Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ležatý šestiválec není jen výsadou Porsche. Byl to pionýr automobilismu i motorkář

Tomáš Dusil
Diskuze (21)
Specifický zvuk, přirozené vyvážení a výhoda nízkého těžiště. To je jen několik předností ležatého motoru. Kromě tradičního Porsche takový motor v minulosti nabízelo hned několik výrobců.

Motoru s protiběžnými písty se také někdy říká boxer, přičemž se řadí mezi takzvané ležaté motory. S motorem boxer se setkáte hned u několika výrobců aut. Třeba u japonského Subaru. V některých případech však jde o zavádějící označení, neboť obecně vzato motor boxer se sice řadí mezi ležaté motory, avšak ne každý takto řešený agregát je zároveň boxerem. Označení boxer nebo také motor s protiběžnými písty se vžilo z důvodu pohybu pístů proti sobě.

Ležaté motory tak můžeme rozdělit na dvě skupiny - na boxer (motor s protiběžnými písty) a na motor s úhlem rozevření řad válců 180 stupňů. Zásadní rozdíl mezi oběma zmíněnými motory je ve tvaru klikového hřídele. Boxer má písty protilehlé dvojice připojeny ke klikovému hřídeli prostřednictvím samostatných ojničních čepů. Písty jsou tak „na klice“ umístěny jakoby od sebe v horizontální rovině. U boxeru se tak protilehlé písty umístěné vzájemně pohybují vždy k sobě, respektive od sebe. U ležatého motoru s úhlem rozevření řad válců 180 stupňů se dva protilehlé písty pohybují vždy souhlasným směrem, tedy nikoliv proti sobě/od sebe. V tomto případě se tudíž nejedná o boxer.

Ležaté motory mají celou řadu výhod. K těm nejčastěji uváděným se řadí nízká stavba, což jde ruku v ruce s požadavkem na snížení těžiště vozidla. Druhou obrovskou výhodou je velmi klidný běh zásluhou přirozeného vyvážení. Za třetí výhodu můžeme považovat krátkou zástavbovou délku. Ležatý čtyřválec má tak délku v podstatě jako řadový dvouválec, šestiválec pak jako tříválec.

Ležaté motory ale mají i nevýhody. Kromě toho, že jsou nákladnější na výrobu (dvě hlavy válců) mají i svá specifika ohledně servisování a údržby. Jde například o výměnu zapalovacích svíček, která je u těchto motorů z důvodu omezeného přístupu obecně vzato obtížnější. To stejné můžeme říci v případě, že bude například potřeba vymezit ventilovou vůli. Popisované motory se rovněž moc nehodí pro příčnou zástavbu v karoserii vozidla, a to ať už vpředu, nebo vzadu. Sice to technicky vyřešit lze (podobně jako třeba u vidlicového šestiválce), avšak v praxi se to nepoužívá.

A zatímco ležaté čtyřválce najdete v minulosti u celé řady aut (kromě Porsche a Subaru třeba u Citroënu GS, rumunského Oltcitu či Alfy Romeo Alfasud), se šestiválci už to tak jednoduché není. Takže kde najdete ležatý šestiválec?

Wilson-Pilcher – Vypínání válců už v roce 1901

Ležatý motor se v automobilech poprvé objevil už v roce 1901, tedy na samém počátku éry automobilismu. Zasloužila se o to anglická značka Wilson-Pilcher, založená v roce 1901. Zanikla po pouhých třech letech.

Její automobil byl poháněn ležatým čtyř-, nebo šestiválcovým motorem. Jeho tvůrci se rozhodli využít tuto koncepci motoru ze stejných důvodů jako jiní - pro jeho klidný chod a nízké těžiště. Zvláštností motoru vozu Wilson-Pilcher bylo řešení válců, které byly jakoby samostatné. Díky tomu bylo možné příslušný válec „vypnout“. Nikoliv však z důvodu úspory paliva (jako je tomu dnes), ale jednoduše kvůli tomu, že se na něm objevila závada. Každý válec motoru měl objem 678,7 cm3. Čtyřválec se tedy chlubil objemem motoru 2715 cm3, šestiválec 4072 cm3. Žádný z šestiválců se nedochoval, čtyřválec je údajně pouze jeden v soukromé sbírce.

Tucker 48 – Přezdívaný torpédo

Historicky druhý známý příklad použití ležatého šestiválcového motoru se datuje do období těsně po druhé světové válce. Jeho výroba byla zahájena v roce 1947, aby o rok později byla činnost firmy ukončena. Za pouhý rok se stihlo vyrobit jen 51 automobilů.

