Fotoreportáž: Motoristická slavnost Legendy 2014

Snahy udělat velkou akci, zaměřenou na auta, schopná vyvolat nějaké emoce, tu už byly několikrát, ale pokaždé to ztroskotalo. Jako by Česku nebylo přáno mít vlastní Goodwood Festival of Speed, proto jsem velmi rád, že teď mohu s klidným svědomím říci, že se to akci Legendy, která probíhala v sobotu a neděli v Bohnicích a jíž předcházela naše pozvánka na ní a rozhovor s legendou Johny Hauglandem, povedlo s jen malými výhradami.

Nemá smysl vás unavovat výčtem dorazivších aut, od toho je tu opravdu veliká fotogalerie, mnohem důležitější je v tomto případě duch akce, její atmosféra. Pocity byly zprvu smíšené, nicméně nakonec převládly ty pozitivní a to je pro každého českého automobilového fandu rozhodně skvělá zpráva.

Ale ještě než se vrhneme na místo, za zmínku stojí určitě ještě jeden, takový hodně „český“ aspekt.

Už na tiskovce před akcí si mi organizátoři posteskli, že se lidem zdá vstupné 350 korun za osobu drahé. Ne, že by to bylo úplně málo, ale kdo za něj skutečně dal plnou cenu? Málokdo vyrazil sám a rodinná vstupenka pro dva dospělé (a až tři děti) stála už pouze 550 Kč, což je myslím snesitelné. Byli jste někdy v poslední době třeba v zoo?

Ale pojďme proběhnout parkem, jenž je skutečně obrovský (oficiálně se hovoří o 64 hektarech, některé části ale byly nepřístupné) a má tak potenciál pojmout v budoucnu při dalších ročnících ještě více krásných aut a motorek. Dost zásadní roli pochopitelně hraje první dojem a ten se opravdu vydařil, na volném prostranství se v sekci Legendy shromáždila nemalá část největších lákadel akce – ne náhodou je najdete hned v první části fotogalerie a v této čestné části jste mohli vidět i expozici vozů, která vytvořil designér Václav Král, za to jednoznačně palec nahoru.

Pak ovšem nadšení poněkud opadlo, to když jsem se rázem ocitnul na showroomech Mercedesu, BMW, Subaru, Audi, VW atakdále, nacpaných vesměs úplně obyčejnými dopravními prostředky. Nevím, zda je to běžná praxe i v Goodwoodu, úlitba VIP vystavovatelům nebo prostředek, jak snížit náklady na pořádání akce, ale prostě si myslím, že návštěvník výstavy Legendy nemá zájem vidět Mercedes GL nebo BMW X1, zvláště když se jedná o značky, které dokáží i dnes nabídnout modely, tématicky se hodící v této akci, provoněné benzinem, poněkud více. To třeba takový prodejce Citroënu se na svém plácku vyloženě bál, trávník tam ušlapaný nebyl ani trochu. Nebo proč historická Volva, která by se dala spočítat na prstech jedné ruky, nesdílela prostor s těmi současnými, jako tomu bylo u jiných značek?

Parádní naopak byly expozice klubové, nechyběly klasické „ameriky“, sekce Fordů Mustang, příznivců Ferrari, Porsche, ale třeba i Lotusu a pochopitelně Tatry, porůznu byly v parku rozesety i zástupci dalších existujících, ale i (ne)dávno zaniklých značek, zanesených v mapě v sekcích Veteráni. Vlastní sekci měly i motocykly, na výstavní ploše se zajímavým způsobem doplňovaly klasické stroje s novými, ale většina z nich byla ukryta pod stanem, jenž poněkud komplikoval focení, bylo tedy třeba vstřebávat dojmy zejména očima.

Součástí Legend byla též dětská zóna, ale právě proto, že jsem na akci vyrazil s celou rodinou, jsem se jí velkým obloukem vyhnul, přece jen jsem chtěl stihnout projít celý areál, což se ale nakonec ani nepodařilo, protože jeho tvar asi vylučuje možnost nalezení nějakého systém, jako vše projít, aniž by bylo nutné nachodit desítky kilometrů a asi málokomu se podařilo nevynechat ani jedinou expozici. Stánek s dámskou kosmetikou nepočítám…

Bez čeho by Legendy neměly ani náhodou takový „flair“, jaký měly, byla v goodwoodském stylu postavená trať, na níž se v pravidelných intervalech proháněly závodní speciály, obsazené v řadě případů legendami (Blomqvist, Haugland, Enge…), veterány a sportovní vozy. Bylo tedy možné si vychutnat i jejich zvuk a rychlost, což je v některých případech opravdový zážitek. V místním kině mělo také probíhat promítání filmů a reportáží, ale po pěti hodinách chození a focení (a to se nám navíc podařilo i část parku nedopatřením minout), už energie na doprovodný program nezbývala. Tak třeba příští rok.

Jestli se povede trošku lépe vyřešit navigaci v areálu, „vyštípat“ nepatřičné vozy, přilákat další legendy a kluby a objednat stejně ideální počasí, jako letos, mohly by se možná Legendy stát vyhlášenou akcí dokonce i v celoevropském měřítku. …a kdoví, možná se propříště povede i dát některým, vesměs silně zanedbaným, objektům v areálu novou fasádu a okna… Držím palce a opravdu se těším se na příští ročník. Pokud jste si ten letošní nemoudře nechali ujít, příště byste tu chybu udělat neměli.

Foto: autor a Pavel Vraný