a šel pozdě na brzdy. Brzy si uvědomil, že tudy cesta nevede a vyjel na obslužnou komunikaci, kde mohl pohodlně zastavit bez rizika pádu. Na trať se díky velkému náskoku vrátil ještě na druhém místě, ale již bez šance Rossiho jakkoli ohrozit. Ten si tak dojel pro své letošní 11. vítězství a celkové 50. Barros si zase upevnil čtvrté místo celkově a podruhé ze třetch startů na čtyřtaktu dojel na stupních vítězů. Pro třetí místo si po velkém boji dojel Ukawa před čtvrtým Katem a pátým vd Goorberghem, který o své čtvrté místo přišel na cílové rovince, kde jej Kato předjel díky silnějšímu motoru svého čtyřtaktu. Až 6. dojel vítěz ze Sepangu Max Biaggi (Yamaha YZR-M1) a potvrdil tak trápení Yamahy v Austrálii. Po celý závod musel velice tvrdě bojovat se sedmým Aokim na Protonu. Z kvalitního osmého místa se v cíli radoval Olivier Jacque (Yamaha YZR-M1), který si tak na druhý pokus odbyl premiéru na čtyřtaktu, když na cílové rovince předjel překvapeného Kenny Robertse (Suzuki GSV-R). Na skvělé 10. místo se dokázal po výletu z trati probít McWilliams a Proton tak má opět oba své stroje v první desítce. Andrew Pitt (Kawasaki ZX-RR) dojel na domácí trati 17. když za ním dojel ještě jeho krajan McCoy, který měl kolo ztrátu.

Valentino Rossi opět zvětšil svůj odstup od zbytku světa a se 335 neochvějně kraluje výsledkové tabulce. Druhý Biaggi se 199 body bude mít ve Valencii co dělat, aby za sebou udržel Ukawu se 198. Čtvrtý Barros se 179 body má ještě teoretickou šanci se posunout na třetí příčku. Musel by ve Valencii dojet nejhůře druhý a Ukawa nebodovat. Carlos Checa (Yamaha YZR-M1) se po nejhorším víkendu tohoto roku definitivně zbavil šance na 4. místo, když má na kontě 141 bodů.