Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Pět padlých hrdinů: Poslední oběti MS silničních motorek

Aleš Dragoun
Diskuze (1)
Motocyklový sport je krutý a ani dnešní uměle postavené okruhy s obřími únikovými zónami neposkytují stoprocentní bezpečnost. Připomeňme si alespoň ve zkratce kariéry pěti posledních obětí silničního světového šampionátu.

Mistrovství světa silničních motorek už se přesunulo na automotodromy před více ne třiceti lety, klasické přírodní okruhy, alespoň ty, které přežily, se staly doménou specialistů. Jenže vždy se může něco stát, jezdci jsou na rozdíl od automobilů chránění minimálně, motorka má pouhá dvě kola. Ke smrtelným zraněním dochází nešťastnou náhodou, případně při pádech v balíku jezdců. Od začátku 90. let zemřelo v MS v sólo kubaturách pouze pět závodníků. Jenže tři z nich v této dekádě...

Nobuyuki Wakai

Japonec Nobuyuki Wakai zahynul nešťastnou náhodou. Při sobotní kvalifikaci na GP Španělska 1993 v Jerezu se v pit lane střetl s přebíhajícím fanouškem, shodou okolností kamarádem italského jezdce Lorise Reggianiho. Bohužel vrazil hlavou do zdi. Už při příjezdu do nemocnice Virgen del Rocio v Seville byl klinicky mrtvý. Zemřel v 19:30 večer, psal se 1. květen. V boxech mimochodem tenkrát panoval pěkný chaos...

Wakai stihl v MS do svého tragického odchodu pouhých 30 závodů. Ve stopětadvacítkách si ovšem připsal dvě třetí místa: v Malajsii 1991 a Japonsku 1992, pokaždé na hondě. Už tehdy na jeden závod nahradil zraněného Wilca Zeelenberga u Suzuki ve čtvrtlitrech, v další sezóně v této třídě pokračoval... Zúčastnil se však už jen tří podniků, ten čtvrtý se mu stal osudným.

Daijiro Kato

Daijiro Kato se mohl stát megahvězdou, ale osud mu nedopřál. Mistr světa dvěstěpadesátek ze sezóny 2001 havaroval při první, navíc domácí Grand Prix sezóny 2003. Jezdil tehdy královskou třídu MotoGP v týmu Telefónica Movistar Honda Fausta Gresiniho. Na okruhu v Suzuce v šikaně Casino Triangle jej postihl těžký pád v rychlosti 200 km/h. Náraz jeho hlavy do pěnové bariéry byl tak prudký, že pilota vymrštil zpátky na trať. Ostatní závodníci nehybné tělo jezdce objížděli, závod nebyl ani zastaven! Zranění (také krku a hrudi) však neznamenala okamžitou smrt, Daijiro skonal až po čtrnácti dnech v nemocnici, z kómatu se ale již neprobral.

Startoval ve 53 Velkých cenách a dosáhl sedmnácti vítězství. Do MS vlétl jako raketa, ale v letech 1996-1999 absolvoval vždy jen domácí závod. Při debutu byl ve dvěstěpadesátkách třetí, pak dvakrát vyhrál. V roce 2000 podepsal smlouvu s Gresinim na celou sezónu, v další dobyl již zmíněný titul. V 16 závodech byl pouze pětkrát poražen a získal 322 bodů. V prvním roce MotoGP sice skončil celkově až sedmý, ale vystoupil alespoň dvakrát na stříbrný stupínek.

Shoya Tomizawa

Shoya Tomizawa zemřel po pádu v Misanu 5. září 2010. Ve 12. kole Velké ceny San Marina jel na čtvrtém místě. V rychlé pravotočivé zatáčce Curvone však byl široký, jeho zadní pneumatika ztratila přilnavost a ocitl se na zemi. Bohužel doplatil na to, že jel v chumlu, Scott Redding a Alex de Angelis se mu už nestačili vyhnout. Nejdříve jezdce převezli do zdravotnického střediska přímo na okruhu. Zraněním lebky, hrudníku a břicha včetně vnitřního krvácení podlehl v nemocnici v Riccione ve 14.20, v té době se jel závod MotoGP. Z pochopitelných důvodů se neslavilo, šampaňské zůstalo v lahvích.

