75 let automobilů BMW – 1. díl (1929-1959)

K produkci automobilů se firma, původně zaměřená na výrobu leteckých motorů, dostala paradoxně díky Versaillské smlouvě, která po první světové válce zakazovala Německu produkci leteckých motorů.

Historii automobilů s modrobílým znakem věnujeme tento dvoudílný článek. První část je pohledem do předválečné historie firmy BMW a dovede nás až do roku 1959, který se stal firmě málem osudný. Za týden se podíváme na novodobý vzestup značky, jenž začal v šedesátých letech modelem 1500 a pokračuje prakticky do dnešních dnů.

Začalo to u letadel

Za oficiální datum založení firmy BMW lze považovat 9. březen 1916. Tehdy ale ještě nebylo po automobilech BMW ani památky. Hlavním výrobním programem byly letecké motory, které patřily k nejlepším na světě. Po první světové válce bylo poraženému Německu zakázáno vyrábět řadu strategických výrobků, mezi něž patřily i letecké motory. V roce 1919 se tak vedení BMW muselo zamyslet nad budoucností firmy a úkolem číslo jedna bylo hledání nového výrobního programu. Volba padla nejdříve na motocykly. Ty se pak po dlouhá léta vyráběly pouze v typickém uspořádání s motorem s protiběžnými písty (boxer). Přenos síly na zadní kolo nezajišťoval řetězový převod, ale kardanový hřídel.

Výroba leteckých motorů byla ve dvacátých letech obnovena, ale její objem nedovoloval firmě spolehnout se pouze na předpoklady o rostoucím zájmu o motorové létání. Od úspěšně se rozvíjející motocyklové produkce byl už jen krůček ke čtyřem kolům.

1929: datum narození prvního automobilu BMW

Vedení BMW se k automobilové produkci dostalo odkoupením automobilky Dixi z Eisenachu, která vyráběla v licenci Austin Seven. Cílem BMW bylo nabídnout na německém trhu jednoduchý a spolehlivý automobil. Licenční produkt dovolil výraznou úsporu vývojových nákladů, které by navíc byly nejistou investicí, protože dnes tak slavná firma s auty teprve začínala. Firma, která si dnes tolik zakládá na původních konstrukcích tehdy vstoupila do automobilové branže s britským vozem…

Ti co nebyli pozváni 9.července 1929 na oficiální prezentaci prvního automobilu značky BMW, se o zahájení prodeje modelu 3/15 PS dozvěděli z celostránkových inzerátů ve všech hlavních německých novinách. Krátce na to, dostal první čtyřkolový bavorák podle původního německého výrobce přezdívku Dixi. Fotografii prvního BMW, které opustilo berlínskou továrnu 22. března 1929 naleznete zde.

Zajímavé je také to, že konstruktéři Austinu chtěli zopakovat úspěch amerického Fordu T, takže jednoduchá konstrukce byla také v mnohém legendárnímu Téčku podobná. První „BMW“ mělo spotřebu kolem 6 litrů na 100 km a pořizovací cena 2200 říšských marek byla splatitelná v několika splátkách. Toto BMW mělo obdobnou cenu jako zavedený konkurent Hanomag, ale bylo kabriolet bmw podstatně levnější než srovnatelný Opel. Celkem se prodalo 16000 kusů v několika karosářských variantách (dvoudveřové uzavřené, dvoudveřové otevřené provedení a Tourer).

1932: první vlastní konstrukce BMW

Příchod bavorské automobilky s první vlastní konstrukcí se uskutečnil až v roce 1932 s modelem 3/20 PS. Dvoudveřový uzavřený automobil resp. otevřené čtyřmístné kabrio nemělo s Dixi prakticky téměř nic společného. Rámová karosérie nesla dvacetikoňový čtyřválec 782 cm3, vpředu byla dokonce nezávisle zavěšená kola. Vozidlo vznikalo v Eisenachu, motory přicházely z Mnichova.

Už tehdy v konstrukci přemýšleli o prvních šestiválcích. Ty přišly v modelu 303, který tak uvedl tradiční uspořádání motoru automobilů značky BMW. To se uplatňuje dodnes. Třistatrojka dostala jako první reprezentant značky BMW chladič s dvojící ledvin, které jsou taktéž dosud přítomny ve všech modelech značky. Třicetikoňový šestiválec o objemu pouze 1,2 l dokázal rozjet model 303 na 90 km/h a již tehdy se vyznačoval tichým a klidným chodem. Zvětšováním objemu se zvyšoval výkon u dalších verzí. Na svět přišel řadový šestiválec 1,5 l a pak i 1,9 l v modelu BMW 319.

Na výstavě IAA v roce 1936 byla představena vlajková loď BMW 326, kabriolet bmw která se pak vyráběla jako limuzína, dvou a čtyřdveřový kabriolet. První BMW s proudnicově tvarovanou karosérií již mělo hydraulické brzdy, dvoulitrový padesátikoňový šestiválec se dvěma karburátory a částečně synchronizovanou čtyřstupňovou převodovku. Těchto nejprodávanějších BMW předválečné epochy vzniklo více než 16 tisíc, ale již tehdy se jednalo o exkluzivní artikl. Kupříkladu pořizovací cena dvoudveřového kabrioletu činila 6500 marek, zatímco plánovaný lidový automobil značky Volkswagen měl být již za 1000 marek.

Mille Miglia a legendární BMW 328

V letech 1936 až 1939 vzniklo 464 kusů BMW 328, legendárního sportovního vozu, který zvítězil v závodě Mille Miglia v roce 1940 a odnesl si dalších 140 vítězství z mnoha dalšího klání. kabriolet bmw Sériová verze vážila 830 kg a byla poháněna motorem o výkonu 59 kW, sportovní verze o hmotnosti 730 kg dosahovala nejvyšší rychlosti 220 km/h a závod Mille Miglia automobil absolvoval průměrnou rychlostí 166 km/h.

