Paříž 2018 živě: BMW Z4, bratr Toyoty Supra, je nakonec krásný roadster
BMW jakožto sportovně orientovaná značka musí vedle dynamicky laděných konvenčních aut nabízet také opravdové sportovní automobily. Na letošním pařížském autosalonu představuje hned dva, kupé řady 8 a novou generaci roadsteru Z4, která stojí na shodném základu jako chystaná Toyota Supra. Druhou jmenovanou novinku jsme si v Paříži detailněji prohlédli.
Když se nová Z4 (s interním označením G29) světu v létě na přehlídce v americkém Pebble Beach představovala, první fotografie doprovázely poněkud rozporuplné názory, z některých úhlů auto vypadalo poněkud neforemně. Podobně jako u nové 3-Series ale stačilo si počkat na živé setkání, abychom zjistili, že tahle novinka vypadá vážně dobře!
Dravá příď s nízko uloženými, širokými ledvinkami a trojúhelníkovými, standardně diodovými světlomety má retro nádech, dokonce v ní lehce vidíme někdejší krásnou Z8. To samé platí i pro záď s úzkými koncovými světly a výraznou odtokovou hranou zakomponovanou do víka zavazadelníku. Z boku je to typický roadster s dlouhou kapotou, rozvor ale naživo přece jen vypadá poněkud krátký jako na fotografiích. Pochvalu ale zaslouží lak Frozen Orange pro úvodní edici First Edition.
Chválíme i návrat Z4 k plátěné střeše, díky níž záď nemusí být tak masivní. Dodávaná je v černém nebo antracitovém zbarvení, přičemž za záda posádky se díky elektrickému ovládání umí složit za 10 sekund, a to až při rychlosti 50 km/h.
Vnitřek pak navazuje na v Paříži též prezentované nové generace SUV X5 a řady 3. To znamená na přání dodávaný digitální přístrojový štít bez kovových rámečků a futuristickou grafikou nebo nově řešený středový tunel. Kvůli němu si majitelé budou muset zvykat, že se BMW už nebudou startovat tlačítkem u volantu, ale tlačítkem na středovém tunelu. Nová je i masivní volicí páka osmistupňové automatické převodovky (manuál ani nabízený nebude) nebo grafika multimediálního systému. Podobně jako v trojce jsou pak některá tlačítka na středovém panelu poněkud malá.
BMW Z4 – technická data nabízených variant | |||
Verze | sDrive20i | sDrive30i | M40i |
Zdvihový objem [cm3] | 1998 | 1998 | 2998 |
Válce/ventily | 4/4 | 4/4 | 6/4 |
Největší výkon [kW/min] | 145/4500-6500 | 190/5000-6500 | 250/5000-6500 |
Točivý moment [N.m/min] | 320/1450-4200 | 400/1550-4400 | 500/1600-4500 |
Převodovka | 8A | 8A | 8A |
Max. rychlost [km/h] | 240 | 250 | 250 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 6,6 | 5,4 | 4,5 |
Komb. spotřeba [l/100 km] | 6,0 | 6,0 | 7,1 |
Jako ve správném roadsteru se v Z4 sedí velice nízko, nízký posaz přitom dále zdůrazňuje vysoká palubní deska a dlouhá kapota. Výhled do boků však bohužel omezují široké A sloupky, které mají za úkol zvyšovat tuhost karoserie při jízdě s nataženou střechou a ochraňovat posádku při převrácení. Volant s masivním věncem se skvěle drží, vynikající jsou také sportovní sedačky s integrovanými hlavovými opěrkami a nastavitelnou délkou sedáku, které perfektně podrží tělo.
Detaily od Toyoty (na stejném základu bude postavena nová Supra) tu nehledejte, zástupci japonské značky ostatně přiznali, že shodný je jen základní hardware a samotný vývoj obou sporťáků probíhal naprosto odděleně.
V Paříži jsme nahlédli i do zavazadelníku Z4, který se mezigeneračně zvětšil o padesát procent, ze 190 na 281 litrů. Je přitom jedno, zda je střecha natažená, nebo stažená, objem to nijak nenarušuje. Myslelo se navíc i na praktičnost, a tak je tady malý otvor do kabiny umožňující převoz i delších předmětů. Drobnosti pak dáte třeba také za přední sedadla.