Tucker 48 bývá někdy označován jako Tucker Torpedo. Zřejmě pro svůj zajímavý a ve své době rozhodně avantgardní vzhled. Ani technika nebyla konvenční. Původně se uvažovalo, že motor - ležatý šestiválec uložený vzadu, bude přímo pohánět zadní nápravu, a sice s využitím dvojice měničů momentu (každý pro jedno kolo). Zcela nezávisle zavěšená kola nepoužívala pružiny, místo nich nabídli tvůrci gumové torzní tyče ve spojení s tlumiči. V „sériové“ podobě nakonec výrobce použil převodovku a sice Cord, později pak TuckerMatic.

K pohonu Tuckeru 48 sloužil ležatý šestiválec o objemu 5,5 litru s tyčkovým rozvodem OHV, ovšem umístěný svisle. Výrobce udával výkon 166 koní. Některé kousky z celkově vyrobených 51 se dochovaly do dnešních dnů a kromě soukromých sbírek jsou některé k vidění také v muzeích, v naprosté většině však v USA.

Chevrolet Corvair – Nebezpečný v každé rychlosti?

Velmi úspěšný produkt amerického Chevroletu ze 60. let potkáte při troše štěstí i u nás, samozřejmě v rámci srazu amerických automobilů. Corvair byl ve své době takovým americkým „broukem“. Nešlo jen o vzhled a masové prodeje, ale také o techniku.

Corvair je tak jediným hromadně vyráběným americkým autem s motorem uloženým za zadní poháněnou nápravou. Tím byl ležatý vzduchem chlazený šestiválec. Odmyslete si dva válce a opět máte „brouka“. A stejně jako německá legenda se i Corvair nabízel s uzavřenou a otevřenou karoserií.

Corvair se vyráběl v letech 1959 až 1969 vždy s šestiválci. V první generaci do roku 1964 o objemu 2,3, 2,4 a 2,7 litru. Ve druhé od roku 1965 ale již pouze 2,7 litru. Rozdílného výkonu se u druhého vydání dosáhlo úpravami motoru, přičemž nejvýkonnější verze měla dokonce přeplňování turbodmychadlem.

Byl to právě Corvair, který se stal terčem kritiky ve slavném díle právníka či přesněji ochránce spotřebitelů Ralpha Nadera - Unsafe at any speed (Nebezpečný v každé rychlosti). Ve druhé generaci od roku 1965 však dostal Corvair nezávislé zavěšení zadních kol, které nahradilo původní jednoduchou tuhou nápravu (podobně jako Brouk přešel v průběhu produkce z kyvadlové nápravy na trojúhelníková vlečná ramena). To spolu s dalšími úpravami výrazně vylepšilo jízdní vlastnosti vozu, takže uvedená kritika Nadera se ve skutečnosti týkala pouze prvního vydání.

Naopak, Corvair byl ve své době vcelku moderním počinem. Měl třeba samonosnou karoserii či využíval na svoji dobu velký podíl hliníkových slitin v konstrukci motoru.

Honda Gold Wing – Rolls-Royce jedné stopy

Který je nejluxusnější motocykl světa? Jedním ze strojů, který by si mohl tento titul nárokovat, je bezesporu Honda Gold Wing. Stroj vyráběný v šesti generacích od roku 1974 do současnosti. Čtvrtá generace GK 1500 vyráběná od roku 1987 do roku 2000 dostala mimo zcela jiného designu také ležatý šestiválcový motor, který nahradil předchozí čtyřválce.

Z objemu 1,5 litru poskytoval výkon 75 kW. Spojený byl s pětistupňovou sekvenční převodovkou, jejíž zvláštností byl elektricky ovládaný zpětný chod. Vývoj čtvrtého vydání začal v roce 1984. Právě čtvrtá generace stroje byla přelomová, byť i ve druhé se objevila zcela nová nebo minimálně v některých ohledech výrazně přepracovaná technika. A je to také čtvrtá generace, kterou si mnozí (mě nevyjímaje) představí, když někdo řekne „Honda Gold Wing“. Mimochodem, šestiválec Gold Wingu zůstal do současnosti, takže jej najdete i v nejnovější, už šesté generaci. Jde však o zcela nový motor.

