GP Turecka – Melandri vítězí, naši nezklamali

30. 4. 2006 • 19:49

Za chladného jarního počasí se jel v Istambulu třetí závod sezóny silničního MS motocyklů. Přinesl vynikající podívanou s dramatickými souboji. Z vítězství se radovali Hector Faubel (Aprilia), Hiroshi Aoyama (KTM) a Marco Melandri (Honda)

125

Závod nejslabší třídy dlouho vypadal na třetí letošní vítězství Alvara Bautisty (Aprilia) v řadě. Ještě jednoznačnější se to zdálo po výpadku Miky Kallia (KTM), který se s ním střídal ve vedení. V samotném závěru však našel sílu Bautistův týmový kolega Hector Faubel, kterému se jej podařilo předstihnout. Skvělý výsledek týmu Aspara Martineze mezi jehož svěřence oba patří potvrdil třetím místem Sergio Gadea z téže stáje. Na stupních vítězů tak stáli tři jezdci jednoho týmu a zároveň tři Španělé. Španělské stupně vítězů zažilo MS naposledy v roce 1989 při posledním závodě třídy 80 cm³ v Brně. Shodou okolností jedním z tehdejší trojice byl právě šéf vítězné stáje Martinez. Jeho čtvrtý svěřenec Mattia Pasini ve druhém kole havaroval a i když v závodě pokračoval, dojel mimo body. Čtvrté místo si vybojoval Simone Corsi (Gilera) a pátý skončil Joan Olive (Aprilia). Osamělě dojel na pěkném sedmém místě Lukáš Pešek (Derbi) a alespoň částečně eliminoval bodovou ztrátu po havárii v posledním kole předchozího závodu. Karel Abrahám (Aprilia) dojel na 22. místě.

Celkově si vedení udržuje Bautista se 70 body. Na druhé místo se díky vítězství posunul Faubel se 45 body. Třetí je Gadea se 41 body. Čtvrtý je se 33 body Kallio a pátý je s 29 body stále Pešek.

250

Nevídanou bitvu přinesl závod střední třídy. Prakticky po celý závod se na čele držela šestičlenná skupina tvořená Hiroshi Aoyamou (KTM), Alexem de Angelisem, Hectorem Barberou, Robertem Locatellim (všichni Aprilia), Andreou Doviziosem a Yukim Takahashim (oba Honda). Tato šestice se v průběhu závodu střídala na vedoucích pozicích téměř v každé zatáčce a předváděla vynikající bitvu v této třídě nepříliš obvyklou. Přispěl k tomu zřejmě i pád letošního suveréna Jorge Lorenza (Aprilia) v první zatáčce, když jej zezadu srazil Shuei Aoyama (Honda). Drama závodu vrcholilo v posledním kole, kdy se ve vedení objevil Aoyama se svou oranžovou KTM. Když jezdci najeli do velmi rychlé druhé poloviny okruhu, v klesání před závěrečnou šikanou jej předjížděli Barbera a Dovizioso z pravé strany a de Angelis z levé. Ten ale svůj manévr nezvládl a když se chtěl zařadit za vedoucího Barberu, narazil svým předním kolem do jeho zadního. Přestože se jednalo o náraz v rychlosti nad 200 km/h oba jezdci jej zázrakem ustáli. Pro de Angelise to ale znamenalo výlet mimo trať a ztrátu šancí na boj o nejvyšší příčky. Do cíle dojel jako 12. Z celého incidentu nakonec nejlépe vyšel Aoyama, který dokázal v šikaně eliminovat poněkud nižší maximální rychlost své KTM a docíle ji dovedl již ve třetím závodě na nejvyšším stupni. Pro KTM to byly první stupně vítězů ve 250 na suchém povrchu. Druhý dojel i přes de Angelisům náraz Barbera. Ještě čtvrtý Locatelli ztrácel na vítěze jen 0,6 sekundy. Pátý dojel s odstupem 2,5 sekundy Takahaši.

Vynikající výkon předvedl náš Kuba Smrž (Aprilia), který celý závod odjezdil na osmé příčce s vedoucí skupinou stále v dohledu a po výpadku de Angelise si připsal skvělé 7. místo. Za vítězem zaostalo pouhých 12,5 sekund.

Celkově se do vedení dostal s 52 body Dovizioso, když z první příčky odsunul Lorenza s 50 body. Na třetí místo se dostal Aoyama se 46 body. Čtvrtý je se 40 body Barbera a nejlepší pětku doplňuje Locatelli s 38 body. Kuba Smrž je s 15 body na 10. místě.

