Ministr dopravy Dan Ťok o zvyšování pokut: Nechceme atmosféru strachu!

Že chce Dan Ťok zvýšit pokuty, to není nic nového. Své plány ovšem pouští jen po větičkách. Víc nám prozradil už koncem září v čísle 40.

Ovšem jako rozbuška zapůsobil až jeho rozhovor v televizní debatě o poslední říjnové neděli, kde avizoval konkrétní částky. Za větší překročení rychlosti dokonce až 25.000 Kč. Co říká na to, že taková výše bude pro řadu lidí likvidační? A jaké další změny chystá? Světu motorů na to minulý týden exkluzivně odpověděl.

Pane ministře, co vás vedlo k přehodnocení současného systému pokut?

Nejde jen o reakci na aktuální události, například tragédii ve Studénce, která mě utvrdila v tom, že musíme začít jednat. Jak víte, pokles mrtvých na našich silnicích se zastavil. A už teď je víceméně jasné, že stejně jako loni zemře opět víc lidí. To je pro mě varovný prst a zvýšení sankcí považuji za jednu z cest, jak situaci napravit. Nechceme ale vytvářet atmosféru strachu pro běžné slušné řidiče, kteří se občas mírně zapomenou. Jde nám o postih těch, kdo vědomě páchají přestupky nejtěžšího kalibru.

Kdy představíte konkrétní návrhy změn?

V současné době máme hotovu základní kostru. Pak to bude samozřejmě otázka diskuse. Rádi bychom slyšeli nejen odbornou debatu, ale protože se to opravdu dotýká každého, chtěli bychom vyvolat diskusi napříč celou republikou. Vlastně i tenhle rozhovor je takovým impulsem k debatě o tom, jak dostat piráty z našich silnic.

Prozradíte nám aspoň něco?

Chceme změnit a zjednodušit základní systém nastavení výše pokut. Pracujeme se čtyřmi kategoriemi přestupků podle závažnosti. U běžných, tedy například opravdu mírného překročení rychlosti do deseti kilometrů za hodinu, by zůstala pokuta přibližně ve stejné výši jako dnes. Naopak čím

závažnější prohřešek, tím vyšší sankce. Takže za jízdu více než devadesátkou v obci si umím představit pokutu až pětadvacet tisíc. Musím ale zdůraznit, že to by bylo ve správním řízení. U alkoholu nebo řízení pod vlivem drog, což jednoznačně na silnice nepatří, bychom rádi zavedli ještě vyšší sankce. Bloková pokuta by pak byla pevně stanovena na nejnižší sazbě za daný přestupek ve správním řízení. To znamená, že například za vjíždění na železniční přejezd na červenou by bylo ve správním řízení pět až pětadvacet tisíc korun a blokově pět tisíc. Chceme, aby každý přesně věděl, jaká je za daný přestupek bloková pokuta, a nebyl prostor pro smlouvání.

Při plánovaném zdražení pokut předčíme i okolní země. Odpovídá to průměrným příjmům v ČR?

Nevím, jaké srovnání máte na mysli. Z našich údajů ale vyplývá, že platíme i za závažné přestupky jako například nedání přednosti nebo jízdu na červenou prakticky stejně jako před dvaceti lety. Průměrná mzda přitom vzrostla trojnásobně. A pokud jde o zahraničí, na Slovensku mají překročení

rychlosti rozděleno do třinácti skupin. Za nejvyšší zaplatíte v přepočtu bezmála osmnáct tisíc korun. Budeme ale dávat pozor na to, aby pokuty nebyly likvidační.

Počítáte tedy i s tím, že pokuta ve výši pětadvaceti tisíc korun za překročení rychlosti bude pro mnohé nad jejich síly?

Takto vysokou pokutu bychom chtěli navrhnout opravdu za závažné přestupky a je to horní hranice ve správním řízení. Kdo vjíždí na železniční přejezd, když svítí červená světla nebo jdou dolů závory, dopouští se de facto obecného ohrožení. A pokud bude za takové jednání hrozit pokuta od pěti do pětadvaceti tisíc korun ve správním řízení, věřím, že řada lidí přestane zbytečně hazardovat nejen se svými životy.