Subaru SVX – Raději Alcyone

V roce 1989 Subaru uvedlo na trh první generaci velkého modelu Legacy. Ve stejném roce se představila také studie luxusního kupé futuristických tvarů, zamýšleného coby náhrada za hranaté kupé Alcyone XT. Sériová podoba vozu se objevila o dva roky později.

V Evropě stejně jako v severní Americe se vůz jmenoval SVX, v domovském Japonsku či Austrálii zůstalo označení Alcyone. Kupodivu si sériový vůz ponechal všechny znaky o dva roky staršího konceptu z Tokijského autosalonu, včetně dělených skel bočních dveří. V nich se tak spouštěla do dveří pouze část, podobně jako u závodních či některých supersportovních automobilů. Technologii překrytí sloupků sklem tehdy nabídl také Citroën XM.

SVX poháněl výhradně ležatý šestiválec s protiběžnými písty, tedy boxer o objemu 3,3 litru (označený EG33). Všechny SVX bez ohledu na trh využívaly samočinnou čtyřstupňovou převodovku. V závislosti na cílovém trhu nabídlo Subaru dvě verze pohonu všech kol. Jednak to bylo ACT-4, tedy systém s připojováním pohonu zadní nápravy, pro vybrané trhy nabídlo Subaru u SVX systém VTD, který využívá centrální planetový diferenciál uzavíraný vícelamelovou spojkou v kombinaci s viskózní spojkou na zadní nápravě. Systém VTD měla auta nabízená v Japonsku, Velké Británii, zemích Beneluxu, Švédsku, Španělsku či Rakousku. Naopak ACT-4 měla auta v Německu, Francii nebo Švýcarsku. A dále v USA a Kanadě. Proč tomu tak bylo? Patrně z důvodu odlišných požadavků na jízdní vlastnosti a ovladatelnost jednotlivých kupujících. Zatímco ACT-4 pouze připojuje pohon zadní nápravy, nabízel systém VTD výhody permanentního pohonu všech kol. Tedy lepší trakci a řiditelnost. Naopak s ACT-4 měl motor teoretické předpoklady jezdit úsporněji. A třeba v Japonsku byla v prodeji dokonce verze s aktivním řízením všech kol 4WS. Výroba Subaru SVX byla ukončena v roce 1996 bez uvedení nástupce.

Subaru Tribeca – Prodávalo se i u nás

Spolu s Porsche je Subaru největším výrobcem ležatých motorů, v tomto případě pravých boxerů. Kromě výše zmíněného kupé SVX poháněl šestiválcový boxer také modely Legacy či Legacy Outback a dále velké SUV Tribeca.

Tribeca byla pokusem japonské značky proniknout na trh velkých SUV, která v té době začínala být v kurzu nejen v USA, ale i jinde. Šlo o přímou konkurenci například pro Mazdu CX-9 či Kiu Sorento druhé generace. Tribeca si ovšem zachovala koncepci vozů Subaru. Poháněl ji šestiválcový boxer. Do roku 2007 o objemu tři litry, od uvedeného data do ukončení produkce v roce 2014 pak 3,6 litru. V obou případech se jednalo o motor ze stejné řady EZ a tedy jiný než v kupé SVX. Výrazné zvětšení motoru po tak krátkém období výroby si vynutil nedostatečný točivý moment slabší verze, jehož "zásluhou" se auto vyznačovalo velmi topornými rozjezdy. Tribeca se nabízela také na českém trhu, avšak ve třídě, kde dominují vozy německé prémiové „trojky“, to měla velmi těžké.

W Motors Lykan HyperSport – Exot s upraveným motorem Porsche

Jako poslední automobil s ležatým motorem zmíníme velmi exotický stroj Lykan HyperSport automobilky W Motors SAL, sídlící v Dubaji. Pod velmi exotickým zevnějškem se v tomto případě ukrývá výrazně upravený motor Porsche o objemu 3,7 litru s dvojicí turbodmychadel.

Pod změnami na něm není podepsán nikdo menší než firma Aloise Rufa, známého a uznávaného dlouholetého německého úpravce vozů Porsche. Výrobce udává výkon 780 koní, který stačí k maximální rychlosti vozu 245 mph, tedy 392 km/h. Zrychlení z klidu na 100 km/h se odbude za pouhých 2,8 sekundy. Vůz má poháněná zadní kola a motor uložený uprostřed.

