TEST Toyota ProAce City Verso 1.5 D-4D 8A/T – Prostor pro celou rodinu
Toyota se zřejmě nejkomplikovanějším názvem výrazně prokoukla. Vypadá o poznání moderněji zvenčí i uvnitř. To nejdůležitější ale zůstává stejné – na svém půdorysu nabízí neskutečný prostor pro celou posádku.
Design, interiér
Po osobních verzích malých dodávek jsem pokukoval s malými dětmi. Zdálo se, že je to praktičtější a nejdostupnější řešení problému, kam s tím vším. Nakonec jsem se jim vyhnul, a to hlavně kvůli dálniční spotřebě. Po zkušenosti s Toyotou ale vše začínám přehodnocovat.
Je pravda, že se zdá, že prostoru je všude příliš. V kufru spousta místa, nad hlavou spousta místa, několik velkých odkládacích míst v interiéru, které dá práci zaplnit. Jenže čas od času se to všechno zkrátka hodí. Když celá rodina jede do prodejny nábytku, přijde prostornost vhod. S tímto autem není žádný problém spojit převoz kartonových krabic velkých rozměrů se čtyřčlennou posádkou. V zimním období přijde vhod i polička pod prosklenou střechou, do které můžete dát bundy a čepice. Skříňku pod stropem za zadními sedadly zase hravě zaplní děti třeba dekou a polštářky.
Tohle je zkrátka auto, kde se s prostorem nemusí dělat kompromisy. A to má jen 4,4 metru na délku. Podélné parkování je to o poznání lehčí než u běžných aut s alespoň trochu srovnatelným vnitřním prostorem. Je to také jedno z mála dnešních aut, která jsou ideální i pro pětičlennou posádku.
Je tu ale řada kompromisů. Auto je širší a ještě širší působí kvůli velkým zrcátkům. Drobným detailem je i to, že vnitřní zrcátko je mimo dosah opřeného řidiče, a jeho nastavování je tak složitější. Naproti tomu zadní okno je tak velké, že v zrcátku je vidět jen část a je tak třeba si vybrat, co přesně bude vidět. Zásadní rozdíl proti běžným autům, ve kterých zadní okno tvoří jen zlomek obrazu ve vnitřním zrcátku.
Proti předchozí verzi interiér po faceliftu prokoukl. Dostal moderněji působící volant a lepší infotainment. Vše je jasný koncern Stellantis, v ovládání se tak snadněji zorientuje řidič Peugeotu než řidič Toyoty.
Oceňuju tlačítkové ovládání klimatizace i nové a větší displeje infotainmentu i přístrojového štítu. Ovládání některých funkcích by mohlo být jednodušší, reakce svižnější a navigace přehlednější, zásadnější výtku bych ale neměl.
Z pohledu komfortu sezení už je dodávkový základ znát. Bez většího přehánění se sedí trochu jako na židli, rychle se na to ale dá zvyknout. Ani vzadu to není žádné gaučové sezení, jde spíše o praktičnost než komfort. Cestování vzadu si ale umím představit spíše než v řadě klasických osobních aut, kde má člověk kolena příliš vysoko a navíc málo místa před nimi.
V testovaném voze byla ve druhé řadě tři samostatná a samostatně sklopná sedadla, z nichž každé mělo svůj vlastní úchyt Isofix. V základní výbavě je sedadlo dělené v poměru 60:40 a navíc jsou posuvné jen dveře na pravé straně. Na to by si měli dát pozor ti, kteří mají jen omezený rozpočet. Praktičnost vozu je bez tří samostatných sedadel vzadu o poznání menší.
Motor, jízdní vlastnosti
Jízdní vlastnosti jsou ovlivněny dodávkovitostí vozu a zde se proti předchozím testům sourozenců berlinga prakticky nic nezměnilo. Naložené jede lépe než prázdné a řidič se nemůže zbavit pocitu krabicovosti, jakoby se jelo v kostce. Rychle se na to ale dá zvyknout a kromě toho, že není radno vletět do prudké zatáčky příliš rychle, to nijak neomezuje.
Vysoká stavba i velká zrcátka jsou znát na ve vyšších rychlostech na dálnici, kde kolem předních sloupků a zrcátek dost fouká. Auto ochotně jede i nad povoleným českým limitem, ale kdo chce mít klid na palubě a přívětivější spotřebu, zvolí spíše pohodovější tempo. Tohle zkrátka není auto na dlouhé a rychlé dálniční přesuny. I když stran prostornosti právě k dálkovým cestám na dovolenou láká.
