Když přijde obsílka od ČKP, máte jen 30 dnů na obhajobu

Zaplaťte do třiceti dnů příspěvek, nebo předáme případ vymahačům! Inkasní společnost se s vámi párat nebude a vezme si, co chce – bez ohledu na pravdu. Že se vás taková výzva netýká, protože si nepůjčujete u lichvářů, ani nemáte problém s hypotékou? Ale kdeže. Stačí, že jste kdykoliv po 1. lednu 2009, kdy začala povinnost platit ČKP (České kanceláři pojistitelů) za nepojištěná vozidla, figurovali v registru motorových vozidel. I když jste

přesvědčeni o tom, že jste nic neudělali, rozhodně dopis nezahazujte za hlavu a ihned jednejte. S chybami, které v registru po spuštění jeho nové verze jsou, se nejspíš riziko problémů s ČKP ještě zvýší.

Co mám dělat?

„Za tříměsíční neplacení povinného ručení za přívěsný vozík po mně ČKP vymáhá skoro tři tisíce korun. Dotazem jsem zjistil, že částky jsou nepochopitelně vymáhány odděleně po čtvrtletích a celkově po mně za celé nepojištěné období mohou chtít ještě dalších sedmadvacet tisíc,“ kroutí hlavou nad nekompromisními metodami ČKP motorista Jan Vaculík a vysvětluje počátky trablů.

„V dubnu roku 2008 jsem přestal platit povinné ručení za vozík, protože byl kvůli poruše dlouhodobě odstaven. Uvažoval jsem o jeho prodeji nebo zrušení. Zároveň jsem byl ovšem přesvědčen, že povinné ručení u něho nemá žádné opodstatnění, respektive že je to bagatelní povinnost,“ pokračuje a poukazuje na naprostou nepřiměřenost závažnosti provinění či případné sankce.

„Vždyť mnoho pojišťoven poskytuje povinné ručení na přívěsné vozíky buď úplně zdarma, nebo za částku, která je asi padesátkrát menší než za osobní auto. Neuzavřením povinného ručení tak pojišťovny přicházejí o nesrovnatelně menší sumy. Vymáhání tak vysokých sankcí je v rozporu s dobrými mravy,“ zlobí se s odvoláním na to, co opravdu spáchal: neodevzdal značky nepojízdného vozíku do depozitu. To ale přece automaticky neznamená, že by jezdil bez povinného ručení. Kde se stala chyba? A může se to stát i vám?

Starejte se sami

Někteří čtenáři si možná vzpomenou na příběh jiného motoristy, který jsme přinesli v letošním prvním čísle. Pavel Pánek ze Slaného se tehdy nijak

neprovinil. Jen přes zimu uložil značky od motorky do depozitu a zrušil po tu dobu povinné ručení. Potíž nastala v okamžiku, kdy motocykl prodal

a z ruky dal veškeré doklady. Když mu zakrátko dorazila výzva z ČKP, musel absolvovat návštěvu registru vozidel a sám se starat o to, aby obvinění vyvrátil. Nakonec uspěl. Ale čas a peníze, které tím ztratil, mu nikdo nenahradí.

Obecně pro všechny podobné případy platí nejdůležitější rada: rozhodně obranu neodkládejte a hned se starejte! Podle zákona je totiž příspěvek splatný do 30 dnů (168/1999 Sb.), a to i v případech, kdy si zásilku nevyzvednete.

Oslovený právník sdílí náš názor, že tady zákon nenastavil zcela „čisté“ metody. „Ustanovení je fakt brutální. Nemohu to říct jinak,“ komentuje právník Tomáš Beran. „V soukromoprávních vztazích to je něco neuvěřitelného. Vždyť úplně otočili důkazní břemeno, a ještě dali šibeničně krátkou lhůtu,“ považuje postup za neslýchaný.

Normálně by totiž mělo platit, že když ČKP něco tvrdí, musela by to dokazovat u soudu. A ne, že vyzvaná osoba se bude muset aktivně bránit, a ještě v tak krátké lhůtě. „Takže když výzvu budete ignorovat, protože máte vše v pořádku, přesto má ČKP nárok na příspěvek. I kdyby se později prokázalo, že vše bylo v pořádku,“ kroutí hlavou právník.

Zrušili bez oznámení

Do třetice uvedeme další případ. Principiálně sice jiný, ale z hlediska dopadu možná ještě závažnější. K překvapení jednoho z našich čtenářů ovšem

tentokrát byla na vině jeho pojišťovna.

Povinné ručení totiž uzavřel po internetu, a ještě než dorazila smlouva, zaplatil částku poukázkou na půl roku dopředu. Když po několika měsících dostal od pojišťovny dopis, že částka jí na účet nedorazila, obratem vše doložil kopií podacího lístku v dopise.

Několik měsíců se nic nedělo, až nečekaně dorazilo oznámení pojišťovny o zrušení pojistky kvůli neplacení. Jenže s hořkou příchutí, že se tak stalo už před osmi týdny! Po tu dobu tedy motorista jezdil bez povinného ručení. Nechme tentokrát stranou, že dlužná částka na ČKP mezitím narostla na několik tisíc. Ale nejdůležitější je, co by se stalo, kdyby mezitím boural.

Čtenář tedy okamžitě vozidlo pojistil u konkurence a volal do chybující pojišťovny, co si o tom má myslet. Zanedlouho se mu ozvali s omluvou, že platbu konečně našli, a chybu vzali na sebe. Jenže co s obdobím, kdy vozidlo nebylo vůbec pojištěno? Naštěstí pro motoristu stačilo jen doplatit tuto dobu běžnou částkou a případ pro něj skončil. Jak ale vyčíslit nepříjemnosti s tím spojené?

Systémová chyba

Tři případy, tři příběhy motoristů, kteří nic neudělali, a přesto měli nepříjemnosti. Čtenářů se nám ozývá čím dál víc. Vždyť zatímco v roce 2009 obeslala ČKP s výzvou k zaplacení 132 000 motoristů, v následujícím už to bylo 175 000. A loni dokonce 415 000 výzev, za které celkově majitelé nepojištěných vozidel zaplatili 454 112 430 korun. Prostou matematikou by tak na jednoho měla připadat v průměru částka bezmála jedenácti

stokorun.

Jenže nepřipadá, protože se 68 100 motoristů ozvalo s námitkami (16,4%) a celých 11,4 % ze všech uspělo. Rozhodně má tedy smysl se bránit.

svetmotoru

Dobrý konec

V případu pana Vaculíka s nepojízdným vozíkem z úvodu už známe výsledek – ČKP případ odložila. Ale musel jí postupně poslat kromě dopisu s vysvětlením ještě potvrzení autoservisu o předání do opravy, fotografi i poškození a snímek dokumentující parkování na soukromém pozemku. Zejména na to poslední si dejte pozor, protože i v případech stání na ulici musí být nepojízdné vozidlo pojištěno, byť je těžko schopno způsobit jakoukoliv škodu.

Blýskání na lepší časy od nás nečekejte. Ale přidáváme radu, která se prolíná všemi příklady: musíte se starat sami o svá práva a povinnosti. Bohužel i když na konci prokážete, že chyba nebyla na vaší straně, náklady dokazování jdou na vaše triko. Je to tak v zákoně. Aspoň že platí jedna věc: „Zaplacení neznamená uznání dluhu,“ říká právník Tomáš Beran s tím, že legislativa jen zcela výjimečně spojuje se zaplacením

dluhu jeho uznání, což není tento případ. Bránit se tedy můžete i zpětně.