Chorvatsko autem. Vyplatí se alternativní cesty přes rakouský venkov či Maďarsko?

Vedle dobře známých tras lze při cestě na dovolenou do Chorvatska zvolit i dvě různé alternativy. Problémovému úseku ve Slovinsku se lze vyhnout jízdou přes rakouský venkov, zatímco jiní při střídání turnusů volí cestu přes Maďarsko, aby se vyhnuli dlouhým kolonám. Vyplatí se takové alternativní cesty?

Přes Rakousko a východ Slovinska: Dalekou cestou

Z trasy přes Maribor sjíždím dávno před Štýrským Hradcem u města Ilz, vezmu to přes rakouský venkov a kousek Slovinska rovnou na chorvatskou

dálnici u Varaždinu – takovou cestu nám popsal jeden z našich čtenářů. Na mapě řešení vypadá lákavě. Navíc se jím ušetří za slovinskou známku.

Exitem 157 opouštíme dálniční spojení Vídeň – Graz a vydáváme se vstříc okreskám. Rakušané jsou ve značení precizní – hned na první křižovatce je cedule na hraniční lázeňské městečko Bad Radkersburg nebo Feldbach. Ten leží na půl cesty a vede z něj silnice 66 až téměř k hranici. Ve Slovinsku ani Chorvatsku už značení zdaleka není bezchybné a na rovinu přiznáváme, že bez navigace nastavené na cílový Varaždin to zvládnete s obtížemi. Při plánování ale nezapomeňte zapnout ignorování placených úseků, jinak vás elektronická kopilotka potáhne nabízející se nedalekou

paralelní maďarskou dálnicí.

Ale zpět na rakouský venkov – zpočátku se zde cestuje náramně. Často jedeme stovkou po široké silnici pro motorová vozidla, která se vyhýbá většině obcí. Později už je silnice užší a obcí je více, stále to ale jde a v serpentinách je to i docela zábava! Sluncem zalitá údolí jsou pak překrásná. Ale konec kochání. Dejte pozor na radary, ve vesnicích jich je požehnaně. Opevněné lázeňské město Bad Radkersburg možná stojí za krátkou zastávku i odpočinek. Slovinskem, které začíná za mostem v centru, to totiž bude orientační zkouška.

Chorvatsko autem. Jak přes Slovinsko bez dálniční známky? Jde to, ale…

Klíčové je držet se dvou bodů, které jsou většinou dobře značeny: Radenči a Murske Soboty, až do té ale nejezděte. Raději v obci Vučja Vas jeďte rovně na Ormož. Cesta se klikatí a značení je mizerné. V tomto městě nad hraniční řekou Drávou už ale ukazatele na Chorvatsko najdete.

Po rychlé kontrole občanek slovinskou policií nás čeká ještě asi patnáct kilometrů k dálnici na Záhřeb. Tady opatrně, jede se kolem osady a po silnici pobíhají děti i psi. Po chvíli už se však objeví zelené ukazatele na dálnici.

Verdikt

Mimo dálnici v tomto případě strávíte přes dvě a čtvrt hodiny, kdy zdoláte asi 120 kilometrů. Pokud by cesta vypadala jako v Rakousku, možná bychom si dali říct, ale není tomu tak. Trasu tak berte pouze jako alternativu pro případ dopravního kolapsu – ten ale nelze vyloučit.

Po maďarských dálnicích: Lidé, kde jste?

Středozápadní Evropa ucpaná při střídání turnusů může našince vyhnat až na východ. Jak se jede přes bývalé Uhry?

Až do roku 1918 bylo stejně jako České království součástí Habsburského mocnářství i Uhersko. Právě jeho územím snadno dojedete až k moři. Jak to? Bývalé království se územně rozkládalo od Bratislavy až na Jaderské pobřeží, východní hranici tvořilo Sedmihradsko – dnes například část Ukrajiny a Rumunska.

Tak daleko dnes rozhodně zajíždět nebudeme, cesta přes Bratislavu a Ráb alias Györ však nevypadá špatně. Podle plánovačů by měla být o pouhých deset minut delší než klasika přes Graz a Maribor.

Zatímco cesta z Prahy do Brna připomíná často očistec, do Bratislavy už je to proti tomu co by kamenem dohodil. Jen cestou nezapomeňte na známku, bratru za 10 eur – tedy 257 Kč. Pořídíte ji přímo na hranicích. Jelikož je známka elektronická, jde to i po internetu, což se týká i té maďarské, u které to zvláště doporučujeme. Ta stojí asi 240 korun. V obou případech mluvíme o desetidenních.

Chorvatsko autem: Jak jet přes Rakousko a Slovinsko po dálnici?

Za maďarskou hranicí sice jedeme chvilku mezi kamiony po široké státní, pak už nás ale čeká téměř 150 kilometrů rychlostních komunikací. Do Györu míříme po velmi vytíženém tahu Vídeň – Budapešť, pak ale sjíždíme na zbrusu nový a liduprázdný tah M86 na Szombathely. Jedná se o silnici pro motorová vozidla, kudy Maďaři smějí jet jen 110 km/h.

Na konci dálnice se držte cedulí na silnice 86 a 87, za městem se pak napojte na prvně jmenovanou a držte se jí dobrou hodinu jízdy. Spojnice je to skutečně kvalitní, široká, s bezpečnými a širokými křižovatkami a občas se objeví i střední dělící pás. Z průjezdních míst jmenujme Körmend a Nádasd – obě ale míjíme obchvatem.

Jede se ale i menšími vesničkami. A pozor – v žádné jiné zemi jsme nepotkali tolik policistů a celníků jako zde! Ani o radary není nouze. Zato Maďara aby zde pohledal – v nedělním odpoledni tu bylo pusto prázdno. Až bychom málem zapomněli uprostřed polí za vsí Zalabaksa odbočit doleva na Lenti.

Silnice se na pár kilometrů podstatně zhorší, na kruhových objezdech u Lenti už se ale objeví tabule ukazující cestu na přechod s Chorvatskem Letenye.

Pak prokroužíme malebným údolíčkem a už znovu frčíme po placené silnici pro motorová vozidla M70. Ta se bohužel ještě staví, proto nás ještě před hranicí zdrží semafor. A zpáteční cestu od moře nám také o deset minut protáhli neobvykle pečliví maďarští pohraničníci, důkladně prohlížející kufry všech aut.

Verdikt

Nutnost nákupu dvou známek výhodnost této trasy relativizuje. Na druhou stranu převládají kvalitní komunikace a z velké části i dálnice. Velkým kladem je, že touto cestou se o víkendech nepřesouvá celá severozápadní Evropa.