Čtvrtá originální MTX Tatra V8 je na světě! Polský sběratel ji chce dokončit
Bájná čtvrtá „supertatra antiporsche“ skutečně existuje. Dlouho stála pod plachtou, nyní to vypadá, že bude konečně dostavěna tak, jak bylo před více než třiceti lety zamýšleno.
Málokterý automobilový fanoušek nezná trojici „supertater“ – supersportů MTX Tatra V8, které vznikly v plzeňském Metalexu na počátku 90. let minulého století. Sem tam prosáknou zvěsti ještě o údajném čtvrtém, nedokončeném prototypu, o kterém někdo říká, že určitě existuje, jiný zase, že to je jen fáma.
Nyní máme jasno – čtvrtá „supertatra“ opravdu existuje tak, jak se říkalo, tedy ve stavu nedokončeného skeletu. Podívala se na světlo světa díky polskému sběrateli Piotrovi Życzyńskému, který ji získal prostřednictvím českého spolku Tatra Heritage.
Jeho předseda a zakladatel Josef Kasperkevič spolu s místopředsedou Petrem Nečasem patří k několika málo tatrováckým nadšencům, kteří měli vzácnou možnost se svézt všemi třemi dokončenými prototypy supertater. „Nezbývalo nám tedy než doufat, že číslo čtyři stále žije a věřit, že se k němu jednou dostaneme. Zkazky o tom, že by mělo být v Evropě, jsme zaslechli,“ dodávají.
Jak se zdá, osud jejich přání vyslyšel. „Kvůli něčemu jsme si s Petrem v sobotu večer volali a řeč přišla také na poslední supertatru. Když jsem pak v neděli po obědě otevřel e-mail, čekala v něm na mě nabídka k její koupi. Té příležitosti si stále vážím a jsem za ni vděčný. Kdo ví, možná jsme o ‚čtyřce‘ měli zkrátka mluvit častěji,“ zamýšlí se s úsměvem Kasperkevič.
Velkou radost měl také Jiří Král, jeho dlouholetý přítel, designér, spoluautor vozu MTX Tatra V8, syn závodníka, konstruktéra a designéra Václava Krále, kterému Kasperkevič překvapivou novinku obratem volal.
„Když jsem před lety přijal Pepovo pozvání na jejich tematickou exkurzi věnovanou tátovi, mně a naší práci do Lán, nenapadlo by mě, že spolu s ním po dlouhých letech znovu uvidím postupně všechny supertatry včetně makety 1:1. Dlouhé cesty navíc s jeho výřečností utíkají rychleji, což se u ‚čtyřky‘ hodilo dvojnásob. Mohl by ale víc jíst – sice je v autě slyšet, ale ne vidět,“ dodává Král se svým typickým humorem.
Kasperkevič navazuje: „Na nabídku jsem odpověděl obratem, znovu se opřel o reference a dohodl se jako vůbec první na osobní prohlídce. Byly to pro mě nejdelší dva týdny posledních let. Čtvrtá supertatra!“ Na místo s ním vyrazil i Nečas a jako jejich čestný host pozvání přijal také Jiří Král. Německého majitele „čtyřky“ toto setkání velmi potěšilo.
Čeští návštěvníci byli neméně příjemně překvapeni zachovalostí prototypu, který u německého majitele pod plachtou strávil 15 let. „Získal jej v oné často zmiňované dražbě na portálu eBay, kde byl nabízen jako Desperado. Také zásluhou našeho společného přítele, který mě s nabídkou oslovil, již tehdy dobře věděl, oč se jedná. Věnoval se však jiným povinnostem a zájmům, a tak se k tomuto prostě nedostal,“ přibližuje Kasperkevič důvody, proč supertatra nejen tak dlouho stála, ale také co vedlo k myšlence jejího prodeje.
Kasperkevič z Německa odjížděl s výhradním zastoupením, v němž poslední původní exemplář nejdříve postupně nabídl trojici českých sběratelů. Následně symbolicky jako čtvrtého oslovil Piotra Życzyńského, svého tatrováckého známého, sběratele a obchodníka s klasickými vozy se sídlem nedaleko Varšavy. A ten vůz nakonec koupil.
Právě on na svém facebookovém profilu House of Classics zveřejnil sadu fotografií, které před časem ve spolupráci se spolkem Tatra Heritage zhotovil Ondřej Kroutil. Cílem takto detailní dokumentace je jediné – co nejdokonaleji zaznamenat pokračující historii čtvrté supertatry.
V době několikaměsíčního pobytu vozu v Česku, během nichž našel útočiště v garážích Heritage Motors, proběhlo mimo jiné také znalecké posouzení, že se opravdu jedná o bájný čtvrtý kus „emtéiksa“. „Všem dotčeným bylo sice jasné, že to nemůže být nic jiného, ale vždycky se objeví někdo, kdo ať již z neznalosti nebo úmyslu vznese pochybnosti. Proto bylo žádoucí autenticitu ještě před jakýmikoliv dalšími kroky osvědčit jednou provždy. Závěr posudku je naprosto jednoznačný,“ říká k na první pohled zbytečné investici do posouzení Kasperkevič.
Čtvrtý exemplář byl výrobcem odprodán v nedokončeném stavu – ocelový trubkový rám s rameny zadní nápravy opatřený laminátovou karoserií, úplným zasklením, palubní deskou a příslušenstvím v podobě palivové nádrže, zadních lamp, směrovek, ramene stěrače, pedálů a několika drobností. Formálně ani prakticky se tedy nejednalo o automobil, a proto také neobdržel VIN.
„Některé prameny jej dokonce zaměňují s takzvaným pátým exemplářem. Ten však jako poslední evoluce původního návrhu pod hlavičkou Design Král vznikl až mnohem později, má duralový rám a pohání jej motor Porsche. Viděl jsem jej osobně, a tak mohu s jistotou říci, že tato záměna nepřichází v úvahu,“ doplňuje Kasperkevič.
Původní tři dokončené prototypy supertater společnost Metalex, resp. MTX zhotovila jako výrobce automobilů a opatřila vlastním VIN. Novodobá desetikusová série již vzniká formální přestavbou vozu Tatra 613.
I Życzyński na dokončení čtvrtého kusu použije jako dárce „orgánů“ T613, konkrétně variantu 613-4 Mi s pětistupňovou manuální převodovkou a osmiválcem se vstřikováním paliva, který na Kasperkevičovo doporučení koupil krátce po čtvrté supertatře.
„S vědomím připravované novodobé produkce se jevilo jako pravděpodobné, že exempláře v této specifikaci, která nadto v daném případě odpovídá obdobím výroby, ve stavu vhodném k přestavbě budou brzy nedostatkové. Zdůraznil jsem proto, že s nákupem není dobré otálet,“ dodal zakladatel spolku Tatra Heritage.
Současný majitel bude dle vlastních slov vůz dokončovat. To není jen tak – takovýto kus historie si zaslouží, aby byla práce udělaná špičkově. Zbývá tedy jen to „poslední“: dostatečně hluboké kapsy, know how a ruce, které se projektu zhostí – a které Życzyński aktuálně hledá.