Mluví se i o změně a přehodnocení bodového systému…

Vycházíme z toho, že u nás je maximální hranice, kdy řidič na rok pozbude řidičské oprávnění, dvanáct bodů. Proto považujeme sedmibodové přestupky za zbytečné. Chtěli bychom opět přestupky rozřadit podle jejich závažnosti, a to na dva, čtyři a šest bodů. V případě šestibodových by tak řidič dostal poprvé varování, podruhé by odevzdal řidičák. V takových případech by pak nebylo potřeba za některé přestupky přímo udělovat zákaz řízení, ale fungoval by právě systém „dvakrát a dost“. Vše bychom chtěli zpřehlednit.

Kdo byl účastníkem odborné debaty k plánovanému zvýšení pokut?

Opakovaně jsem řekl, že chci rozpoutat širokou diskusi o přehodnocení výše postihů u nás. Musíme ale mít nejprve nějaký návrh, který vychází z dobré znalosti současného systému, a můžeme se od něj dále odrazit. Právě proto začala na této věci na konci prázdnin pracovat skupina, v níž jsou legislativci, zástupci odboru, který má na starost agendu řidičů a Besip. Stálým členem skupiny je také ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Musím ale říci, že tato skupina neřeší jen aktuálně diskutovanou změnu systému trestání řidičů. V budoucnu se například chceme zaměřit na definici agresivity nebo bezpečné vzdálenosti, jako je tomu například v Německu.

Počítáte s hladkým legislativním procesem při schvalování změn bodového systému a pokut?

V žádném případě. Sami víte, jak probíhalo projednávání zavedení bodového systému v jeho počátku. Na silnici se pohybuje v podstatě každý z nás.

Tím pádem je pochopitelné, že zvýšení sankcí bude velmi diskutovaným tématem. Byl bych ale rád, kdyby se změna povedla v průběhu příštího roku.

Proč dosud bodový systém prodělal jen málo změn? Fungoval tak dobře, nebo nebyla politická vůle?

Ze statistik nehodovosti vyplývá, že zavedení bodového systému v roce 2007 zafungovalo. Prakticky od roku 2008 počet mrtvých na našich silnicích klesal. Svůj podíl na tom měla i prevence a medializace. Ale jak ukazují statistiky posledních dvou let, tento trend se otočil. Proto je potřeba hledat jiné cesty, jak opět nabrat pozitivní směr.

Nemělo by se podle vás místo přitvrzování represe více zapracovat na prevenci?

Prevence je jednou z mých priorit. Daří se nám rozpohybovat Besip, který je národní autoritou pro bezpečnost. Během dvou měsíců spustil dvě úspěšné a viditelné kampaně. Aktuální na viditelnost chodců, kterou jsme spustili pod názvem „Vidíme se?“ před týdnem, snad zachrání nejeden lidský život. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že povinné zavedení reflexních prvků sníží počet obětí z řad chodců v noci z desítek na jednotky. My ale chceme lidi vést k tomu, že reflexní prvek jim může zachránit život, ať je to povinné nebo ne.

Nepřineslo by větší efekt spíš více peněz investovaných do bezpečnostních prvků na silnicích?

Besip se účastní dopravních snídaní, na nichž se právě nebezpečná místa v jednotlivých krajích hledají, a současně vznikají návrhy na úpravy, jak

situaci v dané oblasti zlepšit. Příkladem může být nedávná aplikace protismykové vrstvy na silnici nedaleko Louček u Zátoru. Jsme si vědomi toho, že nejsme schopni zabránit každé nehodě, že policie nemůže být v každé zatáčce, a tak se chceme soustředit na snižování následků nehod. Jednou z cest je lidem vysvětlovat například význam bezpečnostních pásů, druhou pak stavební úpravy tak, aby silnice byly bezpečnější. Na druhé straně nelze rozhodně vše svádět na nedokonalé značení či stav silnic. Chování řidičů je rozhodujícím faktorem.

Co se má změnit?

• Zmizí sedmibodové přestupky
• Bude se konečně pokutovat nedodržování bezpečné vzdálenosti
• U závažnějších přestupků přibude odebrání řidičáku za opakované spáchání