Tomáš Dusil
Diskuze (21)
20. 6. 2018 22:41
Re: Zavádějící titulek.....
Tak se dá ovšem shrnout každá nehoda, ze..
Jde o to že ten kluk byl zvyklý jezdit docela rychle a po presednuti na bmw se mu stala nehoda která by se mu při jiné konstrukci nestala. Takže kdo je zvyklý jezdit na pohodu a zatáčky moc neprasit, tak bmw proč ne, ale ta konstrukce má prostě svoje limity.
Avatar - white label
20. 6. 2018 16:39
Re: Zavádějící titulek.....
Všechny současné sportovně orientované Porsche (911/Cayman/Boxster) mají boxery.
"Takže bych to shrnul tak, ze je Subaru obecne nesrovnatelne znamejsi znackou (než Porsche)..." >:-[] >:D
Tomu snad nemůžeš věřit ani ty sám...
Porsche je legenda, proti němu je Subaru pouhou legendičkou..., samozřejmě včetně úspěchů v motorsportu. ;-)
Zkus se zeptat taky třeba žen, na Subaru a na Porsche.
Mimochodem, kdo (z širší veřejnosti) zná Subaru, vzpomene si mnohem spíš na awd, než na boxer, širší veřejnost detaily typu uspořádání válců neřeší, to je pod jejich rozlišovací schopnosti a mnozí z nich (ke své škodě) neřeší ani samotný počet válců.
Avatar - euro89
20. 6. 2018 16:27
Re: Zavádějící titulek.....
Chyba mezi sedackou a riditky?
Avatar - euro89
20. 6. 2018 16:24
Re: Německé automobilky
No tak kdyz uz jsi zminil to Rakousko-Uhersko, tak snad diky rakusanum. I kdyz zalezi samozrejme na regionu, na zapade a severu Cech zilo plno nemeckych tovarniku, ale napr. Hans Ledwinka byl rakusan.
Jinak ja tvrdim furt, ze cesi jsou narod, ktery si neumi sam dobre vladnout. Kez by se rakousko-uherska monarchie jednou vratila... Cesi se meli dobre za monarchie a par let po ni diky prihodne politicke situaci a prave faktu, ze vetsina rakousko-uherskeho prumyslu byla na uzemi pozdejsiho Ceskoslovenska (byt ty podniky zalozili casto nemci nebo rakusane). Jakmile slo do tuheho a mela se ukazat sila naroda, tak cesi sklopili hlavu a radsi kapitulovali. Po valce si jako jeden z mala statu zvolili sami a zcela dobrovolne komunisty (co by za tu moznost volby dali napr. pobaltske zeme), a posledni ctvrt stoleti dosazuji kazde ctyri roky do vlady ruzne tunelare nebo kdejaky moralni odpad, ktery rozda na namesti par koblih.
Ja bych dokonce ani nebyl tak narocny a nechtel po cesich, aby si dokazali sami zodpovedne vladnout. Me by ke spokojenosti uplne stacilo, kdyby si ty lidi priznali, ze to proste neumi a dobrovolne se pripojili zpatky k narodu, pod kterym se darilo nejvic.
Avatar - euro89
20. 6. 2018 15:59
Re: Zavádějící titulek.....
O tom by se naopak dalo hodne diskutovat... Pred Subaru vyrabela seriove boxery napr. i Lancia (1960), ale o prvenstvi to neni. Z historickeho hlediska vetsina beznych Porsche mela radove nebo V motory. Nejbeznejsi lidove 924 si vystacilo s radovym VW motorem, radovy motor mely i 944 nebo 968, velke cestovni 928 melo zase V8 motory.
Dneska potkas na ulici nejcasteji Cayenne, Panameru nebo Macan a ani jeden z nich nema boxer. V Evrope ma vetsina z nich pod kapotou dokonce podradny diesel od VW.
Oproti tomu Subaru davalo boxery vzdy i do tech nejbeznejsich a nejprodavanejsich modelu. Zatimco v pripade Porsche je boxer zalezitost zejmena ikonicke 911, ktere rozhodne netvori vetsinu prodeju a vetsina lidi ty auta zna spis z casopisu, nez ze silnice, tak v pripade Subaru najdes boxer i u nejobycejnejsi Imprezy 1,6 nebo v naftofilni Evrope tolik oblibeneho Outbacku diesel.
O tom, kterou z tech dvou znacek clovek casteji potka na ulici (bez ohledu na stat a kontinent) asi taky nemusime moc dlouze diskutovat. Takze bych to shrnul tak, ze je Subaru obecne nesrovnatelne znamejsi znackou a zejmena ve spojeni s motory boxer celosvetove Nr. 1.