MotoGP

Díky deštivé kvalifikaci se na pole position dostal Chris Vermuelen (Suzuki) a zajistil tak ve třetím závodě třetího držitele této trofeje. Výborným způsobem se mu také podařilo odstartovat a ihned se ujal vedení v závodě. Za něj se zařadil Sete Gibernau (Ducati), Nicky Hayden (Honda), John Hopkins (Suzuki), Casey Stoner, Marco Melandri (oba Honda) a Loris Capirossi (Ducati). Přes skvělý start však Vermuelen na čele dlouho nepobyl, protože jej ještě v první půli prvního kola předjel Gibernau. Ani ten však vedení neudržel a zase jej musel předat zpět mladému Australanovi. Ve druhém kole však již zvítězila Španělova zkušenost a Vermuelena předjel s definitivní platností. Navíc jej předjeli týmový kolega Hopkins. Zatímco Gibernau se snažil ujet, Hopkins se jej dokázal kupodivu držet i přesto, že by měl mít méně výkonný stroj. Na dalších místech však nastala mela. Za Gibernauem a Hopkinsem se zformovala skupinka Hond ve složení Melandri, Stoner a Hayden, ke které se zezadu ďábelským tempem hnal Dani Pedrosa (Honda) startující ze 16. pozice. Již po druhém kole byl 9. a stále postupoval vpřed až se v osmém kole dostal do přímého kontaktu s vedoucí skupinou na páté místo.

To se již pomalu smrákalo nad vedoucí dvojicí. Nejdříve se začal v 8. kole propadat Hopkins, který během jednoho kola klesl o čtyři příčky až ve 12. kole zajel do boxů pro výměnu zadní pneumatiky. Na Gibernaua došlo v 11. kole, kdy se i přes něj přehnala čtveřice mladíků na Hondách. Okamžitě se začala vzdalovat a další boj o nejvyšší příčky se odehrával již pouze mezi nimi. Ve 12. kole se po vynikající stíhací jízdě dostal do vedení Pedrosa a chvíli se zdálo, že se pokusí o únik, ale jeho soupeři mu jej neumožnili. Největší tlak na Pedrosu vyvíjel Melandri, který jej také v 17. kole sesadil z vedoucí pozice. Ve stejný okamžicích se začaly projevovat potíže Haydena, který klesl na chvost vedoucí skupiny a postupně ztrácel kontakt. V 18. kole přišla Stonerova chvíle, když se během jednoho okruhu posunul ze třetího místa do vedení a v následujících dvou kolech jej celkem bez potíží kontroloval, protože Melandri byl plně zaměstnáván nájezdy Pedrosy. Vše se změnilo při nájezdu do posledního kola, kdy v jeho první zatáčce podklouzlo přední kolo Pedrosovy Hondy a ten šel k zemi. Melandri se najednou mohl soustředit pouze na Stonera a bylo to ihned vidět. Ač se mladý Australan snažil co mohl, Melandri jej dostal svou nejoblíbenější zbraní – pozdním brzděním do závěrečné šikany. V posledních metrech mu tak sebral vítězství i šanci stát se nejmladším vítězem v historii nejvyšší třídy.

Melandri tak dokázal po druhé v řadě zvítězit na stejném okruhu a je také jediným vítězem ve třídě MotoGP v Turecku. Druhý Stoner jen dokázal, že jeho vynikající výkon v předchozím závodě nebyla náhoda a bude pro třídu velkým přínosem. Třetí dojel bez radosti Hayden, který sice udržel sérii stupňů vítězů, ale v závěru očividně nestačil. Čtvrtý dojel Valentino Rossi (Yamaha), který se probíjel po nevydařeném startu až z konce bodované patnáctky a s nepříliš dobře pracujícím strojem to lépe nešlo. Pátý v jeho těsném závěsu dojel Toni Elias (Honda). Šestý dojel Loris Capirossi (Ducati), který zatím zažívá mírně sestupnou tendenci svých výkonů. Pěkné sedmé místo si nakonec vyjel Vermuelen, což je jeho zatím nejlepší výsledek. Osmý dojel Shinya Nakano (Kawasaki), což také není právě to co se od něj očekává. Devátý Colin Edwards (Yamaha) jen potvrzuje pokračující trápení Yamahy. Nejlepší desítku uzavřel Makoto Tamada (Honda), který se stejně jako v loňské sezóně pohybuje daleko za očekáváním. Až 11. dokončil závod Gibernau a Pedrosa po pádu dojel 14. a získal alespoň dva body.

Celkově se do vedení vyhoupl Hayden s 52 body a o jeden bod předstihl Capirossiho. Třetí místo se 45 body si vítězstvím zajistil Melandri. Již čtvrtý se 41 body je Stoner a pátou příčku se 40 body drží úřadující šampión Rossi.