Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Volvo PCC II - další rodinný supersport

Michal Fokt
Vypadá to, že nejen Audi by mohlo mít v nabídce ostře nabité kombi. U Volva totiž uvažují o tom samém.

Švédská automobilka ukázala světu poprvé studii supersportovního vozu v modrostříbrném ladění vloni na podzimní výstavě v , a tehdy šlo o automobil, odvozený od sedanu S60. Na takovém projektu toho není zas až tolik pozoruhodného, vždyť čtyřdveřová karoserie je u sportovních automobilů poměrně běžná. O rok později ve Frankfurtu však mohli návštěvníci vidět další studii v modrostříbrném, tentokrát ale odvozenou od kombíku V70. To už je ovšem opravdu něco, protože jediný, kdo měl dosud odvahu o něčem podobném přemýšlet a také svou představu zhmotnil a dovedl do sériové produkce, byla firma Audi. Ta produkuje vůz RS4, který se svými dynamickými parametry danými dvojicí turbodmychadel může rovnat s BMW M3. Zanedlouho by tedy tento nadupaný kombík mohl dostat většího sourozence v podobě vozu odvozeného od frankfurtské studie Volvo PCC II (Performance Concept Car, neboli výkonný koncepční automobil).

Jde sice o studii odvozenou od automobilu vyšší střední třídy, který by se svými značnými rozměry mohl zdát nepříliš vhodným pro sportovní úpravy, jak se však můžete přesvědčit sami, výsledek je vskutku pozoruhodný. Modrý lak přídě volva ostře kontrastuje se stříbrnými mřížkami masky chladiče a mohutných otvorů v nárazníku, jimiž proudí vzduch k předním brzdám, chladiči a ventilační soustavě. Již tak dost nízký nárazník je ještě doplněn o stříbrný spoiler.

Profil vozu se oproti sériovému modelu zas tolik nezměnil, vynikne zde pouze nižší světlost podvozku a opět stříbrně lakované nástavce prahů (spolu se spodní částí dveří, což opticky zvyšuje mohutnost prahových nástavců). Nejvýraznější prvkem boku jsou ale litá devatenáctipalcová hořčíková kola od firmy BBS, která pocházejí přímo ze závodních tratí. Jsou totiž identické s těmi, které používaly okruhové speciály Volvo S40 v britském šampionátu cestovních vozů BTCC. Tyto vysoce kvalitní ráfky nesou pneumatiky o rozměru 245/30.

Záď Volva PCC II je osazena rozměrným "křídlem" nad zadním oknem, spoiler na nárazníku je opět vyveden ve stříbrné barvě. Jeho střední část je stejně jako u PCC na bázi modelu S60 vytvarována do obdélníku, který se "zakusuje" do nárazníku. Koncovka výfuku je do spoileru poměrně nenápadně zakomponována.

Volvo PCC II je vybaveno pohonem všech kol, který byl vyvinut ve spolupráci s renomovanou švédskou firmou Haldex. Elektronicky řízené AWD by se spolu se sportovně naladěným pérováním měl postarat o perfektní jízdní vlastnosti, ale pro jistotu jej konstruktéři doplnili o systém jízdní stability a kontroly trakce DSTC. Tím nejpodstatnějším je však elektronický systém FOUR-C, který byl vyvinut ve spolupráci s Öhlins Racing a Monroe, renomovanými výrobci v oblasti tlumičů a technologií kolem nich. Four-C hlídá každých 500 milisekund optimální pozici všech kol vůči vozovce, jejich přilnavost a úhel natočení. Na základě vyhodnocení získaných dat upravuje charakteristiku pérování zvlášť pro každé kolo. Tento systém je zkombinován s palubním počítačovým systémem, takže kupříkladu v okamžiku sešlápnutí brzdového pedálu dojde během pár milisekund nejen k aktivaci brzdové soustavy, ale i změně pérování tak, aby nedocházelo k ponořování přídě. Všechny tyto vymoženosti lze využívat v kombinaci se třemi předvolenými stupni komfortu odpružení. Mód Comfort asi bude podobný charakteristice řadových V70, Sport je standardním nastavením a měl by být kompromisem mezi dobrými jízdními vlastnostmi a dostatkem komfortu. Pro extrémní jízdu je k dispozici nastavení Advanced Sport, které by mělo zaručit špičkové jízdní vlastnosti.

Sportovní automobil však dělá především pohonná jednotka. Volvo PCC je osazeno zážehovým pětiválcem o objemu 2,5 l, který díky turbodmychadlu disponuje výkonem 221 kW, což je rovných 300 koní. Největší točivý moment motoru by se měl pohybovat nad hranicí 400 N. m a je na všechna čtyři kola přenášen prostřednictví šestistupňové převodovky s přímým řazením. Ta byla vyvinuta a vyrobena u automobilky Volvo, nejde tedy o komponent dodávaný zvenčí, což napovídá, že by se toto ústrojí mohlo již brzy objevit i v sériových vozech švédské značky.



Michal Fokt