Tomizawovi už nikdo nevezme jeden historický triumf. Vyhrál úplně první závod světového šampionátu čtyřdobých šestistovek Moto2, katarský Losail v témže roce, navíc s pětisekundovým náskokem před ostatními. V Jerezu dojel druhý a mohl se stát velkou hvězdou. Absolvoval 28 mistrovských závodů, první dva na divokou kartu (2006 a 2007) doma, ještě na stopětadvacítce. O rok později na čtvrtlitru poprvé bodoval. Tomizawa byl nejmladším ze všech pilotů, kteří za poslední čtvrtstoletí ve světových GP zahynuli. V době tragického skonu mu bylo pouhých devatenáct let.

Marco Simoncelli

Ital Simoncelli překvapoval už jen svým účesem připomínajícím spíše pokojovou rostlinu. Marco zahynul v Sepangu 2011. Ve druhém kole závodu MotoGP bojoval s Alvarem Bautistou o čtvrtou pozici. Kamery zachytily jeho stroj už v pádu, populární závodník ovšem svůj motocykl zcela neopustil a zůstal na něm viset. Srazil se s Colinem Edwardsem, kterého poslal rovněž k zemi, jeho blízký přítel Valentino Rossi se mu nestačil vyhnout a přejel mu dokonce hlavu. Marco zůstal ležet na trati a přišel o helmu, což znamenalo ztrátu veškerých nadějí. Velká cena Malajsie byla okamžitě přerušena a následně ukončena, výsledky posléze anulovány. Exmistr světa dvěstěpadesátek krátce po převozu do nemocnice svým zraněním podlehl. Osobně obdivuji Rossiho za to, že po tomto incidentu dokázal ještě vůbec sednout na motorku.

V mistrovství světa Simoncelli debutoval v roce 2002 na Aprilii RS 125 Matteoniho týmu. Titul získal o šest let později ve třídě 250 na Gileře RSA, následující rok neobhájil, skončil bronzový a přestoupil do MotoGP, shodou okolností k Faustovi Gresinimu. Ze 148 absolvovaných GP jich vyhrál 14, z toho dvě ještě v „osminkách“ a zbývajících dvanáct během dvou nejúspěšnějších let ve čtvrtlitrech. Okruh nedaleko Rimini na jeho památku nese od té doby název Misano World Circuit Marco Simoncelli.

Luis Salom

Luis Salom vážně havaroval ve druhém pátečním tréninku třídy Moto2 na letošní Velké ceně Katalánska. Čtyřiadvacetiletý pilot stáje SAG Team ztratil kontrolu nad svým motocyklem Kalex v předposlední, dvanácté zatáčce Europcar. Upadl, zrovna v asfaltové zóně a tvrdě narazil do bariéry – mimo záběry oficiálních kamer. Trénink byl 25 minut před koncem zastaven. Ani rychlá pomoc záchranářských vozů a dvou sanitek (počítalo se i s nasazením vrtulníku) jezdci život nezachránila. Do blízké nemocnice byl přepraven po silnici, podrobil se operaci, ale 3. června 2016 v 16:55 bohužel zemřel.

„Mexicano“,jak mu říkali, v mistrovství světa debutoval v Jerezu 2009, absolvoval 118 Grand Prix ve stopětadvacítkách, Moto3 a Moto2. V roce 2012 byl vicemistrem světa třídy Moto3, o rok později po boji s Maverickem Viñalesem a Álexem Rinsem skončil celkově třetí. Během své kariéry vyhrál devět Velkých cen, nepatřil tedy rozhodně ke „křoví“. To se nedá říct ani o jeho ho nešťastných předchůdcích.

Doufejme, že si paní Smrt dá na pár let zase pokoj, i když na přírodních okruzích řádí stále. Například slavný a extrémně nebezpečný horský okruh Snaefell na ostrově Man si oběti vyžádá prakticky každý rok a nejinak je tomu i letos. Tourist Trophy 2016 mimochodem probíhá v těchto dnech, od 28. května do 10. června. .

Aleš Dragoun
Diskuze (1)
Avatar - Ji/Ri
5. 6. 2016 20:53
:-(
.