Dotaz: Exploring

jak dlouho bylo Expo v servisu?

...a připravují tučné faktury! Bylo tam asi 30 hodin. Z čehož se na něm pracovalo údajně 6 hodin. Zamlčela jsem jednu důležitou věc (sem se styděla přiznat)- nezdála se mi izolace čelního skla, malinkej, odchlíplej kousek. Tak jsem řekla, ať se na to, když už je v servisu. Majorítní část účtu nebylo za ten vehement, ale za LEPENÍ vokna! Klepli do něj a vypadlo. Horní hrana střechy byla poškozená a zamaskovaná, okno drželo na dobrý slovo a tuny silikonu, který tam někdo naplácal. Bouraný ale nebylo...spíš se po tom bejvalýmu majiteli někdo prošel . Volala jsem mu, co to je, kroutil se jak had.

...že by nízká garáž :-)... nebo větev v cestě.

Drive, prohlašuju zcela při smyslech, že Tě zbožňuju! Ty Tvoje suchý, kusý, jakoby studenočumákovský poznámky, ty jsou wunderbar. Úplně Tě vidím, jak proti mě sedíš za nějakým naleštěným stolem někde v Husovce, já předstírám kompetentost a něco mektám a Ty máš místo rtů jenom takovou tenkou čárku, mimický svalstvo odložený v lednici, pozvedneš obočí a říkáš: "Můžete to laskavě konrektizovat, slečno?" (to be continued)

Díky Jagu. Ne zrovna každému vyhovuje můj styl komunikace. Zejména ženy ne. O důvodech jsem se již zmínil. Tvůj popis není moc přesný. Naleštěný stůl ano, obočí občas pozdvižené... tím ovšem přesnost končí. Adresa jiná, rty normální, mimické svaly neodkládám, jsem tak trochu jiný typ šéfa, alespoň si to o sobě myslím. :-)

Mě vyhovuje. Vždycky se mi z toho roztáhne pusa do takovýho blbečkovskýho úsměvu. Proto ta objemová protiváha na počet slov a popisy a emoce. Ten kontrast je pak ještě víc fajn.

...a ten zbytek, to nepřesný, to byla hyperbola. Přehánění v zájmu příběhu. A Husovka proto, protože jedna vzpomínka na společnost, která tam seděla a už nesedí :-))

... zcela při smyslech ? ... v 03:02:32 ? ... těžko uvěřitelné :-)

Pokud jsem při smyslech, tak při nich bývám dlouho do noci. A včera jsem je měla obzvlášť v pozoru, úchylné noční setkání, víska kdesi na kraji prahy, expo a jeho pani a jedno XJR a jeho pán, stáli proti sobě a mlčky čekali, co udělá ten druhej. A oba měli tři sta tepů za minutu a klepaly se jim ruce. A pak se expo vyhnulo polem, protože jeho paní věděla, že ať by kdokoliv udělal cokoliv, skončilo by to špatně. Pro oba.

Copak to asi je, taková DPZ? Kyborgova maturita, třeba. Duchové, co si nekontrolovaně zapínaj varnou konvici v kuchyni a vyvařují otci drahou vodu. Zaměstnanci, co v půl šestý odskáčou na autobus a nechají otevřenej dům. Rodinná terapie klientovi, jeho manželce i jeho milence, nejlépe ve dvě ráno. Večeře, na kterejch máš nutkání praštit toho, za koho platíš slavíky v Madeiře basaballovou pálkou po hlavě. Uhlídat hyperaktivní, rozcicmaný, sociopatický dítě dámy, která nad člověkm drží ruku, celou sobotu a neděli. Jít si sednout do Klementina a hrabat se ve sto let starejch novinách, aby se akademický moloch nažral a jaguara zůstala celá. A tisíc dalších věcí, který se valej na pracující dívku v krutém světě. A někam mezi to vměstnat práci, kterou jeden člověk zvládnout němůže - ale musí. Explorery v lese nerostou:-) Brou noc. A hezkej den, jak tak koukám.

definice DPZ je velmi působivá. Moje definice je trochu odlišná, ale podstata je stejná. Neříkám tomu DPZ, ale to na věci nic nemění. Jeden dotaz: Jagu je studentkou ? Jedno zamyšlení: pasáž "...který se valej na pracující dívku v krutém světě." Podobné rčení Jagu už párkrát použila. Evokuje to náznak stížnosti. Ty na mě ale působíš dojmem člověka, který na otázku "jak se Vám daří?" odpoví něco ve smyslu "díky, je to čím dál tím lepší!", tak proč ten náznak stížnosti ?