Motor nás příjemně překvapil. Je dobře odhlučněný a když bylo třeba, vždy ochotně dodal sílu ke zrychlení. V 3750 otáčkách za minutu má výkon 96 kilowattů (130 koní), točivý moment 300 N.m je dostupný v 1750 otáčkách a udávané zrychlení z nuly na stovku je 10,6 sekundy. Spokojeni jsme i s výslednou průměrnou spotřebou 6,3 litru na sto kilometrů, na které se negativně projevovaly zejména pražské kolony i dálniční přesuny.
Bez chyb i v kolonách pracovala osmistupňová automatická převodovka. Do městského provozu se určitě vyplatí ji zvážit. S manuálem je sice auto na stovce o 0,8 sekundy rychleji, maximální rychlost je ale nižší. Verze s automatem umí jet rychlostí až 184 km/h, s manuálem je to o 15 km/h méně.
| Nejbližší konkurenti | Toyota Proace City Verso | Citroën Berlingo | Volkswagen Caddy | Renault Kangoo |
| Motorizace | 1.5 D-4d | 1.5 BlueHDi 130 | 2.0 TDI | Blue dCi 115 |
| Zdvihový objem [cm3] | 1.499 | 1.499 | 1.968 | 1.461 |
| Největší výkon [kW/min] | 96/3750 | 96/3750 | 90/2750-4250 | 85/3750 |
| Točivý moment [N.m/min] | 300/1750 | 300/1750 | 320/1600-2500 | 270/1750 |
| Převodovka | 8st. Aut. | 8st. Aut. | 7st. DSG | 7st. EDC |
| Max. rychlost [km/h] | 183 | 184 | 186 | 177 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] | 10,6 | 10,3 | 11,4 | 13,2 |
| Komb. spotřeba [WLTP, l/100 km] | 5,5-6,5 | 5,5 | 4,6-4,7 | 5,2-5,9 |
| Pohotovostní/celková hmotnost [kg] | 1.563/2.365 | 1.516/2.120 | 1.674/2.2250 | 1.669/2.180 |
| Rozměry d × š × v [mm] | 4.403 × 1.848 × 1.880 | 4.403 x 1.848 x 1.841 | 4.500 × 1.855 × 1.832 | 4.486 x 1.919 x 1.838 |
| Objem zavazadelníku zákl./max. [l] | 775/3.000 | 775/3.000 | 760/2.556 | 775/2.800 |
| Rozvor [mm] | 2.785 | 2.785 | 2.755 | 2.716 |
| Cena od s danou motorizací [Kč] | 630.000 | 760.000 | 788.414 | 760.000 |
| Srovnatelná výbava s test. vozem | VIP | MAX | Style | Techno |
| Cena s podobnou výbavou [Kč] | 817.000 | 872.000 | 1.093.545 | 829.000 |
| Automobilky uvádí různé metody měření zavazadelníků a rozchází se údaje o hmotnostech, Berlingo by mělo se stejnou výbavou a motorem vážit stejně jako Toyota | ||||
Závěr
Vzhledem k užitné hodnotě i s přihlédnutím ke kompromisům v jízdních vlastnostech považujeme cenu auta za velmi dobrou. S benzinovou tříválcovou dvanáctistovkou a šestistupňovou manuální převodovkou začíná na 528 tisících korunách. Za 20 tisíc navíc lze mít naftovou jedna-pětku se sto koňmi. Testovaný vůz v nejvyšší výbavě VIP, se silnější naftou a automatickou převodovkou už vyjde na 817 tisíc. Je to ale vzhledem k výbavě velmi zajímavá cena.
Za příplatek 13 až 29 tisíc (dle výbavy) lze získat i prodlouženou verzi, která nabídne ještě více místo pro zavazadla nebo pro třetí řadu sedadel (+18 tisíc).
Zájemce o tento vůz by měl zvážit i jeho sourozence - tedy Peugeot Rifter, Opel Combo, Citroën Berlingo a Fiat Doblo. Tyto vozy jsou technicky totožné. Liší se jen designem a samozřejmě konkrétní cenovou politikou, zárukami a specifikací jednotlivých výbav. Toyota ze srovnání ceníků vychází dobře, ale klíčové bude, jak se pochlapí jednotliví dealeři.
Testované auto je dobrou volbou pro klidnější řidiče, kteří častěji cestují v plném obsazení a občas převáží hodně věcí. Dalo by se říci ideál pro rodiny, které vozí i kočárky a další dětskou výbavu.
Plusy
Minusy
| Nejlevnější verze modelu | 528.000 Kč (Business 1.2T 110 6st. manuál) |
| Základ s testovaným motorem | 548.000 Kč (Business 1.5 D‑4D 100 6st. manuál) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 817.000 Kč (Business 1.5 D‑4D 130 8A/T) |
| Testovaný vůz s výbavou | 832.000 Kč (VIP 1.5 D‑4D 130 8A/T) |
