Klimatizace v zimě: Proč ji musíte i teď zapnout? Plus tipy na zimní údržbu

Zatímco v letních parnech běží často klimatizace auta naplno, v zimě je její použití diskutabilní. Ti, co mají manuální verzi, klimatizaci (či přesněji její kompresor), vyřadí z činnosti prostým zmáčknutím tlačítka „econ“ nebo prostě nezmáčknou „AC“, případně ovladač se symbolem sněhové vločky. Horší to je u samočinné klimatizace. Pokud někdo nastaví teplotu a aktivuje plně samočinný režim, klimatizace a tedy kompresor, stlačující plynnou náplň, v tomto případě běží. I tady lze kompresor samozřejmě odpojit. Bohužel u některých aut jeho vyřazení znamená deaktivaci samočinného režimu. Takže pak musíte teplotu v kabině regulovat manuálně.

Aby se promazal

Zapnutí klimatizaci v zimě se však přesto nevyhnete. Důvodem je skutečnost, že s její náplní se do okruhu systému dostává také strojní olej. Musí jej být přesně stanovené množství v poměru k chladicímu médiu. Pokud by jej bylo hodně, hrozilo by zvýšení tlaku v systému, což by nemusela vydržet různá drobná těsnění, tvořená zpravidla „O“ kroužky.

Olej je nezbytně nutný k mazání již zmíněného kompresoru. Jiný zdroj maziva totiž nemá. Kdo nechá klimatizaci po celou zimu vypnutou, ten se může na jaře docela divit. První rozběhnutí kompresoru totiž bude zcela nasucho, což mu škodí. V extrému jej můžete dokonce poškodit. I při teplotách pod nulou zapněte klimatizaci svého vozu na krátkou dobu alespoň jednou týdně.

Řidič potřebuje vidět

Po celonočním stání venku a současně při teplotách „pod nulou“ jsou po ránu skla auta přes námrazu neprůhledná. Sice ji před jízdou škrabkou odstraníte, ovšem v chladné kabině dochází na sklech ke kondenzaci páry. Zbavit se vlhkosti na čelním skle můžete právě zapnutím klimatizace. Však také, když aktivujete funkci foukání vzduchu na čelní sklo, zapne se vždy klimatizace a zároveň se ventilátor ventilační/topné soustavy vozidla roztočí na maximální otáčky.

Dávka svěžesti

Vzduch hnaný do kabiny přes tepelný výměník je často suchý. Mnohým jedincům se následkem toho může hůře dýchat, což snižuje pohodlí při pobytu ve vozidle, v případě řidiče i bezpečnost jízdy. U starých aut bylo toto řešeno principem ventilační soustavy, kdy teplý (temperovaný) vzduch do kabiny byl přiváděn pouze některými výdechy. Vždy těmi v prostoru nohou (musí být v teple) a dále zpravidla bočními v palubní desce.

Naopak prostřední průduchy v palubní desce, tedy ty nad ovládáním topení a autorádiem, vháněly do interiéru vozidla pouze studený, tedy netemperovaný vzduch. Takto to měl vyřešeno ještě Golf 3. generace. U vozů BMW je navíc kanál k prostředním výdechům vybavený přepínacím šoupátkem, takže z nich může proudit studený i temperovaný vzduch.

U moderních aut se již počítá s klimatizací, takže teplý vzduch proudí všemi výdechy. Kdo jej chce trochu zvlhčit, nezbývá mu než pustit klimatizaci. Nebo si otevřít okna a vyvětrat…

Běžet může stále

Vypnutí (zapnutí) kompresoru klimatizace příslušným tlačítkem ve smyslu jeho plného odpojení od hnacího plochého řemen připadá v úvahu pouze u systémů s elektromagnetickou spojkou, většinou integrovanou do řemenice kompresoru.

Alternativou k elektromagnetické spojce jsou kompresory s proměnným výkonem. Ty se točí stále, pouze se reguluje tlak chladicí náplně v systému klimatizace, a to takzvanou naklápěcí deskou uvnitř kompresoru. Poprvé se popsané řešení objevilo ve druhé polovině 90. let na Opelu Astra G. Dnes toto využívá kupříkladu koncern PSA.

Je to trochu starost

K zajištění správné funkce klimatizace je zapotřebí se o ni starat. Servis klimatizace ale obyčejně podstupujeme na jaře. Zpravidla když máme pocit, že klimatizace málo chladí. K odstátí starého chladiva, „vyvakuování“ a následně k opětovnému naplnění musíte do servisu. Mnozí se také mylně domnívají, že když klimatizaci nepoužívají, není nutné ji servisovat. To je samozřejmě nesmysl. To, že nechladí, vás sice trápit nemusí, ovšem zadřený kompresor je věc hodně nepříjemnou. V extrému může způsobit i selhání rozvodů motoru.

V zimě, pokud se vám zdá, že se skla automobilu odmlžují jen pozvolna, zkuste vyměnit kabinový čistič. Zřejmě bude plný vody. V takovém případě se po zapnutí klimatizace line z výdechů nejen vlhký, nýbrž i zapáchající vzduch.

Výměně kabinového čističe by mělo vždy předcházet čištění výparníku klimatizace. I to lze u některých aut zvládnout svépomocí. Je třeba si zakoupit příslušný sprej. Jeho dlouhý šlahoun osazený rozprašovací tryskou zasuneme do otvoru, kde je jinak kabinový čistič a to možná co nejdále do ventilačního systému. Po vyjmutí šlahounu prostor filtru uzavřeme, natočíme motor a necháme běžet ventilátor topení na některou z vyšších rychlostí po dobu několika minut. Aby se čistící směs dostala pokud možno všude. Pak již osadíme nový kabinový čistič a měly byste mít od mlžení skel pokoj.

Foto Jiří Pekárek a archiv