Už dlouho jsem vám chtěl říct, jak to mám s Toyotou C-HR. Souhlasíte?
Druhá generace Toyoty C-HR se v Česku prodává od loňského roku. Tento crossover nepřehlédnete, vzhled ale není to jediné, pro co ho mám tak rád.
Dlouho jsem nechápal, co se lidem tak moc líbí na SUV a crossoverech. Nejsou o nic praktičtější než běžné kompakty, ze kterých obvykle vycházejí, průchodnost terénem nemívají výrazně lepší a bývají dražší. Přitom jsem se nechtěl příliš spokojit s vysvětlením, že jde o současný trend a není nutné v tom hledat nějakou hlubší logiku. Ta auta se lidem prostě líbí a tečka.
Pochopil jsem to v době, kdy jsem si uvědomil, že nemusím denně dojíždět do práce autem, protože na kole mi to netrvá zase tak o moc déle a je to skvělý doplněk k oblíbenému běhu. Můj 15 let starý horák mi už ale najednou nevoněl a začal jsem pokukovat po něčem novějším. A víte co? Totálně jsem se zakoukal do gravelů. Nikdy jsem na kole kombinujícím silničku s horákem (zjednodušeně řečeno) neseděl, vlastně i tu silničku jsem si vyzkoušel jedinkrát v životě v rámci ani ne dvouhodinového švihu, ale teď prostě chci gravel a basta. A jsem přesvědčen, že naprosto stejně to mají i dlouholetí kombíkáři a hatchbackáři, kteří přešli na SUV a crossovery.
Do Toyoty C-HR jsem však byl zakoukaný daleko dříve, než jsem vůbec viděl první gravel. Zlom nastal s modernizací minulé generace, konkrétně s příchodem dvoulitrové hybridní verze. Všechno zpečetila sportovněji střižená verze GR Sport, která není jenom o hezčích plastech a výbavě, ale také o vyladěném podvozku, který jí pasuje jako zadek na hrnec.
Druhá generace celkovou úroveň ještě posunula a stran výroby a zpracování je prakticky bez kompromisů – je to toyota na úrovni lexusu a to si nenechám vymluvit. Moc rád s ní jezdím a popravdě jí často dávám přednost před jinými auty, která máme v redakci k dispozici pro testování. Je to totiž super auto do města, které však exceluje i na dálnici a nepožaduje moc paliva, pokud nejezdíte jako Marek Bednář, který měl místo nohy cihlu.
Toyotu C-HR máme v Auto.cz na dlouhodobý test a při té příležitosti jsme připravili i krátký videotest. Není to „Vaculíkova“ stopáž, ale v zásadě shrnuje to, co si o ní myslím a proč ji mám rád. Tak mrkněte na přiložené video. A víte co? Nakonec se do ní vešel i ten kočárek, jenom krycí plato kufru muselo zůstat doma.