Čtyřdveřová varianta modelu 326, s delším rozvorem a zvětšenou celkovou délkou, přišla na trh v roce 1939 jako model 335 se šestiválcem 3,5 l. Automobil určený pro rozrůstající se síť německých dálnic měl výkon 66 kW a byl schopen jet až 145 km/h. Krátce po premiéře začala druhá světová válka.

Během války byla produkce automobilky a zejména továren na letecké motory protěžována zásobováním německé armády. Na samém konci války vznikl v BMW jeden z prvních leteckých proudových motorů na světě.

Těžká doba poválečná…

Po válce přišla automobilka o důležité výrobní kapacity v Eisenachu, ale také podstatnou část strojního vybavení dalších výrobních závodů, které se stalo předmětem válečných reparací. BMW uzavřelo rok 1945 se ztrátou 20 miliónů marek a o několik let později vyčíslili účetní BMW celkovou ztrátu firmy způsobenou válkou na více než 100 miliónů marek. Automobilka jako taková prakticky přestala existovat.

Zatímco konkurenční Mercedes začal vyrábět auta již v roce 1946, menší BMW se z poválečné krize dostávalo mnohem obtížněji. V roce 1948 povolili spojenci zahájení výroby motocyklů. Během čtyř let vzrostla výroba z nuly na 28000 motocyklů ročně, Německo zažívalo motocyklový boom. Jen v roce 1949 bylo vydáno 732000 nových řidičských průkazů.

V roce 1951 byl na IAA představen první poválečný automobil, barokně tvarované, velké BMW 501. Modifikovaný šestiválec z modelu 326 dával 48 kW, čtyřstupňová synchronizovaná převodovka nebyla hned u motoru, ale až dále, pod předními sedadly.

Už v roce 1954 BMW v Ženevě představilo nástupce, model 502, jenž byl vybaven prvním motorem z lehkých kovů a současně šlo o první německý poválečný osmiválec. Poptávka po takových vozech byla po válce stabilní, ale bohužel pro BMW stále poměrně malá. Poražené Německo se vzpamatovávalo z druhé světové války a pro většinu lidí byly vozy BMW nedostupné.

Na konci 20. století znovuobjevenou třídu mikroautomobilů rozšířilo BMW v padesátých letech malým vozítkem Isetta, převzatým od turínské firmy ISO. Původní slabý dvoutakt vyměnili v Německu za motocyklový motor boxer 250 cm3 (9 kW) z produkce BMW a avantgardní „skoroautomobil“ s vpřed výklopnou přídí byl schopen jet více než 80 km/h.

Zatímco souběžně vyráběná italská Isetta se příliš neprodávala. BMW prodalo první rok 13000 kusů a v roce 1957 dokonce 40000 těchto malých vozítek.

V roce 1956 byl hotov první kabriolet kabriolet bmw BMW 507 s hliníkovým motorem V8 z modelu 502. Legendární automobil se prodával za 26500 marek (+1000 marek za hardtop) a jeho 110 kilowattový motor jej uměl rozjet na 220 km/h. Za jeho volantem se ocitly největší celebrity tehdejší doby; asi nejslavnější z nich byl král popu - Elvis Presley. Celkem bylo vyrobeno 253 kusů, z nichž 2 byly opatřeny speciální karosérií od firem Michelotti a Loewy.

Se zlepšující se ekonomickou situací Němců se přesunoval zájem od nejlevnějších vozů k těm dražším. Zákazníci, kteří dosud jezdili s Isettou, už chtěli opravdový automobil. S těmito měnícími se potřebami se vyvíjel i výrobní program BMW. Po prodloužené Isettě (BMW 600) se objevilo první BMW se samonosnou karosérií: BMW 700. Odvozený kabriolet s přezdívkou „Carrera pracujících“ se v roce 1962 prodával za 6950 marek a byl tak o 1250 marek levnější než otevřený Brouk!

Konec padesátých let: záchrana na poslední chvíli

Na začátku padesátých let vypadaly vyhlídky na rekonstrukci firmy do předválečné podoby velmi nadějně. Bohužel situace se změnila, zájem o motocykly klesal tak rychle, jak řadu měsíců před tím rostl. Čtyři a půltisíce prodaných osmiválcových BMW v roce 1955 znamenalo finanční ztrátu a v dalších letech to nebylo o mnoho lepší. Isetta sice vylepšovala bilanci, ale ke krytí ztrát bylo nutno odprodat kapacity v Berlíně-Spandau (ty představovaly v té době polovinu výrobní plochy firmy).

V roce 1959 činila kumulovaná ztráta firmy BMW za poslední čtyři roky 49 miliónů marek, výroba byla nerentabilní, výrobky neschopné konkurence. Schylovalo se k bankrotu, na stole ležel návrh konkurenčního koncernu Daimler Benz AG na odkoupení firmy BMW….

Malý akcionáři však předložili záznamy o 30000 objednávkách na nové BMW 700, poukázali na účetní zhoršení bilance posledního roku kvůli jednorázovému odepsání vývojových nákladů nového modelu 700 a snažili se všemožně zabránit odprodeji firmy. Tato aktivita i argumenty minoritních akcionářů se zamlouvaly Herbertu Quandtovi, jednomu z velkých akcionářů firmy BMW. Po prostudování účetnictví a rozhovorech s vedením firmy nakonec Quandt převzal rozhodující část kapitálu BMW, která tak byla zachráněna. Cesta k novému věku značky BMW je otevřena.

Druhý díl tohoto článku je zde.