Ne, bože chraň, to ne. Moje blbost - použila jsem dvakrát stejnej obrat, čistě proto, že se mi líbí, že je takovej zoufaleckej, outsiderovskej, asi jsem to blbě odhadla, nebo to vyznělo jinak, než mělo. Já jsem šťastná povaha, z ničeho si moc nedělám, ze sebe už vůbec, neuvědomuju si, že bych si někdy na zlomek vteřiny stěžovala na svůj život (no, v pubertě teda asi jo), dokonce, když čtu výzkumy o kvalitě života, tak si vždycky říkám, že nikdo nemůže bejt šťastnější než já, že to není možný. Nejsem žádnej andílek, ale nemám v sobě stopový množství kverulantství, hořkosti, žluči nebo stížností. Vůbec. A ze záhadnejch důvodů mi záleží na tom, abys mi to věřil. /A nereagoval na to "no comment", na tohle ne, * :-))/

OK, věřím.

Ď.

"Ozdobou vysokých škol vždycky byli a budou uhlazení flákači s uhrančivýma očima", psali někdy někde. Kdyby se mi to nedostalo před mnoha lety do ruky, tak bych se asi i tak prostřílela k promoci...jedný. A protože se mi to dostalo do ruky, už jsem se klaněla berle třikrát. Ješitnost mi nedala, mám rozdělaný PhD...ale nevím, nevím. Občas mi přijde nedůstojný, když mě v mým věku pomalu buzerujou za to, že nemám nalinkovaný sešity. A jestli mi odejde studijní do důchodu a s ním i Jaguara´s fan club, mé dny budou sečteny. Stejně mi z tý akadameický zpráchnivělosti naskakuje vyrážka, jen co vlezu do školy (asi dvakrát do roka) :-)

"...klaněla berle třikrát." ... tzn. tři pokusy nebo tři promoce? Nyní 4.? ... pokud ano, tak je to obdivuhodné studijní úsilí! ... i když 2x do roka... no :-). Drive taktéž navštěvuje vysoké školy (tak 2-3 ročně).

Tři promoce :-) Třetí jsem si musela vyvřískat, že prej už jsem příbuzenstvo uspokojila a promoční obřad je drahý, vyzvednutí diplomu na rektorátě mi prej má stačit, říkali. Nestačilo! To tak, za tu dřinu si člověk přece zaslouží pohledět kamnnému Karlovi do očí! /I když diplom mi měl být přidělen spíš za obcházení nařízení, persuázi na stuidjním, manipulaci pedagogickým sborem a organizaci toho, jak bejt najednou na dvou zkouškách ve zcela jiných částech Prahy, u kantorů, který člověk nikdy neviděl, ergo je ani nepozná a ještě třeba v Brně na veletrhu :-)))/

:-) tři promoce... a ješitnost a proto 4. ??? ... používáš standartní formát vizitek ? :-)

Jo, částečně ješitnost, částečně recese, částečně podivnej nezvyk poposlední vejšce najednou nechodit do žádný školy, když v nich dřepím tak dlouho, kam až paměť sahá, částečně prostředek, jak si dodávat další dávky stresu (nějak to potřebuju), částečně civčení, aby mozek nekrněl. Standardní formát vizitek používám, ještě před měsícem jsem tam ale nikdy neměla ani jedinej titul...teď jsem si dala Mgr, protože lidi jsou dementní, Rakousko-Uhersko v žilách, hustší než krev, bez titulu jsi pro ně pitomá blondýna, kterou s despektem oslovujou slečno, s titulem paní inženýrka, k níž se aspoň formálně chovaj jinak.

Navštěvuješ ve smyslu mámíš z nich vědomosti /alternativně papír je stvrzující/, nebo že kážeš jiným?

Svým způsobem mě překvapuje, že mají zájem o moje kázání.

No, mě to nepřekvapuje :-) Že bych se nenápadně poptala, kterej tycoon/motorkář chodí učit na...na...VŠE? (vtip, nemámím to z Tebe, jednou Tě potkám tak jako tak).

chovám se nenápadně: před školu přijedu na biku (ty pro jistotu ještě střídám), v anonymitě davu proplížím se do přednáškové haly, zasednu cca do prostřední řady, tam cca 15 minut po začátku, kdy dav nedočkavých elévů již propadá beznaději a začíná čile smskovat (což ostatně dělá stále, nyní jen s větší intenzitou), povstanu a se slovy: "Tak já se toho ujmu... " sejdu dolů a představím se. Takové antre překvapí... a odblokuje obvyklou komunikační barieru. Má to pak větší drive... :-)

Že by?

on-line!

Zas ne!

Hmmmmm, roz-koš-ně ďábelské! And girls are turning inside out... and boys hate you, Drive, Drive, pak kdo je tu dramatickej umělec! the only one who could ever tech me it was son of a preacher man....no, it was driver man :-)

Díky.

No, jednu osobu, na jejíž slova taky vždycky dojde, už znám. Je to výjimečný outsider jménem Jaguara.

tak to už jsme tři.

I get who´s the third one. :-)

...my vife.

To nebylo třeba. Říkala jsem, že to vím. A na mý slova vždycky dojde :-)

slyší, ale stejně nerozumí :-).